Hlavní obsah

Dozvuky války: Unii opouští na 500 diplomatů a pracovníků ruských ambasád

Foto: Shutterstock.com

Řada zemí k vyhošťování ruských diplomatů přistoupila začátkem dubna po zprávách o masakru civilistů ve městě Buča. Ilustrační fotografie.

Reklama

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu muselo z evropských zemí odejít již 478 ruských diplomatů a dalších pracovníků ruských ambasád či konzulátů. Za nežádoucí osoby prohlásila EU i 19 členů ruské diplomatické mise při EU.

Článek

Po ruské invazi na Ukrajinu, a zejména po zprávách o masakru civilistů v městě Buča, se řada evropských zemí rozhodla pro vyhoštění ruských diplomatů nebo jiných pracovníků ruských ambasád.

Nejčastějším důvodem bylo podle vyjádření jednotlivých zemí „ohrožení národní bezpečnosti“, zpravodajská činnost, ke které využívali diplomatické krytí nebo porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

Ne všechny státy se uchýlily ke snížení diplomatického personálu Ruska tím, že je označily za nežádoucí osoby. Například Slovinsko se rozhodlo srovnat velikost diplomatických misí podle diplomatické mise Slovinska v Moskvě. Podle informací webu Euractiv se tak počet zaměstnanců ruské ambasády v zemi sníží z původních 41 lidí na 8 osob.

Část zemí se rozhodla pro uzavření ruských konzulátů, což je i případ České republiky. Již 24. února odvolalo Česko souhlas se zřízením ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně. V souvislosti s tím muselo zemi opustit 18 členů těchto úřadů. Česko navíc nedávno vyhostilo zástupce ruského velvyslance.

„Šlo o zpravodajce s diplomatickým krytím,“ uvádí tisková mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Lenka Do. „Česká republika od loňského dubna donutila odejít z území ČR celkem 100 ruských ‚diplomatů‘ a dalších pracovníků. Jde o naše dlouhodobé úsilí snižovat počty ruských zpravodajců s diplomatickým krytím na území ČR a EU,“ dodává k situaci, která nastala po odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU.

Z vyjádření ministerstva pro Seznam Zprávy vyplývá, že na Velvyslanectví Ruské federace v Česku nyní působí šest diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Jedno místo diplomatického zástupce je dočasně neobsazené.

Kliknutím na jednotlivé země si zobrazíte podrobnější informace a konkrétní počty ruských diplomatů a dalších pracovníků ambasád, kteří musí země opustit.

K vyhoštění ruského velvyslance zatím přistoupila pouze Litva. „Litva snižuje úroveň diplomatického zastoupení s Ruskem, čímž vyjadřuje plnou solidaritu s Ukrajinou a ukrajinským lidem, který trpí bezprecedentní ruskou agresí,“ zdůvodnil krok litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v prohlášení ze 4. dubna.

Z Moskvy se tak musí vrátit i litevský velvyslanec. Ve stejný den zároveň Litva oznámila uzavření ruského generálního konzulátu v Klajpedě.

„Obrovský diplomatický políček“

„Myslím si, že je to opravdu bezprecedentní situace, je to něco, co jsme v evropsko-ruských vztazích ještě neviděli,“ komentuje současnou situaci Pavel Havlíček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky, který se zaměřuje na východní Evropu. Připomíná přitom koordinovanou reakci zemí po událostech v Salisbury, která ale podle něj „rozhodně nedosáhla tohoto rozměru“.

K velkému vyhoštění ruských diplomatů z Evropy došlo v roce 2018 po otravě bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury, z níž Londýn viní Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Tehdy muselo odejít přibližně 150 ruských diplomatů.

„V každém případě si myslím, že tohle je obrovský diplomatický políček. Názorně to ukazuje, jak vypadá izolace Ruska v praxi,“ řekl Seznam Zprávám Havlíček. Upozornil, že vyhoštěni byli také přidělenci při Evropské unii, což nebývalo zvykem.

EU prohlásila v dubnu za nežádoucí osoby 19 členů ruské diplomatické mise při EU, kteří podle ní vykonávali činnosti v rozporu se svým diplomatickým statusem. „Rozhodnutí přichází v době, kdy se množí zprávy o zvěrstvech páchaných ruskými ozbrojenými silami v řadě okupovaných ukrajinských měst, která byla nyní osvobozena, zejména v Buči,“ stojí v prohlášení.

Také mise Spojených států při OSN již 28. února oznámila, že zahájila proces vyhoštění 12 „zpravodajských agentů“ ze Stálé mise Ruska při OSN, protože „zneužili svých výsad“, které jim dává pobyt v USA, a „zapojili se do špionážních aktivit, které jsou v rozporu s naší národní bezpečností“. Tato akce se připravovala několik měsíců, uvedla v prohlášení americká mise.

Reakce Ruska

Podle přehledu na webu Washington Post zatím Rusko v reakci vyhostilo jednoho diplomata z velvyslanectví Černé Hory, tři ze Slovenska, deset diplomatů z pobaltských zemí. Jde o reakci na první vyhoštěné ruské diplomaty. Ve středu také oznámilo, že Rusko musí opustit zástupce českého velvyslance v Moskvě.

Vyhoštění českého diplomata označila mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do za neadekvátní reakci ruské strany. „Čeští diplomaté, na rozdíl od ruských, striktně dodržují Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích,“ řekla ČTK.

Podle Havlíčka Rusko nebude schopné dostatečně reagovat a vyhošťovat „stovky západních diplomatů, protože je za tím určitá procedura“. „Tohle je něco, co má masový rozměr, něco, na co Rusko nebylo schopné reagovat. V minulosti vždycky, zejména s těmi menšími státy, aplikovalo silovou taktiku, kdy vyhošťovali recipročně nebo ještě více, protože věděli, že mají na výši v diplomatických počtech, mají silnější diplomatickou přítomnost,“ říká analytik.

„První kroky ukazují, že Rusko tohle prostě, i na diplomatické půdě, nezvládá a nedokáže reagovat na obrovskou sílu, která stojí proti němu. Není to jenom Ukrajina, ale celý civilizovaný svět a tady na těch příkladech se to dobře ukazuje,“ vysvětlil Havlíček pro Seznam Zprávy.

Reklama

Doporučované