Hlavní obsah

Grónsko přišlo za jediný den o dvě miliardy tun ledu. Tání navíc přišlo dříve než obvykle

Roztátý led a sníh na povrchu ledovce. Grónsko čelí extrémní oblevě (foto: Twitter/Steffen M. Olsen).Video: Petr Juna Tereza Brhelová, AP

 

Reklama

Masivní úbytek ledu v Grónsku přišel dříve než obvykle. Situace se navíc může ještě zhoršovat.

Článek

V Grónsku se rozpouští více než 40 % ledové plochy. Jen za čtvrtek tak roztály dvě miliardy tun ledu. Jedná se o každoroční jev, letošek je však zvláštní tím, že přišel zhruba o měsíc dříve. Období tání je v zemi obvyklé od června do srpna, masivní úbytek přichází většinou v červenci. Na úkaz upozornil server CNN.

Podle Thomase Moteho z univerzity v Georgii to není porpvé. „Tak náhlý úbytek ledu je zvláštní, ale ne nevídaný,“ uvedl Mote, který studuje klimatické změny v Grónsku. „Můžeme to porovnat s incidentem z června roku 2012,“ narážel vědec na rok, kdy se rozpouštěla téměř celá ledovcová plocha země vůbec poprvé v historii měření.

S Moteho názorem, že rok 2019 by se mohl stát rekordním v tání grónského ledu, souhlasí i klimatolog Jason Box. Ten na konci května varoval, že letos dojde v zemi k masivní oblevě.

Tomu nasvědčuje i fakt, že pokud je od začátku sezony tání masivní, snižuje se množství sněhu a ledu. Tím se však zvýší množství absorbovaného slunečního záření a rychlejší oteplování, které má za následek zrychlení oblevy.

Teplota na ostrově vzrostla o 10 až 20 stupňů Celsia oproti průměru. Ruth Mottramová z Dánského meteorologického institutu serveru Earther potvrdila, že měřicí stanice na vrcholu ledové plochy zaznamenala i nadnulové teploty. Pokud by tedy došlo k oteplení o přibližně jeden stupeň, jednalo by se letos o nejteplejší červen v historii měření. Milník, který zatím drží již zmíněný rok 2012.

Pokud by se toto tání stalo pravidelným úkazem, mohlo by to mít zásadní vliv na globální ekologii. Grónské ledovce jsou čím dál větším důvodem zvyšování hladiny oceánů, jejich rychlejší úbytek by situaci ještě zhoršil. Současný stav ledové plochy země je možné sledovat například na stránce polarportal.dk, kde lze i porovnat situaci s jinými daty.

Reklama

Doporučované