Hlavní obsah

Glosář: Prolomenou lebku už v kádru má, teď Slavia zkusí prolomit dějiny

Arsenal se na pohárovou bitvu „naladil“ ligovým debaklem, Slavii v Brně potrápilo, že hrála po většinu utkání oslabena o jednoho muže.

Reklama

Fotbalovou událostí týdne bude londýnské utkání čtvrtfinále Evropské ligy mezi Arsenalem a pražskou Slavií. Situaci týmů pár dní před zápasem popsal ve svém pravidelném pondělním glosáři Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Dovolte, prosím, nejprve jednu trochu osobnější poznámku. Jestli jsem si něco opravdu nepřál, tak aby ve vyřazovací části Evropské ligy svedl los Arsenal právě se Slavií. Nebudu zastírat, že kvůli jisté emocionální rozpolcenosti, kterou mi to přinese.

Léta se nijak netajím skutečností, že jsem příznivcem Arsenalu. A všichni vědí, že když se teď v anglické lize potácí na 10. příčce a z obou domácích pohárů už vypadl, je pro něj triumf v Evropské lize jedinou možnou cestou k trofeji. A hlavně jedinou možnou vstupenkou do Ligy mistrů, o které jinak může leda snít.

Jenže na druhé straně tu teď stojí český zástupce Slavia. A té v evropském poháru přece také nelze nepřát. Jednak se v každičkém utkání bojuje o ohromně důležitý český koeficient, jednak už Slavia hlasitě buší na dveře vskutku historického úspěchu. Může totiž dorovnat nebo překonat sama sebe. A možná ještě víc.

Co to znamená? Že už teď je Slavia ve čtvrtfinále Evropské ligy a usiluje o postup mezi 4 nejlepší celky. Od rozpadu federace hrál český tým semifinále nějakého evropského poháru jedinkrát. A byla to právě Slavia s Girondins Bordeaux v roce 1996. Jak prozrazuje infobox, do takto vrcholné fáze, jako je semifinále, se české kluby napříč historií dostávají opravdu zcela výjimečně.

České kluby v semifinále evropských pohárů

1966/67: Dukla s Celtikem, PMEZ

1972/73: Sparta s AC Milán, PVP

1978/79: Baník Ostrava s Düsseldorfem, PVP

1982/83: Bohemians s Anderlechtem, Pohár UEFA

1985/86: Dukla s Dynamem Kyjev, PVP

1995/96: Slavia s Bordeaux, Pohár UEFA

Do výčtu by měla patřit i sezona 1991/92, kdy se v posledním ročníku PMEZ hrálo netradičně na dvě čtyřčlenné semifinálové skupiny, jejichž vítězové postoupili do finále. Sparta ve své skupině skončila druhá za Barcelonou.

Ve výčtu jsou uvedeny moderní poválečné soutěže, nikoli například dřívější Středoevropský pohár. PMEZ je Pohár mistrů evropských zemí, předchůdce Ligy mistrů. PVP je Pohár vítězů pohárů.

A Slavia je navíc v takové formě, že už na jaře vyřadila nejen Glasgow Rangers, ale i Leicester City, papírově výkonnostně silnější tým než Arsenal. A občas se zdá, že pro Slavii se v éře trenéra Trpišovského žádný cíl nejeví jako nereálný. Zvlášť když postupující z dvojice Arsenal–Slavia narazí na lepšího z dua Dinamo Záhřeb–Villarreal.

Jako táta Williams...

Pro zajímavost, na postup Slavie až do finále Evropské ligy vypisuje aktuálně Fortuna kurz 7:1, na zisk trofeje 21:1. A podle bookmakerů není ani největším outsiderem v „pavouku“, věří se jí podle kurzů o něco víc než Dinamu Záhřeb a Granadě.

Takže co já s tím? Už po losu jsem čelil otázkám, komu tedy budu v tomto dvojzápase fandit. Dospěl jsem k názoru, že nejlépe pro mě bude vcítit se do Richarda Williamse, muže, který občas musel sledovat své dcery Serenu a Venus leckdy i v sestrovražedném finále grandslamového tenisového turnaje. Podobně jako on budu tedy sledovat duely slávistů s Gunners i já. A ať už to dopadne jakkoli, konečný výsledek mě trochu potěší a trochu zklame. Hlavně ať z toho zase nevzejde nějaký skandál, protože těch už bylo poslední dobou až moc. Snad je vystřídají krásné góly a postoupí ten lepší.

Zatímco Arsenal po katastrofálním prosinci plném porážek střídá nadějnější výkony se špatnými, jako třeba teď v sobotu proti Liverpoolu, kdy si ani neškrtl a prohrál 0:3, u Slavie v domácí soutěži stále platí předpoklad, že o český mistrovský titul ji mohou připravit leda nějaké zcela mimořádné okolnosti.

