Hlavní obsah

Shrnuto: Kauzy, cesty, milosti. Deset let Miloše Zemana na Hradě

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Desetileté úřadování Miloše Zemana na Pražském hradě se chýlí ke konci.

Reklama

Končící prezident Miloš Zeman za deset let podnikl 89 cest do zahraničí, výdaje jeho kanceláře v posledních letech rostly. Hlava státu udělila jen 25 milostí, několik však velmi kontroverzních. Podívejte se na Zemana v číslech.

Článek

Co se v článku dočtete?

Seznam Zprávy připravily velké shrnutí prezidenta Miloše Zemana v číslech, obohacené o srovnání s předchozími prezidenty. V článku si můžete připomenout:

  • jak si Zeman vedl ve volbách,
  • Zemanovy cesty do regionů,
  • zahraniční cesty,
  • kolik výroků Zemana bylo pravdivých,
  • milosti a amnestie českých prezidentů,
  • zvyšující se útraty Kanceláře prezidenta republiky,
  • Zemanovy soudní spory,
  • pokles důvěry Zemanovi,
  • vetované zákony,
  • státní vyznamenání.

Zeman ve volbách

Miloš Zeman se do české historie zapíše jako první prezident zvolený přímo občany. Ve druhém kole voleb v roce 2013 narazil na Karla Schwarzenberga, kterého porazil rozdílem 476 tisíc hlasů. Celkem Zeman dostal 54,8 procenta ze všech hlasů. Méně než kníže získal pouze v Praze a od voličů v zahraničí. Již v těchto volbách se ukázala silná podpora, kterou budoucí hlava státu má v Moravskoslezském a Olomouckém kraji nebo na Vysočině.

Jakožto obhájce postu vstupoval Zeman do prezidentských voleb v roce 2018. Tentokrát bylo jeho vítězství o poznání těsnější. Jiřího Drahoše porazil o 2,74 procentního bodu, konkrétně o 152 184 hlasů. I teď mu pomohly zejména silné bašty v podobě Moravskoslezského a Olomouckého kraje, i nyní dostal nejmenší podíl hlasů v zahraničí a v Praze. Oproti předchozí volbě však v roce 2018 přibylo krajů, kde Zeman neměl nadpoloviční většinu. K již zmíněným se přidal také Liberecký a Královéhradecký.

Z cestovatele k pohodičce

Hned po svém zvolení Miloš Zeman prohlásil, že plánuje svoji pozornost zaměřit na cesty po České republice. „Nemám příliš rád takovou tu turistiku do exotických destinací. Tu si většinou přejí manželky politiků, než politici samotní. Samozřejmě je mojí milou povinností navštívit sousední země, ale za daleko důležitější pokládám cesty po krajích,“ uvedl krátce po vítězství nad Karlem Schwarzenbergem. První navštívenou destinací pak byl Zlínský kraj.

V rámci svého prvního mandátu Zeman skutečně regiony navštěvoval. Mezi lety 2013 a 2017 na oficiální návštěvu vyjel 57krát. „Nejhorší chybou, kterou politik může dopustit, je izolování se od občanů. Setkávání s občany mi dělá radost, podle velkého počtu to dělá radost i občanům a nevím, proč bych se toho měl vzdát kvůli nějakému Outlému,“ komentoval pak pro Radiožurnál jakožto kandidát před druhou přímou volbou na prezidentský post slova člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran Jana Outlého. Ten tehdy tvrdil, že by Zeman měl cesty započítat do předvolebního limitu na kampaň, protože se o ni jedná.

Ve svém druhém období však své výlety do krajů zásadně omezil. Za celý druhý mandát regiony navštívil sedmkrát – bylo to jen o jeden výjezd více, než za samotný rok 2013. A nebylo to způsobené jen epidemií koronaviru, která v letech 2020 a 2021 výrazně omezila provoz celé země.

„Druhé funkční období má být pozvolnější,“ uvedl pro server iRozhlas mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz, co za změnou přístupu stojí. „Možná ano, možná ne,“ dodal pak úředník na dotaz, jestli prezident do konce mandátu stihne objet všechny kraje. Dnes už víme, že nestihl.

