Hlavní obsah

Kvíz: Víte, jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami v Evropské unii?

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Vyzkoušejte si své znalosti v kvízu.

Reklama

Mají větší problém s nadváhou muži, nebo ženy? Kdo své zdraví spíš považuje za dobré? A o kolik procent méně než muži berou průměrně ženy v Evropské unii? Zkuste si, jestli znáte na tyto otázky správné odpovědi.

Článek

Mezi pohlavími panují i jiné rozdíly než zastoupení hormonů. Statistický úřad Evropské unie Eurostat aktualizoval svůj výstup „Život žen a mužů v Evropě – statistický obraz“, který na datech ukazuje podobnosti i rozdíly skupin.

Součástí publikace je také kvíz, ve kterém si můžete vyzkoušet svůj přehled o této problematice. Podrobnější články o genderových rozdílech Seznam Zprávy připravují.

Muži „hnízdo“ opouštějí později, pracují déle

dat Eurostatu vyplývá, že muži opouštějí domov svých rodičů průměrně ve věku 27,7 roku, což je o necelé tři roky později než ženy, které tento životní milník překračují již před 25. narozeninami. Muži oproti ženám dříve nastupují do prvního zaměstnání, konkrétně ve věku 21 let, ženy o čtyři roky později. O tři roky dříve pak ženy odcházejí do důchodu.

Z těchto dat vyplývá, že zatímco muži průměrně stráví v pracovním procesu necelých čtyřicet let, ženy v zaměstnání bývají přes 32 let.

Žen je v Unii více – zejména díky dlouhověkosti

Ačkoliv mladých mužů ve věku do 18 let je v EU o pět procent více než žen stejné věkové kategorie, celkově je žen v Unii více. Naopak ve skupině 65 a starší je žen o třetinu více.

Více žen je v téměř všech členských státech, největší rozdíly hlásí data z baltských států: u Lotyšska +18 procent, u Litvy +17 procent a u Estonska +13 procent.

Muži se považují za zdravější napříč kategoriemi

Vnímání kvality vlastního zdraví se s rostoucím věkem logicky zhoršuje. Ve zkoumaných skupinách vždy byli muži se svým zdravotním stavem oproti ženám spokojenější. Data z roku 2014 však odhalila zajímavý fakt: Mezi tři nejčastější příčiny úmrtí v době výzkumu platily rakovina, ischemické srdeční choroby (například infarkt) a cerebrovaskulární nemoci (například mrtvice). A u všech tří byl častější výskyt u mužů než žen.

„V EU v roce 2014 na rakovinu zemřelo 349 ze 100 000 mužů a 201 ze 100 000 žen. Na srdeční onemocnění zemřelo 171 ze 100 000 mužů a 94 ze 100 000 žen a na cerebrovaskulární nemoci zemřelo 93 ze 100 000 mužů a 79 ze 100 000 žen,“ upřesňuje zpráva.

Ženy jsou mírně nespokojenější. Až na Česko

Na stupnici 0–10, kdy 0 zastupuje nejnižší životní spokojenost a 10 nejvyšší, vyšla u žen v Evropské unii hodnota 7, zatímco u mužů 7,1. České ženy vycházejí stejně jako jejich protějšky ze zbytku EU, muži jsou oproti průměrným Evropanům o dvě desetiny méně spokojení. Je však důležité připomenout, že tyto rozdíly jsou skutečně minimální.

Nejspokojenější je Finsko s hodnotami 8,1 pro ženy a 8 pro muže.

V EU je více vysokoškolaček

V roce 2016 byl v Evropské unii stejný podíl žen a mužů ve věku 25–64 let, kteří dokončili pouze nižší sekundární vzdělání (druhý stupeň základní školy). Jde o necelou čtvrtinu v obou kategoriích. U mužů je o tři procentní body vyšší podíl dospělých se střední školou jako maximálním dosaženým vzděláním (48 oproti 45 procentům).

Vysokoškolské vzdělání pak má průměrně každá třetí žena v EU a 29 procent mužů. V České republice je podle statistik tento poměr 21,9 ku 24,1 procenta ve prospěch žen.

