Hlavní obsah

Největší absentér Sněmovny je jasný. Opoziční lídr hlasuje jen svátečně

aktualizováno •

Seznam Zprávy dlouhodobě sledují účast poslanců a poslankyň ve Sněmovně. Největším absentérem je Andrej Babiš, chybí u tří ze čtyř hlasování. Hlasují zákonodárci v souladu se svými stranickými kolegy?

Reklama

Článek

Od ustavení Sněmovny po volbách v říjnu 2021 poslanci k dnešnímu dni hlasovali 925krát. Seznam Zprávy všechna tato hlasování analyzovaly a pokračují v tom s každým novým hlasováním.

Ze stranické linie nikdo nevybočuje

První graf zobrazuje právě blízkost hlasování. Valná většina poslanců drží velmi striktně stranickou linii: Odchylky v hlasováních od členů stejného poslaneckého klubu jsou celkově zcela minimální. V grafu je pro větší přehlednost na ose y nastaveno měřítko 5 procent, což odpovídá největší dosavadní odchylce.

V tuto chvíli je největším stranickým rebelem Radek Vondráček z ANO (4,78 %). Odchylky členů ANO Ondřeje Babky (2 %), Bereniky Peštové (1,5 %), poslance ODS Jana Bureše (1 %) nebo poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové (0,9 %) od svých spolustraníků jsou ještě zanedbatelnější.

Vymezování se proti ministrům

Druhý graf srovnává, jak se poslanci a poslankyně ve Sněmovně ve svých hlasováních vymezují proti členům vlády, kteří jsou zároveň poslanci.

Ministři a ministryně, kteří jsou zároveň členy Poslanecké sněmovny, pocházejí z ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a dále STAN a Piráti. Naproti nim opoziční strany jsou dvě: ANO a SPD. A právě na druhém grafu je zřetelně vidět, jak se členové klubů opozičních stran drží bokem. ANO jenom z poloviny, SPD coby antisystémová strana se pak nachází mírně pod polovinou.

Vládě se z opozičních stran nejvíc přibližuje poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO), naopak nejvíce vzdálený shodě s ministry je Jaroslav Foldyna (SPD), který společně s dalšími stranickými kolegy, například Radimem Fialou a Tomio Okamurou nedosahují ani 40procentní shody.

Jak se počítá rebelování a shoda s ministry

Rebelování vůči stranické linii se pozná podle toho, v jaké míře se poslanec či poslankyně v hlasováních odchylují od svých kolegů ze stejného poslaneckého klubu.

Základem pro výpočet je tedy hlasování většiny daného klubu. Pokud většina hlasuje „ano“, všímáme si hlasů „ne“, a naopak. Nepřítomnost poslance se nezapočítává.

⭕️ Zvláštní případ „zdržel/a“:

Samotné zdržení se fakticky znamená totéž co „ne“, jinými slovy zákonodárce nepodpořil předložený návrh. Hlasovací zařízení ve Sněmovně ovšem umožňuje přihlásit se kartou poslance a setrvat tak po celou dobu své přítomnosti, ovšem i mimo hlasovací sál. Není ojedinělé, že se poslanci objevují na výsledcích hlasování jako ti, kdo se zdrželi, ovšem fakticky nejde o aktivní nepodpoření návrhu, ale jen o jejich nepřítomnost v hlasovacím sále.

většinové hlasování klubuhlasování poslance/kyněhodnocení pro výpočet
pro návrhANOloajální
pro návrhNErebel/ka
pro návrhzdržel/a senezapočítáno
pro návrhnepřítomen/nanezapočítáno
proti návrhuANOrebel/ka
proti návrhuNEloajální
proti návrhuzdržel/a seloajální
proti návrhunepřítomen/nanezapočítáno

Předsedající schůze v některých případech odhlásí všechny poslance a poslankyně z hlasovacího zařízení – a ti se pak musí přihlásit znovu. Kdo není přítomen v sále, neúčastní se hlasování vůbec a ve výsledcích se pak zobrazuje jako nepřítomný, nikoli jako „zdržel/a se“.

Způsob výpočtu pro loajalitu nebo vymezování se proti ministrům je totožný. Liší se jen porovnání: Neměříme ho v tomto případě podle většiny klubu, ale podle výsledků hlasování ministrů ve Sněmovně.

Poslanec Babiš stále nechodí do práce

Tradičně největším absentérem je poslanec Andrej Babiš (ANO), který se od ustavení Sněmovny zúčastnil jen čtvrtiny hlasování. Jeho stranický kolega, poslanec Milan Wenzl, je dlouhodobě vážně nemocný.

Na chronickou neúčast ve Sněmovně už Seznam Zprávy upozorňovaly vícekrát, a to i během funkčního období minulé Sněmovny.

V současném funkčním období si Andrej Babiš stále drží nejnižší účast ze všech poslanců. Jeho kolegové ze Sněmovny si toho všímají a vadí jim to. Jihočeský lidovecký politik, poslanec Jan Bartošek, se minulý týden na twitteru rozčiloval, proč poslanec není v práci a místo toho „brázdí jižní Moravu a rozdává koláčky“.

Jak už Seznam Zprávy upozorňovaly v minulých sněmovních analýzách, účast na hlasováních bývá v prvních týdnech a měsících vysoká, potom v čase zvolna klesá.

Členové vlády jsou na tom v porovnání s ostatními poslanci jako celek hůře, jejich docházka nedosahuje ani průměru. Jsou ale mezi nimi dvě výjimky: Martin Baxa z ODS, který je současně ministrem kultury (účast na hlasování má 92 %), a Ivan Bartoš z Pirátů, který zastává post ministra pro místní rozvoj (82 %).

Nejméně se hlasování účastní ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN (51 %), premiér Petr Fiala za ODS (53 %) a ministryně obrany Jana Černochová za ODS (55 %) spolu s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem rovněž za ODS (56 %).

Dlužno dodat, že Petr Fiala svou účast na hlasováních oproti měřením do ledna 2022 mírně zlepšil (o tři procentní body). Nejviditelnější změna nastala u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který s ústupem pandemie koronaviru začal více docházet do Sněmovny a jeho účast vzrostla z 50 na 65 procent.

Paradox v docházce opozičních stran

Pohled na sněmovní strany a jejich průměrnou účast podle poslaneckých klubů ukazuje zajímavý paradox: Opoziční strany SPD a ANO se v docházce zcela liší: Zatímco SPD má účast nejvyšší, ANO naopak nejnižší.

Monitoring účasti poslanců a poslankyň na hlasováních

Měření účasti na hlasováních ve Sněmovně je jednou ze složek, která přispívá celkové transparentnosti v politice a napomáhá veřejnosti utvořit si ucelený obraz o práci zákonodárců.

Výkyvy například kvůli krátkodobé nemoci nehrají v celkové statistice roli. Dotčený poslanec nebo poslankyně mohou být krátkodobě „vidět“ (záleží na počtu hlasování v rozhodném období), ovšem smyslem není je jakkoli skandalizovat.

Další související analýzy připravujeme.

Reklama

Doporučované