Glosa: Emoce na hřišti, krev za dveřmi

Případů domácího násilí v Anglii o čtvrtinu přibude, jen když se reprezentanti objeví na hřišti. Když prohrají, je to ještě horší.

Anglie si to rozdala s Itálií a Jihoevropané zvítězili. Známá fakta k fotbalovému Euru netřeba opakovat. Ráda bych si sem ale odložila dva poznatky, které se tolik netýkají penalt ani první či druhé poloviny. Ukazují fotbalovou soutěž zase v trochu jiném světle, hlavně pokud se na ni budeme dívat optikou Velké Británie.

Prohra fanouškům Anglie podle britských médií zlomila srdce. Mně zase láme srdce, mám-li se vyjádřit stejně, že v Británii narůstá počet případů domácího násilí asi o 38 procent ve chvíli, kdy národní tým Anglie prohraje zápas.

Podle nasbíraných dat Národního centra pro domácí násilí nicméně stačí, aby se Anglie vůbec ukázala na hřišti – to domácí násilí hned naroste o 26 procent. A když tým prohraje, je situace ještě horší. Nejde ale o žádnou novinku. Organizace na tuto skutečnost upozornila již při mistrovství světa před třemi lety. Letos ji musela znovu připomenout, násilí odehrávající se za dveřmi domácností se totiž zase znásobilo.

Po nedělní prohře narostl i počet rasistických útoků proti třem hráčům Anglie s africkými kořeny. Za to, že své šance neproměnili, byli na internetu počastováni třeba zcela nevhodným „n-word“.

Jak jsme byli ujištěni po zápase Slavie se skotskými Rangers, fotbal je obrovsky sledovaná záležitost a rasismus v něm oficiálně místo nemá. S prohraným finále se mezi fanoušky Anglie ale protrhla hráz emocí a vyplavila nadávky, které z některých udělaly jednoduše slaboduché rasisty.

Část fanoušků prostě fandí „svým“ hráčům tmavé pleti, jen dokud střílejí góly. Za pány Marcuse Rashforda, Bukaya Saku a Jadona Sancha se postavily známé osobnosti – včetně prince Williama i trenéra národního týmu – a hlasitě urážky odsoudily.

Výsledky fotbalu mě nechávají chladnou, říkám si spíš, v jakých situacích se asi ocitají lidé, za které se princ William nepostaví. Lidé, kteří jsou dalšími z mnoha – ve veřejném prostoru neviditelní. Ať už se násilí vůči nim odehrává na sociálních sítích nebo za zavřenými dveřmi.