Nedělní zápas v Brně se sice bezpochyby odehrál podle úplně jiného scénáře, než jaký si slávistické vedení rýsovalo. Ale i v deseti uhráli Pražané alespoň bod za remízu 0:0. Takže si udržují náskok 14 bodů na Spartu, která má, pravda, výhodu dvou odložených utkání, ve kterých ještě může svůj bodový zisk posílit. Ale hlavně už se těší na nedělní derby právě se Slavií.

Deli a Pépé, nejdřív spolu, teď proti sobě

Červenobílí si tradiční derby „S“ takříkajíc obloží právě zápasy s Arsenalem, což klubu z Edenu nevyhovovalo natolik, že zkusil zažádat o termínový přesun duelu se Spartou. Podle očekávání s tím u viceprezidenta Sparty, pardon, u předsedy Ligové fotbalové asociace Dušana Svobody neuspěl. Což je asi dobře, v civilizovaném fotbalovém světě taková termínová kouzla obvykle nejsou zvykem.

Oč těžší zápas s obhájcem trofeje z Liverpoolu má teď Arsenal za sebou, o to papírově příjemnější los ho čeká mezi zápasy se Slavií. Termínovka mu mezi ně vklínila výlet do Sheffieldu k utkání s tamními United, posledním týmem průběžné tabulky Premier League.

Ale to už se díváme trochu moc dopředu. Když se naopak vrátíme o kousek zpět, zjistíme, že jak Arsenal, tak Slavia mají za sebou období, kdy se jejich tréninková centra takřka vylidnila kvůli reprezentačnímu termínu.

Z kádru Arsenalu odcestovalo na akce různých národních výběrů celkem deset fotbalistů, ze slávistického dokonce třináct. Pikantní je, že se slávista Simon Deli a „Gunner“ Nicolas Pépé potkali spolu na srazu týmu Pobřeží slonoviny, dokonce si společně zahráli proti Nigeru.

Kromě Evropy a Afriky zasáhl zástupce Slavie, konkrétně Júsuf Hilál z Bahrajnu, i do zápasů hraných v Asii. Tyhle reprezentační „manévry“ spojené s náročným cestováním, komplikovaným nyní navíc i anticovidovými procedurami, každopádně na aktuální sportovní formě nepřidají nikomu. Tím spíš, když jsou nyní v Evropě reprezentační srazy dokonce třízápasové. To už je pořádný zápřah. A Jindřich Trpišovský, trenér Slavie, moc dobře věděl, proč tentokrát bezprostředně po reprezentačním srazu ponechal Jana Bořila či Nicolae Stancia mimo ligovou sestavu.

Každopádně, jak jsme nastínili, bohatý reprezentační program zasáhl výrazně kádry Slavie i Arsenalu, takže tady asi nikdo žádnou výhodu či nevýhodu nezískal.

Pak je tu ovšem kapitolka zdravotních absencí. Arsenal proti Slavii nebude moci nasadit dirigenta obrany Davida Luize, což je sice leckdy zmatkař a „smolíček“, ale v rámci současného Arsenalu bezpochyby zejména obranné linii coby její organizátor, „taťka“ a hecíř v jedné osobě scházet bude. Ve středu pole se zase v sobotu Arsenalu nedostávalo odolnosti, kterou sem jinak vnáší Granit Xhaka.

A aby toho nebylo málo, proti Liverpoolu navíc Arsenalu kvůli drobnějším zraněním viditelně scházely mladé pušky. Jmenovitě Bukayo Saka a Emile Smith Rowe. A když k tomu přičteme nové zranění levého beka Kierana Tierneyho, má už trenér Mikel Arteta důvod k tomu, aby lehce znervózněl. I proto, že náhrada za Tierneyho jménem Cédric Soares patří k viditelně slabším položkám jeho kádru.

Kúdela a Kolář v ohrožení

Slavii naproti tomu trápí dvě potenciální absence na velmi důležitých pozicích v sestavě. Předpokládejme totiž, že je přinejmenším významně ohrožen, když ne znemožněn, start gólmana Ondřeje Koláře. A otazník visí i nad stoperem Ondřejem Kúdelou. I když tady je asi šance na to, že zasáhne do čtvrtečního utkání, výrazně vyšší.

Příběhy těch dvou se samozřejmě odvíjejí už od pekelné noci v Glasgow, kde hráč domácích Rangers kopem do hlavy zranil Koláře, pak Kúdela cosi řekl domácímu Kamarovi, ten prohlásil, že šlo o rasistická slůvka o opici. A po utkání za to Kúdelu praštil pěstí.

To všechno, jak známo, vyvolalo velkou aféru, která má na britských ostrovech velkou odezvu, protože tamní společnost je na jakékoli projevy rasismu velmi citlivá. A je zvykem uplatňovat tu v podobných případech spíše presumpci viny.

Vyšetřovatel UEFA si termín na předložení své zprávy nechal posunout na 5. dubna, to je dnes. Je asi spíše nepravděpodobné, že by disciplinární komise UEFA do čtvrtečního výkopu zápasu Arsenal–Slavia v této věci rozhodla. vyloučit to však nelze. Pokud by se snad mělo prokázat, že k rasismu došlo, hrozí Kúdelovi až 10 zápasů distanc. Kúdela říká, že protihráče sice slovně napadl a urazil, ale nikoli s rasistickým podtónem. Tak jako tak je velmi pravděpodobné, že Kúdela nějaký disciplinární trest obdrží, je však otázkou kdy. A jak vysoký bude, samozřejmě.

