Je to trochu posmutnělý pohled. Místa, kterými se v centru Prahy nedalo před rokem přes nával cizinců projít a která narovinu řečeno nebyla vždy přátelská k Čechům, jsou téměř prázdná. Hospody, restaurace a malé podniky se přesto snaží nabízet své zboží a služby hrstkám „statečných“ turistů, kteří v ulicích zbyli.
Restauratéři, hospodští, stánkaři a majitelé malých obchodů mají podobná slova o dopadu koronaviru na jejich podnikání: „Je to šílené. Katastrofa. Nevíme, jak dlouho to vydržíme, zda dny, týdny nebo ještě měsíce.“
Tržby se jim proti loňsku snížily o 95 procent, ti nejšťastnější jsou na pětině loňských příjmů a někteří mluví o tom, že tržby nejsou ani na úrovni procent. Podnikům, které nejsou vlastníky podnikatelských prostor, často nestačí příjmy pokrýt nájmy a propadají se do ztrát.
Pro turisty, kteří se nenechají rozhodit posmutnělou atmosférou vylidněného města, je však současný stav výhrou. Kdy jindy než teď si jde vychutnat v klidu procházku starobylým městem, najíst se a napít bez front za velmi příznivé ceny či si pořídit hezké věci za rozumné peníze? Projděte si Královskou cestu s byznysovým přesahem.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Turisté si nic lepšího přát nemohou. Prostranství před staroměstským orlojem je prázdné a krásné fotky tak lze v dnešní covidové době udělat bez nepříjemné strkanice s ostatními lidmi v našlapaném davu.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Povedl se snímek? Ne? Nevadí. Na náměstí je mnoho míst, kde si lze odpočinout a za hodinu to jde zkusit znovu.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Plzeň kolem padesáti korun v místech, kde stála před pár měsíci až třikrát více - to je dnešní cenová úroveň jednoho z nejnavštěvovanějších míst Prahy.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Prostě pohoda.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Tak ještě jeden pohled na kostel Panny Marie před Týnem a jde se dál.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Karlova ulice, která se kroutí mezi Malým a Křižovnickým náměstím, byla v dřívějších dobách tak plná, že se jí nedalo projít. Dnes to jde hladce a přitom si jde vybírat ze řady obchodů.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Slevy jsou více než příjemné.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Nabízejí je takřka ve všech obchodech a často bezúspěšně. „Je to tragédie. Za dva a půl měsíce jsem prodal jen dva kusy zlata. Zlato je pro lidi dnes luxus a nikdo ho nekupuje. Tržby spadly o 95 procent a nevím, co dělat dál,“ říká Deka Peroli, který provozuje obchod 11 let.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy „Já jsem včera za celý den prodal zboží jen za 500 Kč. Je to katastrofa. Vedle mne zavřelo už několik obchodů a do měsíce to je konečná i pro mě,“ odhaduje majitel obchodu se suvenýry, poblíž kterého se snaží „vydělat“ i žebrák. „Je to hodně špatné,“ říká.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Tento týden například ukončil provoz hotel a pivnice Fat Cat.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Obchod s dřevěnými výrobky, které vyrábí v Lázních Bělohrad česká firma Amadea, ještě žije. Pouze se přesunul z místa s vysokým nájmem do menšího prostoru s nižším nájmem.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Právě vysoké nájmy jdoucí až do statisíců měsíčně bývají tím, co podle manažerů podniků rozhoduje o jejich přežití.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Krachují restaurace.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Malé prodejny.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Prodejní potíže mají i známé značky.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Thajský ráj poskytující thajské masáže patří ke „šťastlivcům“, příjmy mu poklesly „jen“ o 80 procent.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy „Včera jsem měla jen šest zákazníků, je to strašně depresivní,“ říká prodavačka malé prodejny, která si nepřeje být na fotografii.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Pomalou chůzí se člověk dostává ke Karlovu mostu.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Ani tam není situace pro byznys příznivá.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Například Klub Lávka u Karlova mostu, který provozuje restauraci, terasu, půjčovnu šlapadel a divadlo, byl vždy narvaný k prasknutí.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Dnes bojuje o přežití. „Přežili jsme obě povodně, ale toto nevím. Před rokem se tu otočily až 3000 lidí za den, dnes jich je jen pár,“ říká Michal Novotný, který v klubu pracuje 30 let.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Provoz zachraňuje divadlo. „Když je představení, lidé si něco dají, ale jinak zde není od září prakticky nikdo a tržby jsou takřka na nule,“ popisuje situaci manažer provozu.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Hezké podle něj bylo to, že letos v létě objevili klub Češi z různých koutů republiky, kteří ho do té doby neznali (podíl cizinců vůči Čechům býval zhruba 9 ku 1). „Ale právě teď nastávají nejhorší měsíce. Při první vlně koronaviru jsme si mysleli, že to skončí, teď neví nikdo nic. Je to hrozné. Plánujeme dnešek, o zítřku nepřemýšlíme,“ dodává.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Kousek od Klubu Lávka musel zavřít největší noční klub ve střední Evropě Karlovy lázně. Ještě před týdnem oznamoval velkými písmeny We Are Back (Jsme zpátky), dnes malými písmeny vysvětluje We Are Closed, Sorry (Jsme zavřeni, je nám líto).
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Úpadek byznysu lze vypozorovat i na prestižním starožitnictví V. Andrle v Křižovnické ulici.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Slevy tam dosahují 50 procent. „To zde nikdy nebylo. Nikdy,“ vysvětluje obsluha starožitnictví.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Do obchodu nyní chodí jen „východní“ Němci, Holanďané a bohatí Češi, které nalákaly slevy.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Hned naproti starožitnictví vyklidila tento týden prodejnu optika Optica Lab.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy Turisty to však trápit nemusí. Při focení Karlova mostu a Pražského hradu mají ničím nerušený výhled.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy A proč si po takové procházce opět nedat něco k jídlu? Menu za necelých 200 Kč je fajn.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy „Dřív se lidé nemohli dostat do dveří, jaký tu byl provoz. Dnes jsou obě patra téměř prázdná,“ říká číšník.
Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy „Nejhorší je, že už nevidíme světlo na konci tunelu. Nikdo neví, jak dlouho to bude trvat. Rok, dva, tři? Je to strašně depresivní,“ dodává.