Článek
Teď se ukázalo, že se blýská na lepší časy. V Poslanecké sněmovně už existuje pracovní skupina (to zní slibně) hnutí ANO a Pirátů, která chce změnit jednací řád Sněmovny tak, aby interpelace – otázky poslanců a odpovědi členů vlády – byly atraktivnější. To zní ještě slibněji.
„Rozumím panu premiérovi, když vidím atmosféru interpelací, ale o jejich zrušení jsme se nikdy nebavili. Řešili jsme spíš, jak je zatraktivnit,“ cituje předsedu dolní komory Radka Vondráčka Deník N.
„Mohli bychom je třeba zkrátit nebo by interpelující seděl, aby nemusel chodit ke stolečku, a ministři by byli interpelováni v blocích. Každý by tak viděl, že přijde na řadu. My bychom je tak lépe motivovali, aby docházeli,“ dodal.
No výborně. Na takovou show by se možná ráčil dostavit i ministerský předseda.
Navíc, když nejde jen o vyšší atraktivitu z pohledu účinkujících členů vlády a Parlamentu, ale také, což s tím volně souvisí, i divácky atraktivnější pojetí. Něco, jako když se pravidla sportů upravují tak, aby se lépe vyjímaly v televizních přenosech a zaujaly větší koláč publika.
„Také jsme zmínili, že je potřeba změnit systém interpelací, aby byly atraktivnější i pro občany a vedlo to k větší smysluplnosti onoho institutu,“ řekl pirátský člen pracovní skupiny Jakub Michálek.
A jsme u jádra věci. Michálek má pravdu. Interpelace, které nikoho nezajímají, ztrácejí smysl. Ale slovo „smysluplné“ je to hlavní, kdežto „atraktivní“ je jen jeho podmnožinou.
Naučili jsme se, že „atraktivnější“ by správně mělo být úplně všechno. Je to první přikázání. Osoby, instituce a rituály, které trpí deficitem atraktivity, se zmítají v chronických problémech – ať už jde o nedostatečně telegenické veřejné činitele, sociální služby bezdomovcům, maturitní zkoušky nebo bohoslužby katolické církve. Hula hoop! Make Česko atraktivní again!
Můžeme si bez problémů představit nesmírně atraktivní interpelace – přibližně ve formátu zápasů v bahně – s koeficientem smysluplnosti nula. Atraktivita se změnou pravidel zvýšit dá, například pan Vondráček může u interpelací preludovat na kytaru, ale smysluplnost mají v rukou pouze a jedině sami aktéři. Když budou interpelace odbývat, případně na ně nebudou chodit vůbec, nebude to ani dávat televize, natož na to někdo koukat. Protože ta kvalita tam buď je, nebo není.
Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než jestli vláda bere Parlament vážně. Tu důvěru, kterou jí Sněmovna dala, by jí mohla občas splácet. To by na tom bylo zdaleka nejatraktivnější.
