Hlavní obsah

Grygárek má dostat od státu odškodné 480 tisíc za trestní stíhání

Libor Grygárek získá od státu odškodnění.

Reklama

Stát, konkrétně ministerstvo spravedlnosti, se omluvilo a přiznalo finanční satisfakci bývalému žalobci Liboru Grygárkovi za neoprávněné obvinění.

Článek

Jeden z aktérů známé kauzy, která v červnu 2013 odstartovala zásahem na Úřadu vlády, získá odškodnění za neoprávněné trestní stíhání.

Ministerstvo spravedlnosti v této souvislosti přiznalo bývalému náměstkovi pražského vrchního žalobce Liboru Grygárkovi částku 480 tisíc korun. Zároveň se mu za stíhání, které trvalo více než šest let a osm měsíců, omluvilo.

Grygárek čelil obvinění, že pomáhal přikrýt podezřelé transakce jednoho z kdysi nejvlivnějších lobbistů a obchodníků v Praze Romana Janouška.

Jenže případ se žalobcům loni zhroutil, když soudy stíhání zastavily. A poslední tečku udělal letos v létě Nejvyšší soud.

Někdejší vlivný tuzemský státní zástupce po státu v tomto případě požadoval 3,5 milionu korun. Ministerstvo mu podle dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, minulý týden přiznalo část z této částky.

„V souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě zdejší úřad uvádí, že shledal důvody pro přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě, avšak nikoli v požadované výši, ale pouze ve výši 480 tisíc korun,“ uvedl v dokumentu ředitel odboru odškodňování Jakub Severa.

Grygárek pro Seznam Zprávy řekl, že se o další peníze bude soudit. Podle svých slov podal také žalobu na stát.

„O zpětvzetí mojí již podané žaloby na stát, v níž za odškodnění nemajetkové újmy požaduji částku více než sedmkrát vyšší, vůbec neuvažuji,“ uvedl Grygárek.

„Můj další nárok na náhradu škody za náklady řízení a ušlý výdělek vůči ministerstvu spravedlnosti uplatním v nejbližších dnech,“ dodal. Grygárek totiž kvůli svému obvinění nemohl pracovat jako advokát.

Ministerstvo, které řídí Marie Benešová (za hnutí ANO), se Grygárkovi také omluvilo. Přitom Benešová se mu musela po rozhodnutí soudu již omluvit, protože o něm v roce 2007 prohlásila, že byl součástí takzvané justiční mafie.

Podstata případu se týká doby, kdy Grygárek ještě jako žalobce řešil právní pomoc od švýcarských vyšetřovatelů. Stíhán byl za to, že podle žalobců nedal pokyn k řádnému objasnění případu a že existuje důvodné podezření, že tak postupoval záměrně kvůli osobním vztahům s Janouškem.

Šlo o případ, kdy Švýcaři na přelomu roku 2008 a 2009 zajišťovali důkazy k podezření na praní špinavých peněz. Týkalo se to účtů, k nimž měl Roman Janoušek dispoziční právo (účty byly vedeny na firmu Botanic Finance, jež sídlí v Panamě, a na jméno Janouškovy matky).

Švýcarskou justici na to upozornila v září 2008 banka v Ženevě, která na zmíněných účtech zajistila 197 milionů korun (později je však odblokovala).

Soudy již dříve dospěly k závěru, že neexistuje důkaz o tom, že by se Janoušek s Grygárkem v té době znali. Sám Grygárek přiznal na policii kontakty s Janouškem až po roce 2010.

Soudce Nejvyššího soudu Jan Bláha v této souvislosti navíc uvedl, žádný z důkazů neprokazuje, že by Grygárek tehdy jakkoliv zasahoval do práce policie, která zpracovávala odpověď pro švýcarské vyšetřovatele.

Reklama

Doporučované