Hlavní obsah

Volby ve Francii: Kdo jsou voliči Emmanuela Macrona

Kateřina Mahdalová
datová novinářka & analytička
Foto: Kateřina Mahdalová, Seznam Zprávy

Interaktivní mapa s detailními výsledky voleb ve všech departementech je níže v článku.

Reklama

aktualizováno •

Pařížané a lidé z okolí hlavního města, ženy, manažeři, důchodci – to jsou skupiny Francouzů, jejichž většinovou důvěru získal staronový prezident Emmanuel Macron. Jeho soupeřka Marine Le Penová našla podporu naopak u dělníků.

Článek

Znovuzvolený francouzský prezident Emmanuel Macron si udržel podporu Paříže a přilehlých regionů a také obyvatel Bretaňského poloostrova. V severních průmyslových oblastech a také v oblastech s vysokými podíly obyvatel pod hranicí chudoby mu ale lidé nevěří.

Kliknutím na vybraný departement se zobrazí detailní výsledek voleb (volební účast, podíly hlasů i absolutní počty).

Chudí Francouzi se hlásí o pozornost

Před druhým kolem se prezident Macron poprvé vydal do bašty Marine Le Penové v Denainu, jednom z nejchudších francouzských měst na průmyslovém severu země. Důvod byl prostý: Tým Le Penové se v kampani soustředil na krizi životních nákladů, která postihuje velkou část francouzského obyvatelstva.

„Zjevně dostatečně nenasloucháme 38 milionům Francouzů, kteří vydělávají méně než 2000 eur (50 000 Kč) měsíčně,“ citovala britská BBC ministra vnitra Géralda Darmanina, který situaci kolem prezidentských voleb komentoval. (Údaj je nepřesný, Francie má 65 milionů obyvatel, z nichž 38 milionů musí vyjít s méně než 2000 eury měsíčně, ovšem včetně dětí a seniorů. Průměrná čistá mzda činí 2300 eur – pozn. red.).

A právě s tímto vědomím se Macron vydal do severních měst Denain, Carvin a Lens, kde Marine Le Penová v prvním kole zvítězila.

Nerovnosti v zemi „égalité“

Přestože Francie není tak nespravedlivě rozdělena na „ty, kteří mají“ a „ty, kteří nemají“ jako některé jiné země, existují mezi jednotlivými regiony velké rozdíly, pokud jde o bohatství.

Zatímco voliče v nejsevernějším francouzském departementu Nord voliče přesvědčil a získal na svou stranu Emmanuel Macron s 52,9 % hlasů, v sousedním v Pas-de-Calais, kde leží například ocelářské město Lens, zvítězila i ve druhém kole Marine Le Penová s 57,5 % hlasů.

Vlažnou podporu Macron získal i v Provence na Azurovém pobřeží nebo naopak v severním regionu Hauts-de-France na hranici s Belgií a kanálem La Manche, kde je druhá nejvyšší míra chudoby v zemi.

V těsném závěsu, co se míry chudoby týče, je Occitanie na úplném jihu u hranic se Španělskem, kde je chudobou zasažena zhruba pětina obyvatel a kde Macron rovněž moc nepřesvědčil. Ve dvou departementech, Pyrénées-Orientales a Aude, nevyhrál ani ve druhém kole, získal zde jen 43 a 45 % hlasů. V Ariège zvítězil jen velmi těsně s 51 %.

Macron má sympatie hlavně u žen ve vysokém věku

Emmanuela Macrona volí častěji ženy (58 %, 42 % volilo Le Penovou) než muži (54 %, 46 % volilo Le Penovou) a výrazně častěji lidé v seniorském věku 70 a více let (68 %). Jedním z důvodů může být snadná identifikace s první dámou Brigitte Macronovou, která letos v dubnu oslavila 69. narozeniny, zatímco jejímu muži je 44 let.

Nejnižší podporu má prezident u voličů mezi 25 a 59 lety, s vyšším věkem podpora viditelně roste.

V porovnání podle profesí a toho, zda jsou voliči výdělečně činní, vychází zdaleka nejvyšší podpora pro Macrona mezi manažery (72 %) a dále mezi důchodci (65 %). Zdaleka nejmenší podporu má u dělníků (30 %).

První kolo jen o prsa

Voličskou podporu si Macron držel přesvědčivě do začátku letošního dubna, kdy se těsně před prvním kolem jeho hlavní soupeřka Marine Le Penová výrazně vyhoupla, zatímco prezident se v průzkumech viditelně propadl. V tu chvíli se objevily pochybnosti, zda se vůbec Macron dostane do druhého kola, případně zda se zakolísání voličů neprojeví v celkovém vítězství Marine Le Penové, případně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona.

