Hlavní obsah

Velký přehled: Dva roky s koronavirem v Česku

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

První případ nákazy tehdy novým typem koronaviru byl v České republice odhalen 1. března 2020. Jak epidemie ovlivnila život za dva roky a jak se s ní země učí žít? Seznam Zprávy připravily velký datový přehled.

Článek

Tři a půl milionu nakažených, které odhalilo více než 50 milionů testů. Přes 38,5 tisíce obětí. Více než 17 milionů vykázaných očkování, kdy necelých sedm milionů lidí má vakcinaci ukončenou a čtyři miliony mají i posilovací dávku.

To jsou čísla, která Seznam Zprávy sledují každý den. Jaká další data přinesly dva roky s koronavirem?

Doba dožití klesla, rekordní nadúmrtí způsobil covid

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v posledních dvou letech skončil rostoucí trend naděje dožití při narození. Tento údaj ukazuje střední délku života v zemi a dlouhodobě stoupal od roku 2005.

Roky 2020 a 2021 však pozitivní vývoj zarazily a vrátily hodnotu na podobnou úroveň, jako byla před více než deseti lety.

Je to způsobené nejvyšším počtem úmrtí, jaký kdy statistici za rok evidovali od začátku samostatné České republiky. V roce 2020 byl nárůst nadúmrtí 15 procent, o rok později pak dokonce o celou čtvrtinu.

Pokud rozložíme úmrtí v posledních dvou letech do jednotlivých týdnů, je jednoznačně vidět, že jejich křivka přímo souvisí s počty obětí nemoci covid-19. Ve vrcholech epidemie je navíc vidět, že ne všechny důsledky koronaviru jsou započítané do statistik covidových úmrtí. Proto je sledování nadúmrtí tak důležité – ukazuje reálné dopady nemoci na populaci bez ohledu na možné debaty, jestli dotyční zemřeli „s“, nebo „na“ covid.

Pandemie změnila nákupní zvyklosti Čechů

Seznam Zprávy také od začátku pandemie sledovaly, jak se meziročně vyvíjel objem karetních transakcí – platby přes terminály a platební brány i výběry z bankomatů. Data o útratách pro index každý týden zpracovávala Česká spořitelna coby banka s největším počtem klientů z řad domácností v Česku.

Na křivce jsou velmi dobře viditelná období, kdy byla Česká republika v nejpřísnějším lockdownu, a naopak uvolnění, kdy se zákazníci zase vraceli do obchodů a restaurací.

Covid urychlil přechod na bezhotovostní ekonomiku. Před pandemií tvořily nadpoloviční většinu transakcí (objemově v korunách) výběry z bankomatů: v roce 2019 to bylo 55 procent celkových transakcí. V roce 2020 došlo k poklesu na 48 procent a loni na 44 procent. „Boom během covidu nastal především u plateb kartou přes internet. Loni to byl růst o 45 procent a ve srovnání se situací před covidem byly o 105 procent vyšší,“ upřesňuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Pád cestovního ruchu

Cestovní ruch se podle statistik ČSÚ stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty klesl v roce 2020 meziročně téměř o polovinu z 2,76 procenta na 1,45 procenta.

V prvním roce s epidemií ubyly necelé tři čtvrtiny (72,4 %) zahraničních návštěvníků, konkrétně 10,3 milionu lidí. Meziročně se také snížila zaměstnanost v oboru, ta klesla o 7,3 procenta, v turismu tak v roce 2020 pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.

I v tomto oboru je tak jasně viditelné přerušení dlouhodobě stoupajícího trendu.

Foto: Český statistický úřad

Infografika Českého statistického úřadu.

Půl miliardy z odškodnění si vzaly herny a kasina

Podpůrné vládní programy měly během pandemie pomoci nejvíce zasaženým podnikům a znovu nastartovat ekonomiku. Jen Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypsalo přes dvacet programů, v rámci nichž rozdělilo 32 miliard korun.

Největší balík z těchto dotací, bezmála 110 milionů korun, získala společnost Bestsport, která vlastní a provozuje O2 arenu a spadá pod investiční skupinu PPF.

Mezi třiceti největšími příjemci je pět provozovatelů kasin a hazardních her. Ti si rozdělili více než 400 milionů korun.

Programy Covid

COVID Nájemné – pro firmy, které poškodila vládní protikoronavirová opatření; ze všech kompenzačních programů MPO vyplaceno v rámci tří výzev tohoto programu nejvíce peněz (téměř deset miliard korun).

COVID Nepokryté náklady – vyplaceno přibližně devět miliard korun ve dvou výzvách programu.

COVID 2021 – vyplaceny kompenzace ve výši 6,6 miliardy korun.

„Mně připadá naprosto absurdní, jestli se z peněz daňových poplatníků České republiky kompenzují zisky společností, které zřejmě po valných hromadách, které proběhnou někdy v létě tohoto roku, odtečou někam do zahraničí,“ kritizoval ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) tento způsob rozdělování dotací pod vedením svého předchůdce Karla Havlíčka (ANO).