Obrat k východu

Miloš Zeman necestoval do zahraničí tak často jako jeho předchůdci. Celkem během 89 pracovních cest navštívil 34 zemí a v cizině strávil během prezidentského mandátu přibližně 200 dní. Nejčastěji Zeman navštěvoval Slovensko, kam prezident zamířil patnáctkrát, a Polsko, kam se vydal na deset návštěv.

Foto: Profimedia.cz

Zahraniční cesty českých prezidentů

První a poslední cesta všech českých prezidentů mířila na Slovensko. Na rozdíl od Zemana však bylo nejnavštěvovanější zemí předchozích prezidentů Německo, které Václav Havel navštívil osmnáctkrát a Václav Klaus dokonce pětadvacetkrát. Zemanovy kroky mířily spíše na východ.

V prvním období vyvolaly velkou pozornost jeho tři cesty do Ruska a návštěvy Číny, kam zavítal celkem pětkrát. Do Číny mířila i jeho poslední zahraniční cesta mimo Evropu v dubnu 2019. Zeman byl také za svých 10 let ve funkci čtyřikrát ve Spojených státech.

Miloš Zeman většinou strávil v zahraničí jen několik dní, nejdelší byly dvě šestidenní pracovní cesty do Číny, na které se vypravil v září 2015 a v květnu 2017. V posledních letech končící prezident již příliš necestoval kvůli zhoršenému zdraví i pandemii covidu-19.

Každý pátý výrok byla lež

Miloš Zeman proslul svými bonmoty a neotřelými výroky. Když končící prezident ve vysílání TV Barrandov v roce 2018 prohlásil, že „u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství a poté zničen. Víme kdy a víme, kde to bylo… Je pokrytectví předstírat, že se nic takového nedělo… Lžeme si do vlastní kapsy“, vyvracel jeho výrok Andrej Babiš (ANO) i zpravodajské služby. Proslulý výrok o nervovém jedu, který byl téhož roku použit v Británii k útoku na dvojitého agenta Sergeje Skripala, však není jedinou nepravdou, kterou Zeman vypustil.

Nezávislí analytici v rámci projektu Demagog.cz během dnů Miloše Zemana v úřadu zkontrolovali 764 výroků prezidenta . Z nich bylo téměř 58 procent pravdivých, každý pátý výrok Zemana však byla lež.

Ve srovnání s jinými politiky (které si můžete prohlédnout v dalších částech grafu) je na tom hůře jen šéf SPD Tomio Okamura, z jeho sledovaných výroků byl každý čtvrtý lživý. Naopak výrazně lépe je na tom premiér Petr Fiala (ODS), 77 procent jeho výroků je pravdivých.

Málo milostí, žádná amnestie

Ještě před svým nástupem do funkce Miloš Zeman uvedl, že prezidentské milosti bude udělovat výhradně vězňům se závažnými zdravotními problémy, tedy striktně u humanitárních případů. Svůj slib však Zeman nedodržel a mnohé jeho milosti vzbudily nesouhlas veřejnosti.

Zeman celkem udělil 26 milostí, tu poslední zveřejnil v úterý odpoledne. Z milostí bylo pouze 10 v souladu s podmínkami, které si určil, tedy kvůli špatnému zdravotnímu stavu a u těch odsouzených, kteří nespáchali závažný trestný čin. U zbylých 16 milostí Zeman své vlastní podmínky nedodržel.

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Milosti a amnestie českých prezidentů

První kontroverzní milost přišla v květnu 2017, kdy Miloš Zeman pustil na svobodu na doživotí odsouzeného dvojitého vraha a recidivistu Jiřího Kajínka. Jeho propuštění vyvolalo velkou společenskou debatu nejen kvůli tomu, že Kajínek netrpěl žádnou nevyléčitelnou nemocí, navíc si odpykával trest za zvláště závažný zločin.

Zeman udělil milost Janě Nečasové. Pošlapání spravedlnosti, reaguje Šlachta

Prezident Miloš Zeman udělil další milost, a to Janě Nečasové, dříve Nagyové. Česká televize informovala, že se jedná o případ Vojenského zpravodajství.

Další kritizovanou milost Zeman udělil v září 2021 trestně stíhanému podnikateli Pavlu Podroužkovi, údajně kvůli jeho těžké nemoci trvající téměř tři roky. Později se ale ukázalo, že Podroužek během své vážné nemoci podnikal, cestoval a řídil své firmy v daňových rájích.

