Hlavní obsah

Glosář Jaromíra Bosáka: Není zima jako zima

Foto: Profimedia.cz

Glosář Jaromíra Bosáka o neobvyklé zimní přípravě ligových týmů v době pandemie.

Reklama

Sedím u krbu a koukám z okna – sněží. Na leden to není úplně neobvyklý pohled. Ovšem čeští ligoví fotbalisté něčemu takovému, jako je sníh, poněkud odvykli, v zimě cestovali za teplem. Ale časy se mění…

Článek

Býval to strašák pro všechny fotbalisty. Něco jako Barbucha křížený s Drákulou a Frankensteinem, jak o tom kdysi zpíval Jiří Schelinger. Slabší povahy se v noci budily hrůzou zpocené jako v sauně, když se blížil termín začátku zimního soustředění. Aby ne, na něco takového se mohl těšit jen masochista.

Kilometry na vytrvalost i na rychlost, leckdy ve sněhu, sem tam opakované vybíhání sjezdovek nebo dopadových zón skokanských můstků, navzpírané tuny v posilovně a k tomu ještě zábavný podvečerní program v tělocvičně. Kdo nezvracel nebo alespoň neměl silné nucení podělit se se světem o obsah žaludku, zasloužil by medaili.

Myslím, že absolutní většina poddaných kopacího míče ví, o čem píšu. Třífázová zábava na nejvyšší možné úrovni. Okořeněná tím, že mezi mistrovskými zápasy svítila dlouhá tříměsíční pomlka. Takhle vypadala realita povánočních časů dlouhá léta na všech možných výkonnostních úrovních. Liga hrála pochopitelně prim.

Poslední desetiletí přinesla výraznou změnu. Nejen týmy z absolutní špičky, ale prakticky všechna ligová mužstva si navykla na to, že minimálně na deset, ale klidně i čtrnáct dní si odskočí za teplem a přírodními trávníky na jih. Zhusta i dvakrát za sebou.

Logiku to má. V teple se lépe běhá, regeneruje a herní prvky se na kvalitních terénech procvičují výrazně lépe než na zasněžené a zmrzlé umělce, s čímž souvisí i minimalizace rizika zranění. Jistě, pokladníci museli sáhnout hlouběji do kasy, taková zimní expedice není zadarmo. Ale sen o úspěchu je třeba podpořit, tak se platilo a létalo.

Letošní rok je do velké míry specifický. Pandemie zamávala lecčím, profesionální sport nevyjímaje. A tak se i fotbal musel přizpůsobit podivné době. Velmi zkrácená zimní přestávka – liga bude pokračovat už za týden v Teplicích – a nutnost odehrát už v lednu celou řadu utkání pořádně zamávaly plány připravovanými pro „jarní část“ soutěže. Navíc dochází k paradoxu, že doma zůstávají ti nejbohatší, zatímco kluby druhého či třetího sledu si užívají příjemných teplot v zahraničí. Jistě, Slavia měla taktéž naplánováno soustředění v Portugalsku, ale čínský virus, respektive pozitivní testy nakreslily jiný průběh přípravy.

Kuriózní je, že na něj doplatili i opavští fotbalisté, kteří měli cestovat s červenobílými v jednom letadle. To jednoho určitě povzbudí, když se zprávu o tom, že se nikam neletí, dozví v autobuse na hranici Prahy po pěti hodinách jízdy. A z portugalské přímořské krajiny je zasněžená umělá tráva ve Zličíně. Zapomeňte na plavky, připravte si kulichy. V médiích si po večerech můžete číst, jak zvládají podmínky na Maltě borci Olomouce a Brna nebo jak se daří ve dvaceti stupních Celsia libereckým slovanistům.

Bude určitě zajímavé sledovat, jak si s velmi zkrácenou dobou přípravy poradí trenéři. Většina z nich se nechala slyšet, že během zhruba desetidenní pauzy nemohli jejich svěřenci ztratit kondici, tak ani nebude nutné (zároveň ale ani možné) věnovat se v první řadě fyzičce. Na to prostě není čas.

