Hlavní obsah

Film týdne: Café Society nás zavede do meziválečného Hollywoodu 30. let

Pozvánka na film Café Society.Video: Seznam, Seznam Zprávy

 

Reklama

Romantické drama Woodyho Allena Café Society nás společně s hlavním hrdinou zavede do Hollywoodu ve 30. letech mezi americkou smetánku. Snímek uvede Televize Seznam v pátek 25. ledna od 21:00.

Článek

Mladý Bobby pochází z židovské rodiny v New Yorku. Rozhodne se ale, že zkusí štěstí ve filmovém odvětví, zatím jako poslíček svého strýce Phila. Zde se setká s okouzlující asistentkou svého strýce. Jejich románek trvá do té doby, než dá dívka přednost jinému. Zdevastovaný Bobby se vrací zpět do New Yorku, kde pomáhá svému bratrovi vést noční klub. Najde si zde manželku, následuje svatba a těhotenství. Vše funguje tak, jak má, tedy do té doby, než vstoupí do dveří Bobbyho minulost.

Film se odehrává v období mezi proslulým krachem newyorského trhu a začátkem druhé světové války. Pojďme se podívat, co se v USA dělo ve třicátých letech dvacátého století.

Velká deprese

Hospodářská krize ovlivnila nejen Spojené státy, ale i zbytek světa. Způsobil ji krach trhu v USA 29. října 1929, takzvaný Černý čtvrtek. Ceny akcií narazily na své maximum a následně začaly pomalu klesat. To znepokojilo obchodníky, kteří začali prodávat své akcie ve velkém, což vedlo k náhlému propadu. Nárazový prodej obrovského množství akcií způsobil krach celé burzy.

Následky lidé pociťovali dalších deset let. Vzrostla nezaměstnanost a klesla produkce. Finanční krize se považuje za jednu z příčin druhé světové války. Ta krach pozastavila, vojenské zakázky státům finančně pomohly. Mezi země, které utrpěly krizí nejvíce, patřilo i Československo. Demokracie a kapitalismus se staly terčem kritiky. To nahrálo do karet fašismu a nacismu, který tak zažil ve třicátých letech velký vzestup.

Zlatý věk Hollywoodu

Třicátá léta, poznamenaná celosvětovým finančním bankrotem, paradoxně vedla k obrovskému nárůstu filmového odvětví. Začaly vznikat nové žánry, jako jsou akční filmy, muzikály, dokumenty, westernovky či horory, ale i kreslené snímky. Bylo to také období, kdy přišel do kin barevný film a zvuk, který ukončil éru němých filmů. Až 80 milionů lidí chodilo alespoň jednou týdně do biografu. V roce 1935 vzniklo jedno z nejznámějších současných filmových studií, 20th Century Fox.

Mezi elity filmového průmyslu se podíváme i ve snímku Café Society. Phil pracuje jako herecký agent a často pořádá večírky, na které si zve známé osobnosti a zároveň své přátele z filmového odvětví. Toho Bobby využije k navázání kontaktů s důležitými lidmi.

Ztracená generace

Autory, kteří se narodili na přelomu 19. a 20. století, takto poprvé pojmenovala spisovatelka Gertrude Steinová. Termín zpopularizoval Ernest Hemingway ve své první knize I slunce vychází. Společně s ním sem patřili například Scott Fitzgerald, William Faulkner či Erich Maria Remarque. Autoři se dostali do povědomí během první světové války a v průběhu dvacátého století. Tvořili ale i v následujících dekádách do té doby, než je vystřídala Kerouacova Beat generation.

Vyznačují se odporem k „americkému snu” a odmítáním hodnot předchozí generace. Jedná se o spisovatele, kteří zažili první světovou válku, často tak ve svých dílech popisují osudy vojáků. Ve třicátých letech už se tento aspekt v jejich dílech tolik nevyskytoval. Mezi jejich nejznámější díla patří například Na západní frontě klid, Komu zvoní hrana či Sbohem armádo.

Trest smrti

Třicátá léta zaznamenala ve Spojených státech nejvyšší počet trestů smrti. Průměrně tam tehdy popravili 164 lidí za rok. Američané přišli jako první se smrtelnou injekcí, která předchozí metodu nahradila. Poprvé ji využili v Texasu v roce 1982. Od té doby tento způsob přebralo pět dalších zemí. Trest smrti nikde jinde v západních zemích nenajdeme. Na celém světě ho využívá celkem 54 států.

Tomuto tématu se nevyhnul ani snímek Café Society. Bratr hlavní postavy, Ben, se v příběhu dostane do křížku se zákonem. Za jeho činy mu hrozí trest smrti.

Prohibice

Prohibice probíhala především ve dvacátých letech, definitivní konec ji ale přinesl až rok 1933. Co přesně se tedy stalo? Americká vláda zakázala konzumaci, výrobu a distribuci alkoholu. Důvodem bylo, aby se snížila závislost a úmrtí způsobené alkoholem. Konzumace sice klesla, ale ne o moc. Elity navíc nařízení porušovaly. Zákaz vedl akorát k nelegální výrobě a popularita tvrdého alkoholu vzrostla. Podomácku vyráběné lihoviny ale nebyly vždy kvalitní a jejich konzumace vedla v části případů ke ztrátě zraku nebo úmrtí.

Období prohibice se neslo v duchu zločinů, pašování a korupce. Nejvíce na ni doplatili nevinní lidé, tisíce jich zemřelo při střetech gangů. Získali naopak nejvíce zločinci. Proslulý gangster Al Capone na prohibici vydělal miliony dolarů. Atmosféru 20. let zachycují například filmy Velký Gatsby, Tenkrát v Americe či Půlnoc v Paříži.

Reklama

Doporučované