Paralelně běží i policejní vyšetřování celého příběhu. Je tedy možné, že po příletu na britskou půdu může být Kúdela předveden na policejní stanici k výslechu. Tyto obavy byly ostatně spojovány už s cestou reprezentace do Walesu, kam Kúdela na přání Slavie původně cestovat neměl.

Nakonec tam zamířil. A v závěru kvalifikačního utkání jej protihráč Gareth Bale brutálně udeřil loktem do obličeje, což zanechalo následky.

K utkání do Brna Ondřej Kúdela neodcestoval. Slavia informovala, že má pohmožděný nos, trápí ho vysoké horečky a bere antibiotika. Doba léčení je neznámá.

Nezbývá než věřit, že horečky klesnou a Kúdela bude „ready“. Pro případ, že by snad k dispozici nebyl, by se tedy v červenobílém balení rýsovala stoperská dvojice David Zima, Simon Deli. Při zranění Davida Hovorky totiž nepřichází do úvahy ani Taras Kačaraba, který na Zbrojovce trochu plápolal a hrál snad až příliš riskantně. Především se však v zimě nevešel na soupisku Slavie pro Evropskou ligu, takže ve čtvrtek ho na hřišti stoprocentně neuvidíme.

Nebude-li tedy moci Kúdela nastoupit, očekávejme spolupráci Zimy s Delim. Jakákoli jiná varianta už by byla hodně improvizační.

Vágner přijde o derby. Co duel na Emirates Stadium?

No a teď k brankářskému rébusu Slavie. Za normálních okolností je její jasnou jedničkou Ondřej Kolář (26 let). Ten ovšem v Glasgow utrpěl zranění na hlavě, došlo k otřesu mozku a ke zlomenině kosti přiléhající k čelní dutině.

Ochranná přilba a kevlarová maska na míru už sice do Edenu dorazily a Kolář se pomalu pokouší zapojit do přípravy, nicméně jeho start ve čtvrtek v Londýně se jeví jako dost nepravděpodobná a vůči jeho zdravotnímu stavu navýsost riskantní záležitost. Nicméně trenér Jindřich Trpišovský ani tuto variantu nevyloučil.

Jakými dalšími možnostmi disponuje? V Glasgow nemohli hrát Přemysl Kovář (35 let), který měl krátce předtím problém s kotníkem, a Jan Stejskal (24). Ten si pro změnu odnesl svalový problém z pohárového utkání proti Karlovým Varům.

A tak při Kolářově zranění v Glasgow musel na hřiště Matyáš Vágner (18 let). Těžké zbývající minuty na Ibrox Stadium zvládl bez úhony. A tak šel nyní do brány Slavie i v ligovém utkání v Brně.

Tady naneštěstí pro něj už v 18. minutě došlo k situaci, kdy při kolmém balonu domácích slávista Kačaraba netakticky zdvojoval kolegu ve vzdušném souboji, který navíc hosté s domácím talentem Janem Hladíkem prohráli. A tak musel Vágner vysprintovat z brány a v souboji s brněnským ofenzivním hráčem ho hluboko v poli fauloval.

Sudí Pavel Orel svůj původní žlutý omyl po zhlédnutí videa rychle opravil na červenou kartu a Vágner musel hřiště opustit. To přineslo dva efekty. Zaprvé musela Slavia pokračovat po většinu utkání v 10 lidech, když do brány šel veterán Kovář, jenž vystřídal Hromadu. Zadruhé má Vágner jisté, že za vyloučení dostane disciplinární trest, a nezachytá si tedy přinejmenším v nedělním derby.

Ve čtvrtek v Londýně ovšem Vágner hypoteticky chytat může. Stejně jako Kovář nebo Stejskal. Po zdravotní stránce by měli být všichni tři v pořádku. Je ovšem otázkou, jak intenzivně nedělní brněnské události zahýbají s psychikou mladého Vágnera. Žádnou velkou vinu mu každopádně připisovat nelze, jen hasil požár, který zavinili jiní.

Nejistota na pozici brankáře a možnost oslabení na pozici stopera bezpochyby Slavii před čtvrtečním mačem na Emirates Stadium na klidu nepřidají. Možné je všechno, třeba nejen Kúdela, ale i Kolář v utkání nastoupí. I když tomu druhému vážně moc nevěřím. Ať tak, či onak, Slavia musí být připravena kohokoli v sestavě nahradit. Zní to jednoduše, uvidíme, jak složité bude to provést.

Ostře sledovaná fotbalová bitva se každopádně blíží. A podrobně se jí bude věnovat i podcast Angličan. Jiří Hošek vám ho až do vašich uší tradičně naservíruje, sotva odbije úterní poledne.

Reklama

Doporučované