Otázkou je, jak na tom budou fotbalisté v dubnu nebo květnu, jestli jim nebudou nenaběhané kilometry náhodou chybět v závěru sezony. V tuto chvíli těžko odhadovat, ale vzhledem k nahuštěnému programu by nemuselo jít o kardinální problém, protože zápasová kondice by měla být díky rytmu soutěže na vysoké úrovni.

Zároveň se dá určitě čerpat ze zkušeností klubů ze zemí, kde se na žádnou zimní pauzu nehraje. Anglie nebo země z jihu kontinentu poskytují fotbalistům jen jedno delší přípravné období v létě a nijak jim to nebrání v tom, aby hráli o nejcennější trofeje. Pravda, síla kádrů českého špičkového mužstva a takového Liverpoolu nebo Juventusu je trošičku rozdílná, to nelze popřít.

Když už je řeč o kádrech ligových mužstev, tady vidím potenciální drhnoucí plochy, protože najednou budou mít noví hráči minimální čas na to, vybojovat si místo v kádru a začlenit se do hierarchie kabiny podle svých představ. Poněkud jednodušší to může být v případě Kačaraby a Baha v Edenu, mají už něco za sebou a jsou to muži, se kterými se počítá do základní sestavy.

Ale už třeba zmíněná Opava, kam nově zamířila takřka desítka nových tváří, to bude trošku jiný svět. Přitom si tým musí hodně rychle tzv. sednout a fungovat, protože slezský klub hraje o bytí a nebytí v nejvyšší soutěži a jeho současná situace není zrovna růžová. Není čas na experimenty, a už vůbec ne na chyby a špatná rozhodnutí, což se s tolika nováčky na soupisce nedá vyloučit. Myslím si, že krátká pauza nahrává spíše k menšímu pohybu v kádru, na druhou stranu chápu, že když jste pod hladinou, hledáte všude možně něco, respektive někoho, kdo vám pomůže aspoň se nadechnout do dalších bojů.

Paradoxní výhodou se může stát trénink a přípravné zápasy v podmínkách podobných těm, za nichž se budou hrát mistrovské zápasy. I když to vlastně platí jen pro počasí, přípravná utkání se budou hrát na umělých terénech, což pro ligu nepřipadá v úvahu. Jsem velmi zvědav na stav trávníků v průběhu úvodních kol druhé části Fortuna ligy. Klidně se může stát, že se bude čutat v loužích a bahně, jelikož termínů není nazbyt, ještě do nich může zasáhnout odložení utkání kvůli covidu-19.

Může mrznout, sněžit, pršet, tát, myslím, že trávníkáři nepatří v současné době mezi nejklidnější tvory na planetě. Hlavu mají obtěžkanou starostmi, jak udržet hrací plochy alespoň v trochu hratelném stavu. I tráva potřebuje pravidelnou údržbu, pískování, vertikutaci, provzdušňování, hnojení, válcování, čas na odpočinek a spoustu dalšího. Navíc v Česku nemůže počítat s pomocí klimatu, jako třeba ve Španělsku nebo Anglii, kde sice hodně prší, ale mráz a sníh jsou výjimečnými návštěvníky. Nevím to, jen tak hádám, ale není vyloučeno, že teď už odkládají manažeři klubů určité částky, které budou použity na letní rekonstrukci hracích ploch. Jedná se o sedmimístné cifry, nový povrch hřiště není nic levného.

Jak už bylo výše napsáno, tato sezona je specifická, nikdo si nepřeje, aby ty následující byly podobné. Je potřeba ji zvládnout, jiná cesta není. Bude to drncat, bude to bolet, ale to už patří k věci. Ve srovnání s tím, jak mizerně na tom jsou jiné skupiny obyvatel, není čas na velké stěžování si. Profesionální fotbal je na tom stále ještě docela dobře, byť by mohlo být daleko lépe.

Reklama

Doporučované