Hašek: Kdo chce, ať po mně hází kamenem

Po osmi letech vyklízí hejtmanskou kancelář a poprvé od roku 2002 nebude mít žádnou placenou veřejnou funkci. Michal Hašek ale tvrdí, že se docela dobře uživí díky své původní profesi právníka.

Připouští také, že jeho největší chybou byly lži ohledně jeho schůzky s prezidentem Zemanem v Lánech po parlamentních volbách v říjnu 2013. „Lhal jsem a zaplatil jsem za to," říká čtyřicetiletý Hašek.

A ačkoliv dlouhá léta platil za nejsilnějšího soupeře Bohuslava Sobotky uvnitř ČSSD, dnes své straně radí, aby se na jarním volebním sjezdu svého předsedy a premiéra nezbavovala. „Byl by to nesmysl," tvrdí.

Před volbami jste se Zdeňkem Škromachem natočili veselé video, ve kterém vaříte, pijete víno a na konci říkáte: „A co si navaříme, to si taky sníme.“ Co jste si to navařili?

Co jsme si navařili, to si taky teď sníme. Navařili jsme to, že ČSSD po osmi letech přišla o první místo v krajských volbách. Skončili jsme třetí, což je porážka. Já se k tomu hlásím jako lídr krajské kandidátky a také jako sebereflexi jsem dal k dispozici svoje funkce. Neucházím se o žádnou placenou funkci v nové krajské samosprávě a uvolnil jsem funkce vyjednavačům sociální demokracie. Nakonec to vypadá, že i z třetího místa budou sociální demokraté součástí krajské koalice.

Takže nějaké drobky z večeře spadnou pod stůl i pro vás?

Nejde o drobky. Politika a volební program se dá lépe prosazovat, když jste v koalici, než kdy jste jenom v opozičních lavicích. Z tohoto pohledu, pragmaticky, dokázala sociální demokracie na jižní Moravě ze třetího místa malý zázrak a bude součástí koalice. Myslím si, že s důstojným zastoupením a s důstojným portfoliem. Zdeněk Škromach takové štěstí nemá, protože Senát nemá poměrný volební systém.

Co se tedy stalo špatně? Byli jste oba považováni za favority, Zdeněk Škromach měl ten nejbezpečnější senátní okrsek, který si mohl vybrat. Jižní Morava je tradičně sociálnědemokratický kraj. Co jste to tedy navařili, že vám to voliči tentokrát nesnědli?

Těch fenoménů bylo několik, a netýkají se jen našeho kraje. Za prvé: únava voličů po osmi letech. Ukazuje se, že to politické kyvadlo je nemilosrdné a kromě jižních Čech a Vysočiny, kde kolegové obhájili, v ostatních krajích sociální demokracie nikde jinde nevyhrála. Druhý moment. Kandidovali jsme v těchto krajských volbách poprvé jako vládní strana. V roce 2008 jsme přicházeli na kraje jako opozice bojující s třicetikorunovými poplatky, proti Topolánkově vládě, proti ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi. Dneska neseme vládní odpovědnost a hlavně, poprvé v historii naším největším soupeřem byli vládní partneři – hnutí Andreje Babiše a lidovci. Lidovci posílili celostátně, to bylo vidět i z výsledků senátních voleb. A pro Andreje Babiše to byl absolutní test, generálka před parlamentními volbami v příštím roce.

To pro vás taky. Ve stejné situaci budete i za rok. Není to pro vás příliš optimistické, už kvůli tomu, že jste ztratili jižní Moravu jako celek. Před dvěma lety jste ztratili Brno, kde jste měli osm let primátora. Nejste ve stejné situaci jako ODS, jen pár lety zpoždění?

Myslím, že ne. Před dvěma lety jsme přišli o téměř všechna statutární města. Těch bylo víc než deset, nebylo to jenom Brno. Jižní Morava je známá tím, že po celou dlouhou historii novodobé ČSSD je v ní velká koncentrace politických osobností ČSSD. Z jižní Moravy jsou vedle Haška či Škromacha například i premiér Sobotka, ministryně Valachová, poslanci Tejc, Sklenák a další.

Když máte tolik osobností, proč najednou prohráváte?

Chci říct, že na jižní Moravu se pak více zaměřují soupeři. Jižní Morava byla v letošních volbách speciální laboratoří Andreje Babiše a hnutí ANO. Kampaň proti mně byla vedená i prostřednictvím stranického tisku MF DNES – ten už podle mě dávno ztratil punc hlídacího psa demokracie...

Je ale podstatné, že nehledám chyby jinde. Sebereflexe Michala Haška byla taková, že jsem přijal odpovědnost, nebudu v žádné placené funkci ve vedení kraje. Pomohl jsem kolegům vyjednat, že jsme součástí krajské koalice s velkým zastoupením ČSSD a s portfolii, která vychází z našeho programu. Budeme mít na starost zdravotnictví, sociální věci nebo dopravu. Do jisté míry budeme garantem toho, že v těch příštích letech nedojde k privatizaci těchto služeb například Agrofertem.