Před rokem Zeman osvobodil šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, kterého Krajský soud odsoudil nepodmíněně na tři roky za ovlivňování zakázek v Lánech. Kontroverzní milost přišla také letos v lednu, kdy prezident prominul trest Janě Nečasové, dříve Nagyové, která v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali tehdejší premiérovu manželku.

Poslední milost udělil Miloš Zeman v úterý odpoledne právnické osobě, jméno osvobozené firmy však neupřesnil. „Prezident republiky přihlédl k tomu, že trest nepříznivě dopadá především na zaměstnance dané společnosti, a tomu, že významnou část trestu omilostněná společnost již vykonala,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman firmě prominul zbytek trestu, kvůli kterému se nemohla účastnit veřejných zakázek.

Od roku 1990 byly vyhlášeny čtyři amnestie, žádná však nepocházela z pera Miloše Zemana, což slíbil před svým nástupem do funkce. První amnestii v roce 1990 vyhlásil Václav Havel, kdy věznice po celé federaci opustily dvě třetiny vězňů, tedy přibližně 23 tisíc lidí odsouzených do dvou (výjimečně do tří) let. Vyšší tresty byly zkráceny o třetinu až o polovinu a bylo také zastaveno stíhání osob, kterým hrozil maximálně tříletý trest.

Druhá Havlova amnestie osvobodila v roce 1993 okolo 130 vězňů a týkala se nedbalostních trestních činů. Havlova třetí amnestie se týkala lidí, kteří byli poprvé stíháni nebo prvně odsouzeni za méně závažné trestné činy. Václav Havel tak pustil na svobodu dalších více než 930 obviněných nebo odsouzených lidí.

Amnestie nebude, tvrdí Zeman

Prezident Miloš Zeman v rozhovorou pro Mladou frontu DNES (MfD) uvedl, že se nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus.

Prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii na konci svého druhého mandátu, tedy k výročí 20 let České republiky v lednu 2013. Klaus pustil na svobodu 6443 lidí. Vyšší pozornost však způsobilo jeho pozastavení stíhání u kauz trvajících nejméně 8 let, mezi které patřila například i kauza H-system.

Miloš Zeman se proti plošné amnestii vyjádřil v dubnu 2022 v rozhovoru pro Mladou frontu DNES „Ne, nechystám žádnou amnestii. A to z toho důvodu, že amnestii pokládám za plošnou milost. Zatímco milost má být vždy selektivní. A pokud možno ne v počtu dvou tisíc, nebo čtyř set případů, ale těch mých skromných dvaceti,“ uvedl Zeman a svůj slib dodržel.

Předražená kancelář

Kancelář prezidenta republiky (KPR) má zvláštní kapitolu ve státní rozpočtu, která během Zemanova úřadování mnohokrát rostla. Kancelář má na starost chod prezidentského úřadu, ale také správu zámku a obory v Lánech a areál Pražského hradu. V jejím čele stojí od začátku kancléř Vratislav Mynář.

Sklad alkoholu v Lánech byl nalezen téměř prázdný, oznámila prezidentská kancelář

Kancelář prezidenta na základě auditu ve Správě Pražského hradu podá trestní oznámení kvůli podezření z majetkové a hospodářské trestné činnosti.

V posledních dnech se však objevují pochybnosti ohledně řádného hospodaření kanceláře. Investigativci Seznam Zpráv například odhalili, že Mynář si z hradního skladu nechal dovézt na svoji sjezdovku v Osvětimanech párty stan, používal hradní náklaďák i personál pro osobní účely, nebo že pořádal v lánských honitbách bez povolení lovy za miliony korun.

Za Zemanovy éry se schválený rozpočet prezidentské kanceláře průměrně pohyboval okolo 413 milionů na rok. Za Václava Klause byl v průměru o více než 30 milionů nižší. Nebylo přitom výjimkou, že Kancelář schválený státní rozpočet v reálných výdajích převýšila, přestože v posledních letech rostl.

Foto: Profimedia.cz

Schválené výdaje Kanceláře prezidenta republiky

Nejvíce kancelář přesáhla rozpočet v prvním roku pandemie. Na rok 2020 Sněmovna schválila rozpočet KPR na 419 milionů, nakonec však ze státního rozpočtu utratila 654,4 milionu korun. V rámci rozpočtového opatření totiž Ministerstvo financí navýšilo její rozpočet o 215 milionů korun, což odůvodnilo „nepříznivým vývojem hospodaření v důsledku pandemie covid-19 a nutných karanténních opatření“.

