Hlavní obsah

Glosa: Mělo být líp, ale je jenom hůř. Tak čau, Andreji!

Foto: Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Zoufalství Andreje Babiše je v covidové éře cítit na hony daleko.

Reklama

Článek

Nekonzistentní a na poslední chvíli ušitá vládní rozhodnutí podporují radikální postoje občanů a rozpalují čím dál větší oheň u popíračů jakýchkoli faktů.

Nelze se divit, že si někteří lidé pořád plně neuvědomují závažnost koronavirové situace. Když Andrej Babiš a jeho vládní kolegové promlouvají k veřejnosti, připomínají najaté herce béčkové silvestrovské estrády.

Kabinet se nepoučil ze svých chyb v první vlně koronavirové epidemie a řítí se do čím dál větších hlubin politického amatérismu. V době, kdy sledujeme postupný kolaps zdravotnictví a nárůst počtu nemocných, hospitalizovaných i mrtvých, vystupuje tým Andreje Babiše před veřejností ještě chaotičtěji než na začátku epidemie.

Vláda přichází o poslední zbytky úcty (pakliže nějakou kvůli nemorálním kauzám vůbec měla) a živí plíživé negativní jevy ve společnosti. Nekonzistentní a na poslední chvíli ušitá rozhodnutí Babišova kabinetu podporují radikální postoje občanů, rozpalují čím dál větší oheň u popíračů jakýchkoli faktů, oslabují povědomí o zhoršující se krizi a pohřbívají ekonomický i kulturní život.

Kromě toho dennodenně vláda v čele s premiérem nahrává lidové tvořivosti na internetu, což může v konečném důsledku znamenat daleko víc než pouhé pobavení nad humornými obrázky. Ač se to může zdát jako marginálie, nekonečné „lajkování“ vtipných koláží a videí do jisté míry otupuje angažovanost kriticky smýšlejících občanů. Jejich aktivita se pak koncentruje nikoli do veřejného prostoru, ale do válek na sociálních sítích rozdělujících společnost.

Všechno zmíněné silně přispívá ke zhoršování toxického prostředí bez morálky, v němž jsme nuceni žít.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.

Když premiér mluvil v pondělí o nových tvrdých opatřeních, snažil se s pomocí komunikačních odborníků o falešně smířlivý tón. Jen dohromady to zvládneme, říkal. Tedy alespoň do doby, než skončila chvilka jeho monologu a novináři začali klást věcné, místy nepříjemné otázky.

Pak se ze zadýchaného, jednáním vysíleného politika, který řeší jednu z největších, ne-li největší krizi této země, stal podle jeho starých dobrých zvyklostí ubrečený školák, který rozbil okno, ale nechce se k tomu přiznat.

Zoufalství Andreje Babiše je přitom v covidové éře cítit na hony daleko. Je slabý a neumí si přiznat svůj podíl viny. To by mělo být vzkazem pro nás všechny, abychom se nenechali stáhnout tím nejslabším na úplné dno. Když ho nevyslyšíme hned, tak třeba v příštích volbách.

Reklama

Související témata:

Doporučované