Podle údajů, jež publikuje web Hlídač státu, se některé dotace schvalovaly ještě počátkem letošního února.

Antivirus

Program Antivirus spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a celkem se podle něj rozdělilo zhruba 50 miliard korun. 3,3 miliardy korun se dostalo mezi dvacet firem, které z tohoto programu dostaly největší peněžní podporu.

Mezi největšími příjemci podpory jsou i dvě velká kasina. Společnost Paradise Casino Admiral dokonce dosáhla na třetí největší obnos ve výši 226 milionů korun. Osmou nejvyšší dotaci (více než 132 milionů korun) dostal další provozovatel kasin a hotelu, společnost Trans World Hotels & Entertainment.

Program Antivirus

Měl několik modelů:

Antivirus A – pro pracovníky v karanténě, který firmám pokrývá 80 procent náhrady mzdy do 39 tisíc korun (dříve stát poskytoval ještě příspěvek A+, jímž hradil celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v provozech).

Antivirus B – dorovnával 60 % náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Tento program vláda Petra Fialy (ODS) nařídila uzavřít.

Antivirus C – odpouštěly se sociální odvody od června do srpna firmám do 50 zaměstnanců, které nepropouštěly a nesnižovaly mzdy.

Spustila ho vláda Andreje Babiše (ANO) v březnu 2020.

Pohyb lidí ovlivnily do velké míry nouzové stavy

Společnost Google již dva roky sleduje, jak se v souvislosti s pandemií proměňuje mobilita lidí na určitých místech. Srovnává trendy pohybu s „obvyklým dnem“, což je medián pětitýdenního období od 3. ledna do 6. února 2020, kdy ještě nebyl covid-19 rozšířen, a představuje normální hodnotu pro daný den v týdnu.

Google Mobility Report

V pravidelných zprávách o pohybu Google Mobility Report je rozlišeno šest kategorií podle typu lokality:

1. Provozovny a volný čas – restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny a kina

2. Potraviny a lékárny – prodejny potravin, supermarkety, farmářské trhy, obchody s potravinovými specialitami, drogerie a lékárny

3. Parky – národní parky, veřejné pláže, přístaviště, parky pro venčení psů, náměstí a veřejné zahrady

4. Stanice veřejné dopravy – uzly veřejné dopravy, například stanice metra, autobusové zastávky či vlaková nádraží

5. Pracoviště

6. Bydliště

Data ukazují, že během let 2020 i 2021 ovlivnily nouzové stavy pohyb lidí zejména v provozovnách, na pracovištích a na zastávkách veřejné dopravy. Ve všech těchto lokalitách se koncentrace obyvatel výrazně snížila ve srovnání s obvyklou aktivitou. Na pracovištích pak pokles přetrvával i v období letních prázdnin.

Naopak v době nouzových stavů vzrostl počet lidí, kteří trávili čas doma. Na trávení času v parcích pak mělo pravděpodobně vliv i počasí, v letních měsících aktivita výrazně vzrostla.

V prvních dvou měsících letošního roku není propad v mobilitě lidí tak výrazný jako v době nouzových stavů, přestože trendy přetrvávají. V provozovnách, na pracovištích i na zastávkách veřejné dopravy se pohybuje stále méně lidí ve srovnání s obvyklou aktivitou. Doma také zůstává více obyvatel, průměrně o šest procent více než obvykle, minulý rok ve stejném období to bylo v průměru o 12 procent.

Práci z domova umožňovaly především velké podniky

Zprávu o proměně organizace práce pak ukazují i data Českého statistického úřadu. V době pandemie covidu-19 umožňovalo 60 procent podniků svým zaměstnancům pracovat z domova. Ve srovnání s obdobím před pandemií, případně s dobou, kdy jsou proticovidová opatření zmírněná, došlo k mírnému nárůstu o šest procentních bodů. Šlo zejména o velké podniky s více než 250 zaměstnanci.

Podle údajů ČSÚ však pracovalo z domova v období pandemie pouze 12 procent zaměstnanců. „Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, věc druhá je, kolik zaměstnanců může skutečně práci z domova vykonávat,“ vysvětluje úřad ve zprávě.

Nejdéle se distančně vzdělávali středoškoláci

Před monitory počítačů se přesunuli také žáci a studenti škol. K přechodu na distanční výuku došlo poprvé předloni 11. března. Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy strávili nejdelší dobu na distanční výuce středoškoláci, celkem 155 dní za poslední dva školní roky.

Jde o vyčíslení pouze plošného uzavření škol, některé z nich musely například přejít na výuku na dálku i kvůli uzavření škol v různých okresech nebo individuálním karanténám v jednotlivých školách.

Reklama

Doporučované