Článek
Ve veřejném prostoru se stále dokola objevuje jedno téma: Je covid-19 jako chřipka?
Francouzští vědci se rozhodli toto srovnání seriózně probádat. Svá zjištění publikovali v nové studii, která zkoumala bezmála 90 tisíc pacientů hospitalizovaných s covidem-19 a 45 tisíc pacientů s chřipkou. Ke srovnání využili Francouzskou národní databázi, která obsahuje záznamy všech hospitalizací v zemi. Studie je již recenzovaná a vyšla ve čtvrtek v týdeníku The Lancet.
Časopis The Lancet
The Lancet je jeden z nejstarších odborných medicínských časopisů na světě. Jeho založení anglickým chirurgem Thomasem Wakleym se datuje do roku 1823.
Jde o recenzovaný medicínský týdeník. Znamená to, že všechny texty jsou podrobeny recenzním řízením odborníků, kteří se na výzkumech nepodíleli. Jedná se o určitou formu kontroly.
Medián věku hospitalizovaných pacientů byl 68 let v případě covidu-19 a 71 let v případě chřipky. Pro pacienty s covidem-19 bylo častější, že trpěli na vysoký tlak, cukrovku a nadváhu. U chřipky se pak objevovali častěji pacienti s chronickým srdečním selháním, dýchacími obtížemi, cirhózou nebo chudokrevností.
Po samotné hospitalizaci se u pacientů s covidem-19 rozvinula plicní embolie, respirační selhání nebo mozková mrtvice častěji než u pacientů s chřipkou. Ti měli pak častější průběh s infarktem myokardu nebo srdeční arytmií.
Pokud jde o úmrtnost hospitalizovaných, vyšší byla u pacientů s covidem-19, a to téměř trojnásobně. Celkem 16,9 % ve srovnání s chřipkou, kde vědci vypočítali úmrtnost na 5,8 %.
Neznamená to ale, že je covid-19 „třikrát smrtelnější“ než chřipka, jelikož studie zmiňuje i celou řadu dalších rizikových faktorů včetně toho, že hospitalizace těžkého průběhu onemocnění covidem-19 byly častější než ty kvůli chřipce.
Jako možné důvody vyšší smrtnosti covidu-19 vědci uvádějí kromě komorbidit pacientů také samotnou patogenitu viru (tedy v podstatě jeho schopnost vyvolat onemocnění), imunitu v populaci a různorodost imunitních reakcí na infekci. V celkové úmrtnosti může navíc hrát roli také zátěž, kterou na zdravotnictví covid-19 vyvíjí, protože velké množství případů v příliš krátkém čase způsobuje nedostatek zdravotní péče i pro těžce nemocné pacienty.
Zkoumané případy covidu-19 totiž pocházejí z jara letošního roku, zatímco zkoumané případy chřipky se řadí do sezony 2018/2019.
Hospitalizací mladších s covidem-19 je méně, jsou ale smrtelnější
Počet hospitalizovaných dětí (0–18 let) byl u covidu-19 jen 1,4 %, zatímco u chřipky byl podstatně vyšší, a to 19,5 %. U dětí mladších pěti let hospitalizovaných s covidem-19 byla ale naopak častěji nutná intenzivní péče – konkrétně 2,3 %. V případě chřipky šlo o 0,9 % .
U dospívajících (11–17 let) byla úmrtnost při hospitalizaci s covidem-19 desetkrát vyšší než s chřipkou: konkrétně z celého vzorku šlo o pět úmrtí z 458 hospitalizací v případě covidu-19 (1,1 %) a jedno úmrtí z 804 v případě chřipky (0,1 %). U dospívajících pacientů také v případě covidu-19 převládala i nadváha nebo obezita.
Velké rozdíly
Data o pacientech hospitalizovaných s covidem-19 a sezonní chřipkou se výrazně liší. Virus SARS-CoV-2 (způsobující nemoc covid-19) vede častěji k dýchacím obtížím a vyšší úmrtnosti, píše se ve studii. U dětí je sice poměr hospitalizací s covidem-19 nižší než u chřipky, úmrtnost v případě hospitalizací je ale vyšší. Studie ovšem také upozorňuje, že malé počty případů pacientů v nízkém věku toto konkrétní zjištění omezují.
Další zjištění v této studii zdůrazňují důležitost odpovídajících preventivních opatření proti covidu-19, stejně jako pro vakcínu a léčbu, píší vědci.
