Hlavní obsah

Gigantické římské soše se po půl tisíciletí vrátil ukazováček

Foto: Wikimedia Commons

Fragmenty sochy císaře Konstantina I. Velikého jsou dnes k vidění v muzeu v Římě.

Reklama

aktualizováno •

Prst bronzové sochy císaře Konstantina I. Velikého se vrátil ke svému „majiteli“. Ukazováček objevený v pařížském muzeu Louvre byl k ruce přiřazen po pěti stech letech.

Článek

Gigantická ruka, která patřila soše římského emperora Konstantina I. Velikého postrádala svůj osmatřiceticentimetrový ukazováček po dobu více než pěti století. Teď se ke svému majiteli vrátil. Velký podíl na jeho identifikaci nese doktorandská studentka.

Bronzový prst byl objeven v roce 2018 v pařížském muzeu Louvre. Na ruku císaře se vrátil tuto středu.

Prst byl „dokonale“ zrestaurován na své pravé místo pomocí „neinvazivního, vratného a neviditelného systému“, vysvětlil pro lokální noviny Il Messaggero ředitel muzeí Claudio Parisi Presicce.

Louvre chybně prst považoval za prst u nohy až do doby, než si ho studentka Aurélia Azémaová spojila s fragmenty původně gigantické sochy římského císaře. Socha původně měřila 12 metrů na výšku. Do dneška se dochovaly jen části, jako například hlava či ruka, které vystavují římská Kapitolská muzea.

Antická relikvie byla původně součástí kolekce, kterou muzeum Louvre získalo od italského bankéře a sběratele umění Giampietra Campana v roce 1863. Campana, který zemřel v roce 1880, vytvořil jednu z nejvýznamějších kolekcí římských a řeckých předmětů 19. století.

V roce 1913 pařížské muzeum prst označilo za prst nohy římské bronzové sochy. Až do roku 2018 byl jeho přesný původ neznámý. Doktorandská studentka Azémaová jeho původního „majitele“ objevila díky své práci o technice svařování velkých bronzových soch. Došla k závěru, že prst patřil k soše, která měřila zhruba kolem 12 metrů. To ji dovedlo k teorii, že prst patřil právě k soše Konstantina I. Velikého a že jde konkrétně o ukazováček.

Archeolog z muzea Louvre Nicholas Melard vytvořil pomocí 3D technologie repliku prstu, která byla kurátory Francoisem Gaultierem a Sophií Descampsovou z téhož muzea v roce 2018 přesunuta do muzea v Římě. Kopie prokázala naprostou shodu s prstem z pařížského muzea.

Fragmenty sochy, která vznikla podle muzea Louvre kolem roku 330 našeho letopočtu, vystavují Kapitolská muzea. Jde o gigantickou hlavu, levou ruku a kouli. Ruce také chybí kus dlaně, která původně kouli držela. Rovněž postrádá kus prostředníčku.

Záznam přesunu sochy Konstantina I. Velikého z roku 2015.

Flavius Valerius Aurelius Constantinus

- také Konstantin I. Veliký či Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin;

- narodil se zhruba mezi roky 272 až 285 našeho letopočtu a zemřel 22. května 337;

- vládl v celé Římské říši od roku 306 do roku 337;

- byl významný zejména díky změně role katolické církve v říši - ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu v říši;

- také přesunul centrum říše z Říma do Konstantinopole.

Ukazováček se podle serveru The Guardian od ruky oddělil pravděpodobně spolu s koulí. To se mělo stát roku 1584 při přemisťování na sloup, který se nacházel na první míli silnice Via Appia. Ta byla nejdůležitější silnicí Římské říše.

Není jasné, kde se prst před tím, než ho Campana zařadil do kolekce, nacházel. Do Říma se nedávno vrátil v pevné odolné krabici.

„Je to dobrá tečka za uzavřenými muzei,“ uvedla starostka Říma Virginia Raggiová. Muzea se totiž v italské metropoli po rozvolnění koronavirových opatření znovu otevřou veřejnosti v pondělí.

Reklama

Související témata:

Doporučované