Navýšený rozpočet pak kancelář přesáhla o dalších 10 milionů. Situace se opakovala i další rok, kdy ministerstvo navýšilo rozpočet KPR o 200 milionů.

Rozpočet kanceláře prezidenta se dělí na tři hlavní části: vlastní úřad Kanceláře prezidenta republiky, areál Pražského hradu a zámku Lány a lesní hospodářství. Nejvíce peněz zpravidla stojí správa areálů.

Nakládání Hradu s lesním hospodářstvím v posledních letech také vyvolává četné otázky, především kvůli tendrům zadávaným během někdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka. V březnu minulého roku byl Balák za ovlivňování zakázky pravomocně odsouzen ke třem rokům vězení a pokutě 1,8 milionu korun, Miloš Zeman mu ale udělil milost.

Soudní spory kvůli výrokům

Miloš Zeman vedl – nebo stále vede – celou řadu soudních sporů kvůli svým výrokům. Ať už jde o tvrzení, že novinář Ferdinand Peroutka napsal do Přítomnosti článek „Hitler je gentleman“ či o nařknutí Zdeňka Šarapatky z neschopnosti, vleklé soudní spory nebyly pro prezidenta nic neobvyklého. Podívejte se na nejznámější z nich:

Navíc se Zemanovy spory prodražily i prezidentské kanceláři. Podle zjištění serveru iROZHLAS KPR zaplatila advokátovi Marku Nespalovi a jeho kanceláři od roku 2013 téměř 21 milionů. Za „žehlení“ výroků Miloše Zemana tak zaplatili i daňoví poplatníci.

Jak na prezidenta Zemana reagovala veřejnost

Chování prezidenta a různé hradní kauzy se odrážely v důvěře veřejnosti. Výchozí laťka byla nízko: rozsáhlá amnestie odcházejícího prezidenta Václava Klause v roce 2013 způsobila propad důvěry veřejnosti na pouhých 25 procent. Byl to největší historický propad za celou polistopadovou éru.

Základní zobrazení ve všech grafech ukazuje míru důvěry. Kliknutím na slovo „nedůvěra“ v popisu se zobrazí linka kopírující míru nedůvěry.

V případě Miloše Zemana zaznamenala důvěra veřejnosti v osobu prezidenta největší propad takřka totožný s oním Klausovým v červnu 2021.

Ovšem důvěra veřejnosti v prezidenta Zemana klesala už dříve. Po relativně drobných výkyvech se Miloš Zeman začal dlouhodobě propadat od jara 2020, kdy podle průzkumů veřejnosti vadilo, že na příchod koronavirové pandemie reagoval pozdě, nedostatečně a cynicky. Namísto výzev k soudržnosti si veřejnost vyslechla poděkování Číně, kritiku opozičních stran ve Sněmovně a novinářů, že ničemu nerozumí a měli by mlčet.

Od té doby už se důvěra u veřejnosti neobnovila.

Detailnější pohled na postoje mužů a žen ukazuje, že u žen se Miloš Zeman těšil vyšší důvěře než u mužů (viditelné je to zejména v období let 2017-20), od dubnu 2020 je pak vidět propad u obou skupin.

První propad u obou pohlaví (u mužů dokonce pod 50 procent) je vidět hned v prvním roce Zemanova působení na Hradě.

Zemanovy největší propady: hned první roky ve funkci

Za první rok na Hradě stihl Miloš Zeman ve funkci prezidenta jmenovat dvě vlády (v červenci 2013 Rusnokovu a v lednu 2014 Sobotkovu), vyvěsil vlajku Evropské unie, navštívil české vojáky v Afghánistánu, odsoudil ruskou intervenci na Krymu, ale také intervenci České národní banky proti české koruně.

V době pádu Nečasovy vlády byl Miloš Zeman ve funkci hlavy státu pouze něco přes tři měsíce. Prezident Nečasovu demisi přijal na konci června 2013 a následně jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka. Podle expertů na ústavní právo tak jednal na hraně Ústavy, podle některých dokonce za hranou Ústavy.