Macron nakonec v prvním kole získal téměř pětiprocentní náskok před Le Penovou, ačkoli průzkumy těsně před hlasováním naznačovaly, že souboj bude těsnější.

Všechny relevantní od června 2020 do dubna 2022: Kliknutím na vybraný bod se zobrazí přesné datum průzkumu, výsledek a název agentury, která ho provedla.

Málem vypadla Le Penová

Jean-Luc Mélenchon nakonec s 22 % prvním kolem zamával. Voliči mu na poslední chvíli dávali stále větší podporu. Národovecká konzervativní kandidátka Le Penová se před ním udržela o pouhý procentní bod.

Mélenchon výrazně uspěl v Paříži a přilehlých departementech.

Hrálo se o každý jeden hlas

Emmanuel Macron ve druhém kole vytěžil hlasy svých soupeřů z prvního kola a získal podporu těch, kdo v prvním kole volili levicové kandidáty. Oproti tomu Marine Le Penová sbírala hlasy voličů Érica Zemmoura nebo Nicolase Dupont-Aignana a zároveň se jí nepodařilo tolik mobilizovat své vlastní voliče z prvního kola.

Zatímco Macrona se chystalo znovu zvolit 98 % lidí, kteří mu dali hlas v prvním kole, u Marine Le Penové to bylo „jen“ 94 %. Rozdíl se může zdát zanedbatelný, ovšem když podíly voličů převedeme na skutečné hlasy, v lidnaté Francii jde o řády milionů. A chybějící milion voličů není zanedbatelný rozdíl, zvláště když prezidentské volby rozhoduje jejich absolutní počet.

Jenže i Macron ztrácel – a to v porovnání s minulými prezidentskými volbami v roce 2017. Tehdy přesvědčil 52 % voličů Jeana-Luca Mélenchona, letos už jen 36 %.

Volba prezidenta ve Francii

Druhé kolo přímé volby se konalo v neděli 24. dubna na základě výsledků z kola prvního, v němž uspěli Emmanuel Macron a Marine Le Penová.

Ve druhém kole rozhoduje prostá většina platných hlasů: Pokud některý z kandidátů získá o jeden hlas více než druhý, je zvolen.

Po většinu kampaně se zdálo, že dosavadní prezident Macron ve druhém kole pohodlně zvítězí. Prudký nárůst volebních preferencí Le Penové ale v posledních týdnech vedl k pochybám o Macronově jednoznačném vítězství. Klíčové pro něj bylo, že na svou stranu opět přetáhl významnou část Francouzů, kteří v prvním kole volili Jeana-Luca Mélenchona.

Výrazně levicový politik Mélenchon po neúspěšném prvním kole nabádal své voliče, aby nedali ani jeden hlas Marine Le Penové, čímž centristickému Macronovi poskytl poněkud ambivalentní podporu.

Macron lépe reprezentuje v zahraničí

V průzkumu, který těsně před druhým kolem publikovala agentura Ipsos, vyplývá, že tématy francouzských prezidentských voleb byl nejen hospodářský růst země či veřejné deficity a dluhy, ale také životní prostředí, pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině.

Respondenti například dostali otázku: „Myslíte si, že by bylo lepší, kdyby byl prezidentem republiky zvolen Emmanuel Macron, nebo Marine Le Penová?,“ která byla vztažena k vybraným tématům.

Ze 14 testovaných oblastí působení jich osm vyznívá ve prospěch Emmanuela Macrona, ale šest ve prospěch jeho soupeřky.

Macron podle voličů lépe reprezentuje v zahraničí, případně v domácí ekonomice, zatímco Le Penovou voliči častěji spojují s očekáváními na poli sociálních nerovností, kriminality, důchodů nebo kupní síly obyvatel. V oblastech nezaměstnanosti, školství nebo zdravotnictví je skóre těsně ve prospěch Macrona.

Ne úlevám pro bohaté

Voliči prezidentu Macronovi nezapomněli hnutí tzv. žlutých vest v roce 2018, kdy došlo k masovým celonárodním protestům proti jeho politice vstřícné k podnikatelům a snižování daní pro bohaté.

Ve snaze o znovuzvolení Macron usiloval o hlasy levicových voličů a nakonec zmírnil i plány na reformu důchodového systému, který považuje za velmi štědrý. Svým příznivcům slíbil, že bude i nadále „pracovat na spravedlivější a rovnější společnosti“, a řekl, že „k tomu musíme být nároční a ambiciózní“.

Reklama

Doporučované