Hlavní obsah

Třetí léto s covidem. Jak jsme na tom letos

Foto: agsaz, Shutterstock.com

Nyní je návrat do Česka po dovolené stejný jako před pandemií koronaviru, tedy bez omezení (ilustrační foto).

Reklama

Po světě se šíří nové varianty covidu a Česko s nárůstem případů nezůstává pozadu. V porovnání se začátkem léta v roce 2020 a 2021 je počet nově nakažených i pozitivita testů mnohonásobně vyšší. Přesto už běžná opatření neplatí.

Článek

V Česku se opět začíná více šířit koronavirus, již třetí týden v řadě zrychluje nárůst nových případů nákazy. Za posledních 7 dní přibylo 3 740 nových pacientů nakažených covidem-19, což je přes 1 400 více než před týdnem.

Situace je v tuto chvíli nejhorší v Praze, kde na 100 tisíc obyvatel za posledních 14 dnů přibylo 137,8 případu nových nakažených. Covid-19 se šíří také ve Středočeském a Plzeňském kraji, nákaza na počet obyvatel je však oproti Praze poloviční.

Z hlediska věku se nákaza nejvíce šíří mezi lidmi ve věku 30–34 let, podobně je tomu u lidí, kterým je 45–49 let. Naopak méně nakažených je seniorů nad 80 let a dětí. Vůbec nejnižší počet pozitivně testovaných přibyl u dětí od 5 do 14 let. Data tedy nahrávají letním táborům, které by se jinak mohly potenciálně stát ohnisky nákazy.

Přes zrychlující pandemii je vláda přesvědčená, že protiepidemická opatření již nejsou potřeba. „Vzhledem k zásadnímu zlepšení epidemické situace byla většina celostátně platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví zrušena. V platnosti zůstávají dílčí opatření pro segment zdravotnictví a sociální péče,“ píše se o opatřeních proti šíření nákazy na jejích stránkách.

Z porovnání dat ze začátku léta z roku 2020, 2021 a 2022 je ovšem zřejmé, že v předchozích dvou letech byla vláda nepoměrně přísnější a při nárůstu počtu případů rychle přitvrdila opatření.

V minulém roce začátkem července začala epidemie zrychlovat, přestože se v Česku již půl roku očkovalo. Vláda proto v červenci 2021 ruší uznávání již první dávky očkování k prokázání takzvané bezinfekčnosti, lidé musí mít minimálně dvě dávky vakcinace. Kabinet se totiž obával především nakažlivější mutace delta.

Na rozdílné přírůstky denních případů v meziročním srovnání by mohl mít vliv i počet testů. Následující graf však ukazuje, že pozitivita testů u nejčastější diagnostické indikace – tedy když pacienti vykazují příznaky nemoci – je oproti minulému roku také mnohonásobně vyšší. Rok 2020 není v grafu zaznamenán, jelikož v té době byl počet testů příliš malý (v jednotkách či desítkách testů za den) a pozitivitu nebylo možné správně změřit.

Navzdory tomu však vláda ani lidé v současnosti covid-19 jako velkou hrozbu nevnímají. Dokládá to například akce Stůl ve středu, která se bude konat 29. června. Organizátoři chtějí navázat na takzvaný dlouhý stůl na Karlově mostě z prvního covidového roku 2020, kdy se v poslední červnový den konala hostina u 515metrového stolu na oslavu ukončení koronavirové krize.

„Cílem snídaně je si zažít tento prostor prázdný. Proto snídaně. Bez přeplněnosti turistů. Náměstí bylo odjakživa místem setkávání a klábosení. Snad si alespoň na pár hodin připomeneme tuto jeho původní úlohu,“ píše herec a organizátor Ondřej Kobza u letošní akce na facebooku. Už se tedy, na rozdíl od obdobné události v roce 2020, neoslavuje konec korony. Je zřejmé, že ten v tuto chvíli ještě nenastal.

Roušky sem, respirátory tam

Konec jara a začátek léta se ve všech třech letech nesl v duchu odkládání respirátorů a roušek. Ne vždy se však na něm politici lehce shodli. První rok covidu skončila povinnost nosit roušky se začátkem června. 19. srpna 2020 pak tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oznámil, že od začátku září nařizuje nosit roušky ve všech vnitřních prostorách v Česku pod hrozbou třímilionové pokuty.

Ve stejný den však tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že s rouškami nesouhlasí. „Vůbec se mi to nelíbí. Proto jsem si pozval pana ministra a celý tým, který o tom rozhoduje,“ uvedl s tím, že mu ochrana úst dává smysl jen ve veřejné dopravě, sociálních zařízeních a nemocnicích. O den později tedy Vojtěch nařízení o rouškách zrušil. Roušky tak nebyly povinné v restauracích, obchodních centrech či na školách, přestože denní přírůstky začaly po 20. srpnu 2020 stoupat.