Zaměstnanost mužů i žen mění děti

„V průměru je míra zaměstnanosti mužů vyšší než žen (72 procent ve srovnání s 61 procenty v EU v roce 2016),“ uvádí Eurostat. Zajímavostí však je, že čím více dětí, tím větší je rozdíl mezi oběma skupinami.

„V EU v roce 2016 byla míra zaměstnanosti žen bez dětí 65 procent, zatímco u mužů to bylo 73 procent. U žen s jedním dítětem se míra zvýšila na 71 procent u žen a 85 procent u mužů. U žen se dvěma dětmi zůstala míra téměř stejná 70 procent, zatímco u mužů se zvýšila na 89 procent. U žen se třemi a více dětmi se míra zaměstnanosti snížila na 55 procent, u mužů na 84 procent,“ uvádí zpráva s tím, že tento vzorec je sledován v naprosté většině členských států.

Každý třetí manažer je žena

V roce 2016 bylo podle statistik průměrně 33 procent vedoucích pracovníků ženského pohlaví. Nadpoloviční většinu neevidoval žádný stát, nejblíže bylo Lotyšsko se 47 procenty. Naopak nejhůře na tom byly ženy v Lucembursku (18 %) a České republice, Nizozemsku a Řecku (svorně 25 %).

Ženy si také průměrně vydělají méně. V Evropské unii je rozdíl 14 procent, v České republice 16 procent.

Muži jsou obéznější, i když více sportují

Muži v Evropské unii pijí více alkoholu, více kouří a méně konzumují ovoce a zeleninu. Nadpoloviční většina z nich (57 %) i kvůli těmto skutečnostem trpí nadváhou. U žen je tato statistika nižší, BMI nad hodnotu 25 mělo při sbírání dat 44 procent z nich.

Muži však také více sportují. „V EU v roce 2014 strávilo 36 procent mužů 150 a více minut týdně sportovní a fyzickou aktivitou, která nesouvisí se zaměstnáním, ve srovnání s 26 procent žen. Nejméně často cvičí muži i ženy v Rumunsku (14 % mužů a 4 % žen), nejvíce muži ve Finsku (55 %) a ženy v Dánsku (57 %),“ uvádí zpráva.

Méně internetu, více sociálních médií

dat také vyplývá, že muži používají více internet (77 % žen ve věku 16 až 74 let používalo internet alespoň jednou týdně v roce 2016 ve srovnání s 81 % mužů), chování na něm se pak podle pohlaví liší.

Zatímco mužská část populace si na internetu více čte zprávy nebo používá internetové bankovnictví, ženy službu využívají k hledání zaměstnání nebo k účasti na sociálních sítích.

Online nákupy by se daly velmi zjednodušeně zařadit do zkratek: Ženy nakupují oblečení, muži elektroniku.

Stereotyp o domácích pracích dále platí

„Ve všech členských státech je mnohem větší podíl žen, které pečují o děti, dělají domácí práce a vaří,“ uvádí zpráva. Řečí čísel: „V EU v roce 2016 se 92 procent žen ve věku 25–49 let (s dětmi do 18 let) staralo o své děti denně, ve srovnání s 68 procenty mužů. Mezi členskými státy byly největší rozdíly mezi ženami a muži zjištěny v Řecku (95 % žen a 53 % mužů) a na Maltě (93 % a 56 %), zatímco nejmenší byly ve Švédsku (96 % žen a 90 % mužů) a Slovinsku (88 % a 82 %).“

Ještě větší rozdíly pak byly u domácích prací a vaření. Zatímco téměř čtyři pětiny žen se v roce 2016 denně staraly o domácnost, mužů takto často domácí práce dělalo jen 34 procent. Největší rozdíly byly v Řecku (85 % žen a 16 % mužů) a Itálii (81 % a 20 %) a nejmenší ve Švédsku (74 % žen a 56 % mužů) a Lotyšsku (82 % a 57 %).

Reklama

Doporučované