Úřednická, de facto prezidentská vláda totiž neodpovídala rozložení politických sil v dolní komoře Parlamentu. Úkolem prezidenta republiky bylo jmenovat nového premiéra, jehož vláda měla reprezentovat většinu v Poslanecké sněmovně a z politických jednání po Nečasově demisi vyšla jako hlavní kandidátka na premiérku Miroslava Němcová z ODS. Získala předběžnou podporu všech tří stran bývalé koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM), která byla následně potvrzena ziskem 101 podpisů.

Přestože mohla vzniknout vláda s vysokým potenciálem zisku důvěry Poslanecké sněmovny, prezident Zeman se rozhodl jmenovat vlastní vládu, jejíž legitimita nevzešla ze Sněmovny, ale od prezidenta. Rusnokova vláda pak z těchto důvodů nezískala důvěru Poslanecké sněmovny.

Veřejnosti vadilo i to, že Zeman ponechal ve funkci hradního kancléře Vratislava Mynáře, ačkoli dotyčný nedostal bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň.

V roce 2014 došlo ke druhému velkému propadu v důvěře veřejnosti. Stalo se tak poté, co Zeman odcestoval vládním speciálem na návštěvu Číny a do České republiky se vrátil soukromým letadlem pronajatým finanční skupinou PPF tehdejšího majitele Petra Kellnera, za což sklidil od politiků i veřejnosti kritiku.

Poslední detail je zaměřený na vývoj důvěry a nedůvěry u skupin lidí podle dosaženého vzdělání. Je vidět, že u lidí s nižším vzděláním se prezident Zeman těšil vyšší důvěře než u vysokoškoláků.

Lidé se základním a nedokončeným vzděláním jsou velmi specifická kategorie: charakterizuje ji celkový nezájem o politiku a veřejné dění a v tom se odráží i celková nedůvěra politikům i institucím obecně.

Neúspěšné vetování

Jednou z pravomocí prezidenta je vetování zákonů. Zeman během svého času v úřadu vrátil Parlamentu deset schválených zákonů, jednou úspěšně. Hned v květnu 2013 totiž prezident vetoval novelu o odpadech, která administrativní chybou obsahovala v Senátem schválené verzi pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila. Jeho ostatní veta Sněmovna přehlasovala.

Foto: Profimedia.cz

Vetované zákony českými prezidenty

Miloš Zeman například vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zaváděla povinná místa ve školkách pro dvouleté děti a povinnou maturitu z matematiky. Zpět také vrátil v roce 2016 novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš, podle které by se firmy Andreje Babiše nadále nemohly ucházet o veřejné zakázky či nenárokové dotace. V listopadu prezident také vetoval novelu rozpočtu na letošní rok kvůli nízkým příjmům

Oproti svým předchůdcům se Zeman ve vetování zákonů držel zpátky. Václav Havel vetoval 25 zákonů, pětkrát úspěšně. Jeho nástupce Václav Klaus dokonce odmítl podepsat 63 zákonů, 11 z nich už neprošlo schvalovacím procesem.

Vyznamenání pro umělce

Prezident České republiky také uděluje státní vyznamenání. Nejvíce medailí Za hrdinství či Za zásluhy, Řádů Tomáše Garrigua Masaryka a Řádů bílého lva udělil Václav Havel (536), nejméně jeho nástupce Václav Klaus (228).

Miloš Zeman předal ve funkci 394 vyznamenání, výrazně nejvíce během posledního roku. Zeman vyznamenal mnoho osobností v showbyznysu, například zpěvačku Lucii Bílou či herečku Jiřinu Bohdalovou, kterou prezident ocenil dokonce dvakrát. Václav Klaus velmi často uděloval vyznamenání významným českým sportovcům, Václav Havel zase opakovaně oceňoval světové politiky, jako například královnu Alžbětu II.

Kontroverze se však nevyhnuly ani oceněním od Zemana. Kritiku veřejnosti si například vysloužilo vyznamenání Petra Žantovského, který v roce 2017 dostal medaili Za zásluhy. Žantovský, který je mimo jiné komentátorem Parlamentních listů, je označován za představitele dezinformační scény.

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva, udělil končící prezident 50 lidem. Občanský řád získal například bývalý prezident Václav Klaus, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Reklama

Doporučované