Roušky a posléze respirátory se sundavaly a nasazovaly i v roce 2021, s ohledem na epidemiologickou situaci. Letos byla povinnost nosit respirátory úplně zrušena od začátku května. A ani přes nynější růst případů vláda zatím neplánuje je opět plošně zavést.

„Povinné by mohly být například na urgentním příjmu, tedy tam, kde je vyšší koncentrace rizikových pacientů. Rouška má smysl i v MHD, ale jen v době, když je to skutečně potřeba. Určitě chceme jít cestou doporučení než formou příkazů,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Vzhůru na cesty

Pandemie covidu-19 zároveň ztížila letní cestování do zahraničí. V létě 2020 Ministerstvo zahraničních věcí umožňovalo Čechům vycestovat, přestože jim to důrazně nedoporučovalo. Důvodem bylo omezení především letecké dopravy i přísná opatření pro příjezd Čechů do zahraničí. Při návratu do České republiky se lidé museli prokázat negativním PCR testem či nastoupit do 14denní karantény.

O rok později již bylo cestování jednodušší. Letadla opět létala do některých oblíbených destinací, v části z nich však bylo třeba podstoupit karanténu či být očkován. Cestování bylo téměř nemožné do oblíbených asijských zemí, jako je například Thajsko či Vietnam. Tyto země se pro turisty zcela uzavřely. Při návratu do Česka se museli nenaočkovaní lidé prokázat testem.

V roce 2022 je cestování do zahraničí za celou dobu pandemie nejjednodušší. Podle ministerstva zahraničí je od 9. dubna možné vstupovat do České republiky jako před pandemií koronaviru. Je tedy nutné pouze dbát na to, jaká pravidla platí v zemích, do kterých Češi cestují.

Více případů, méně těch vážných

Počet případů koronaviru stoupá v posledních dnech nejenom v České republice, ale například i ve Spojených státech, v Itálii, Spojeném království či v Německu. Na vině jsou podle Evropského úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) nové varianty covidu-19, před kterými úřad varoval v polovině června. Jedná se především o subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, které by se mohly stát v Evropě dominantními a ECDC kvůli nim očekává v následujících dnech další nárůst případů.

Česko se však při zkoumání variant musí vyrovnat s nižším testováním, vysvětlila Helena Jiřincová, vedoucí národní referenční laboratoře. „Je nutné brát v úvahu, že testování v České republice zaznamenalo masivní útlum, testy už nejsou ani povinné, ani momentálně potřebné pro cestování do některých zemí. Laboratoře v menší míře vyšetřují i diskriminačními PCR, protože toto vyšetření je hrazené ze zdravotního pojištění pouze na základě žádosti lékaře. Snížení počtu vyšetření negativně ovlivňuje počet sekvenovaných vzorků. Obraz o situaci tedy skládáme nejen z výsledků testů v ČR, ale také z dat v celosvětových databázích.“

Podle zatím dostupných dat ECDC nemají varianty BA.4 a BA.5 těžší, ale ani lehčí průběh. I z toho důvodu se výrazně nemění počet lidí v nemocnicích s covidem, který se pohybuje okolo sta pacientů. Je však pravděpodobné, že s rostoucí epidemií bude počet nakažených lidí v nemocnicích stoupat. Pacientů je před prázdninami 2022 více, než tomu bylo ve dvou předchozích letech, kdy se počet pohyboval okolo 60 lidí.

Situace je naopak lepší, pokud jde o úmrtí coby další ukazatel stavu pandemie. Česko je nyní v sedmidenním průměru pod 0,5 úmrtí za den. Nízká čísla byla i v roce 2021, na rozdíl od roku předchozího, kdy na začátku června umíralo více než pět lidí denně. Situaci pravděpodobně zlepšilo očkování, které snižuje riziko těžkého průběhu koronaviru.

Podle ECDC tedy i nadále vakcinace zůstává důležitou ochranou. „Prioritou zůstávají první dávky očkování, stejně tak jako posilující dávka proti covidu-19, v populaci, která ji ještě nedostala. Očekává se, že u skupin, které jsou nejvíce ohroženy závažným onemocněním, bude zapotřebí dalších posilovacích dávek během budoucích vln,“ informuje ECDC na svém webu.

Také české ministerstvo zdravotnictví se domnívá, že základním nástrojem pro zvládnutí podzimní vlny epidemie bude očkování a informovanost občanů. „Očkování poskytuje velmi významnou ochranu před závažným průběhem, hospitalizací a úmrtím, zejména pak u rizikových skupin obyvatel,“ uvedl pro Seznam Zprávy Ondřej Jakob.

„Z tohoto důvodu plánujeme zahájit přeočkování, naším cílem je doočkovat ty, kteří odložili třetí dávku a naočkovat rizikové skupiny další posilující dávkou. Kampaní, kterou budeme spouštět na konci léta, se pokusíme oslovit maximum z této indikované skupiny,“ říká mluvčí.

Reklama

Doporučované