Článek
Výběr děl plzeňského rodáka nyní galerie do 28. listopadu vystavuje. Získaná kolekce má asi 800 předmětů. Jsou mezi nimi Konečným ilustrované knihy, časopisy, plakáty i originály jeho děl. Dosud galerie jeho tvorbu neměla.
Kolekce představuje průřez celou tvorbou a životem umělce od dětských ilustrací přes předválečné i poválečné originály z tehdejších časopisů, jeho budovatelské i reklamní plakáty, originální obálky a ilustrace knih až po tvorbu na konci Konečného kariéry.
Podle spoluautora výstavy Jana Hosnedla, který se před lety podílel na znovuobjevení napůl zapomenutého Konečného, je malířovo dílo zajímavé z uměleckého i z historického hlediska. „Od svých 18 let spolupracoval s nakladatelstvím Melantrich a vyvářel kresby pro časopisy Ahoj a Hvězda. Během studií na Akademii výtvarných umění kreslil pro Mladého hlasatele, a to především ilustrace pro povídky Otakara Batličky. V tomto období také vytvořil sérii obálek pro časopis Rozruch. Kromě četných ilustrací pro časopisy je známý i svými ilustracemi knih Jaroslava Foglara,“ řekl Hosnedl. Konečný, přezdívaný Bimba, podle něj patřil i k úspěšným autorům reklamních a propagačních materiálů - kreslil plakáty na pivo Pilsner Urquell, boty Baťa, pneumatiky Barum a další. Byl také autorem plakátů idealizovaných ženských postav, pro něž se vžilo označení pin-up girls, i budovatelských plakátů, které v 50. letech 20. století maloval kvůli zajištění obživy. Oblíbenými tématy pro něj byly ženy, erotika a westernové motivy, především krocení koní, řekl Hosnedl.
Součástí výstavy jsou i originály z kauzy s ženskou komiksovou postavou Octobrianou. Konečný namaloval komiks o bojovnici Amazoně. Petr Sadecký, jehož považoval Konečný za přítele, ale řadu jeho kreseb ukradl, emigroval do tehdejšího západního Německa a vydával je za své. Amazoně přimaloval rudou hvězdu na čelo a vznikla z ní Octobriana - ženská komiksová postava vydávaná za dílo ruské avantgardy. Octobriana se stala kultem - David Bowie o ní chtěl natočit film a zpěvák Billy Idol si jí nechal vytetovat na paži. Pro Konečného ale znamenala konec kariéry, komunistický režim mu na řadu let znemožnil publikovat.
„Bohumil Konečný, to byl člověk, který uměl v roce 1937 nebo 1938 to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on,“ napsal kdysi o Konečném jeho obdivovatel Kája Saudek.
Konečný zemřel v Kožlanech na severním Plzeňsku. Kromě výstavy jeho příznivci odhalí také pamětní desku na jeho rodném domě v Plzni a na severním Plzeňsku otevřou naučnou stezku Krajem Bohumila Konečného.
