Hlavní obsah

Dopravní nehody za rok 2022: Jak se Češi chovali na silnicích

Foto: HZS ČR Pardubický kraj

Loni došlo na českých silnicích k bezmála 98,5 tisíci dopravních nehod. Ilustrační fotografie.

Reklama

Alespoň dvě pozitivnější zprávy: Oproti předchozímu roku klesl na českých silnicích v roce 2022 počet usmrcených a následkem dopravní nehody nezemřel nikdo ve věku 15–20 let.

Článek

Rok 2022 se v Česku může zapsat do historie jako ten, kdy v důsledku dopravních nehod zemřelo nejméně lidí v historii. Meziročně klesl počet usmrcených chodců i motorkářů. Počet zraněných meziročně rostl, přesto jde o čtvrtý nejnižší v historii.

Když na začátku roku dopravní policie vydala každoroční statistický souhrn dopravních nehod za uplynulý rok 2022, téma – tak jako každých pět let – zapadlo pod blížícím se prvním kolem prezidentské volby. Seznam Zprávy ale už tradičně zpracovávají kompletní statistiky všech nahlášených nehod, k nimž došlo, a předchozí rok není výjimkou.

Loni došlo na českých silnicích k 98 460 dopravních nehodám, při nichž zemřelo 454 osob, dalších 1734 jich bylo těžce zraněno a 22 452 lehce. Celková hmotná škoda přesáhla 7,5 miliardy korun.

Dobrá zpráva je, že oproti roku 2021 klesl počet usmrcených, ta horší, že stoupl počet zraněných.

Alkohol je stále velký zabiják

Zatímco přibližně 18 procent všech dopravních nehod šetřených policií končí zraněním či úmrtím účastníka, u nehod s alkoholem se jedná o 43 procent takových kolizí.

Podíl nehod pod vlivem alkoholu za rok 2022 dosahuje úrovně zhruba 5 procent, ovšem ze všech úmrtí je každé deváté způsobeno řidičem, který požil alkohol.

Následující graf zachycuje podíly úmrtí a těžkých zranění při dopravních nehodách v závislosti na množství naměřeného alkoholu v krvi řidiče.

Obecně dlouhodobě platí, že čím vyšší je míra požitého alkoholu, tím vážnější jsou následky dopravní nehody.

Čeští řidiči stále patří spíš na Balkán

V evropském srovnání počtu úmrtí při dopravních nehodách vychází Česká republika dlouhodobě podprůměrně. V porovnání se situací před více než deseti lety se poměry na evropských silnicích významně zlepšily, mezi premianty Švédsko, Německo a Švýcarsko se dostalo také Norsko, významně se zlepšilo také Rakousko a Finsko. Česko je na tom ale stále hůře než Slovensko.

Kliknutím na vybranou zemi v mapě se ukáže detail za zvolený rok.

Evropská komise tradičně zveřejňuje data o počtu úmrtí na  evropských silnicích v polovině března, kdy budou známy údaje za rok 2022.

„Přestože strategické cíle Strategie BESIP 2011–2030 v oblasti usmrcených i těžce zraněných osob byly v České republice v roce 2021 splněny, s vědomím 50 usmrcených na milion obyvatel a se 17. místem spokojeni být nemůžeme,“ říká Tomáš Neřold z oddělení BESIP Ministerstva dopravy a doplňuje: „Oproti výchozímu stavu, který tvoří průměr let 2017–2019, došlo v roce 2021 k poklesu smrtelných zranění o 15 procent, v  České republice o 14 procent.“

Nejvíce zranitelní umírají při nehodách v obcích

V roce 2021 bylo v České republice usmrceno 470 osob, 67 procent z nich bylo usmrceno na silnicích mimo obec, 33  procent pak v obcích. Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) tvořili 54 procent všech usmrcených, chodci 19 procent, motocyklisté 17 procent a cyklisté 9 procent. Loni byla situace obdobná: celkem bylo usmrceno 454 lidí, z toho zhruba dvě třetiny mimo obce.

Centrum dopravního výzkumu upozorňuje, že při pohledu na nehody celkem a na ty pouze v obcích je situace významně odlišná. „Největší podíl obětí tvořili chodci (42 procent). Motocyklisté tvořili 17 procent obětí a cyklisté 12 procent, což znamená, že dohromady 71 procent všech úmrtí v obcích tvořili zranitelní účastníci silničního provozu,“ upozorňoval při loňských bilancích ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.

„Téměř čtyři z pěti úmrtí na silnicích připadají na muže (79 %). Starší lidé (65+) tvořili více než čtvrtinu (26 %) všech úmrtí. Jedná se o nejvyšší podíl ve sledovaném období (od roku 2011, pozn. red.),“ dodal.

Reklama

Doporučované