Hlavní obsah

Filantropie po americku: Ředitelé firem se vzdávají části výplat

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Ředitelé velkých amerických společností ochromených dopady pandemie koronaviru, kvůli kterým jsou nuceny snižovat zaměstnancům mzdy, se začínají vzdávat značné části svých výplat.

Článek

Převážná většina těchto vysoce postavených pracovníků je placena z ročních odměn, z prodeje akcií a výkonnostních bonusů. Tím se ale vzdalují od reality, která aktuálně devastuje život milionů běžných Američanů.

Jedním z prvních „hrdinů dnešní doby“ je předseda společnosti Disney Bob Iger. Jde zároveň o nejlépe placeného zaměstnance v sektoru zábavy na světě. Iger oznámil, že se vzdá celkem tří milionů dolarů z celkového výdělku za loňský rok 47 a půl milionu dolarů.

Dalším dobře placeným pracovníkem je generální ředitel společnosti General Electric Larry Culp. Loni se jeho celková roční odměna vyšplhala na 24 a půl milionu dolarů. Ve prospěch zaměstnanců firmy se rozhodl vzdát se dvou a půl milionu.

Generální ředitel společnosti BuzzFeed Jonah Peretti zase informoval veřejnost, že dokud neskončí koronavirová krize, nedostane žádné peníze. Podle serveru Variety však současně s tím oznámil snížení platu i svým zaměstnancům – a to mezi pěti až pětadvaceti procenty.

Ředitel hotelového řetězce Hilton Christopher Nassetta pak kvůli dopadům koronaviru nedostane plat v hodnotě jeden a čtvrt milionu dolarů. Přijde tak o šest procent ročního výdělku, který dosáhl v roce 2018 bezmála dvaceti milionů dolarů.

K dalším šéfům, kteří se vzdají peněz ve prospěch výplat svých zaměstnanců, patří ředitelé leteckých společností. Brad Tilden z Alaska Airlines si odepíše více než půl milionu dolarů – podle údajů z roku 2018 na webu Salary.com tak přijde o dvanáct procent ročního příjmu. Zaměstnance plánuje podpořit i Oscar Munoz z United Airlines. Stejně jako ostatní ředitelé se vzdá jednoho a čtvrt milionu dolarů z celkového ročního výdělku deset a půl milionu.

Nezaměstnanost raketově roste

Rekordní nárůst nezaměstnanosti v USA je jedním z důsledků pandemie koronaviru. Podle americké centrální banky by právě ve Spojených státech mohly šíření nemoci a další bezpečnostní opatření spojená s pandemií vést k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent, varují odborníci.

Ještě v únoru přitom nezaměstnanost v USA stagnovala na hodnotě tři a půl procenta. Historického maxima – pětadvaceti procent – v zemi dosáhla v době velké hospodářské krize. „Z historického hlediska jde o velmi vysoká a vážná čísla. Toto je však naprostý šok, který se liší od všech ostatních, které ekonomika USA v posledních sto letech zažila,“ komentoval situaci ekonom centrální banky St. Louis Miguel Faria-e-Castro.

Podle odhadů americké centrální banky má téměř 67 milionů obyvatel Spojených států zaměstnání, které je kvůli pandemii koronaviru významně ohroženo. Tamní ministerstvo práce už dříve uvedlo, že počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 21. března vystoupil téměř na 3,3 milionu. To byl rekord, který navíc zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum staré téměř čtyřicet let.

Reklama

Doporučované