Před pěti lety jste měl ambice stát se předsedou ČSSD, ale velmi těsně jste prohrál na sjezdu v Brně, na vaší i jeho domácí půdě, s Bohuslavem Sobotkou...

Ano, byla to taková domácí zabíjačka…

…rozhodně, aspoň podle toho, jak to tam vypadalo. Tehdy jste mi v rozhovoru říkal, že vašimi spojenci jsou Zdeněk Škromach, Jaroslav Foldyna a Roman Onderka. To jsou lidé, kteří nyní zažívají velké neúspěchy. Neselhal celý koncept, s nímž jste chtěli převzít ČSSD?

Nemohu říct, že by selhal celý koncept. Řada českých sportovců má úspěchy, pak má neúspěšnou sezonu a nikdo je neodepisuje. Já jsem vyhrál čtvery volby, ty páté jsem nevyhrál. Dílem to může být to, že lidé chtějí změnu, že mohou být unaveni. Nejen ze mně. Pro ČSSD bude důležité, jak zvládne příštích dvanáct měsíců do dalších voleb. Podle mého názoru bychom si tohle měli uvnitř vyříkat hodně rychle a mít jasný plán, co těch dvanáct měsíců máme dělat.

Před pěti lety jste za spojence označil i Jiřího Zimolu, který teď dokázal vyhrát volby v jižních Čechách. 

Přeju to jak Jiřímu Zimolovi, tak Jiřímu Běhounkovi na Vysočině. Proti mně se rozjela mediální kampaň, zapojil se Radim Jančura. Tohle si nezažil žádný jiný hejtman v zemi, ani Jiří Zimola, ani Jiří Běhounek. Jiří Zimola k tomu potřeboval pomoc Andreje Babiše, který umravnil jihočeské ANO, aby nepostavili pravicovou koalici proti vítězi, a Jiří Běhounek v pondělí podepsal koaliční smlouvu.

Co hrálo důležitější roli – že jste byl osm let ve vedení krajů, nebo centrální politika, jak tvrdí prezident Zeman?

Já si myslím, že to je kombinace. Lidé dali sociální demokracii jasný vzkaz. Chtějí změnu naší politiky, chtějí také možná změnu v tom, jak budeme sestavovat naše kandidátky a chtějí také změnu ČSSD.

Problém sociální demokracie byl ten, že část našich voličů zůstala sedět doma, možná byli spokojení s tím, že v krajích nejsou žádné větší problémy. Část našich voličů přebral Andrej Babiš, přebral je i komunistům. Najednou ANO začalo sbírat levicové hlasy a to je na burcující zvonění velkým zvonem, protože nám se prostě opakovaně stává to, že česká levice je rozdělena, pořád tady máme po listopadu 1989 komunistickou stranu, která má svých deset, jedenáct procent hlasů. Tyto hlasy pak zoufale chybí, z hlediska celého levicového potenciálu a mohly by chybět i v příštím roce, až se bude určovat, kdo povede vládu a jakým směrem půjde tato země.

Budete voliče v kampani přesvědčovat se stejným vedením? Na jaře má ČSSD volební sjezd, což vždycky bývá dost vypjatá záležitost.

To si rozhodne sociální demokracie.

Ptám se ale na váš názor.

Myslím, že přepřahat v pozici předsedy strany a premiéra šest měsíců před parlamentními volbami je nesmysl. A sociální demokracii by to gesto nic nepřineslo. Copak víme, co udělá Andrej Babiš? Lidovci? Prezident republiky? Mimochodem, jestliže se dnes začíná rozvíjet názorový rozpor ve vztahu k prezidentu Zemanovi, já jsem zastáncem toho, že by se vztahy měly uklidňovat.

Má na tom prezident zájem?

To je potřeba zjistit. Myslím, že předseda strany a první místopředseda strany Milan Chovanec by se měli za prezidentem vydat.

A chce to Bohuslav Sobotka udělat?

Myslím si, že Sobotka je pragmatik a že ČSSD potřebuje rozumnou komunikaci s Pražským hradem. To neznamená, že mají spolu ve všem souhlasit. A neznamená to, že Pražský hrad má začít řídit Lidový dům.

Jak jako dlouholetý spojenec Miloše Zemana vnímáte jeho zjevné spojenectví s Andrejem Babišem, který se přitom, jak sám říkáte, rozhodl vás zničit?

Všiml jsem si, že prezident Zeman s Andrejem mají podobný názor na některé aktuální problémy, třeba na existenci Senátu. S tím nesouhlasím, myslím, že Senát má v našem ústavním systému místo, i když já osobně ho vidím spíš jako komoru regionálních představitelů…

Nejde přece jen o Senát, ten soulad mezi nimi je skoro stoprocentní.

To si nemyslím. A je hlavní věcí ČSSD, aby se nám prezident obrazně řečeno nepřestěhoval z Lidového domu do Čapího hnízda.

Jaký je cíl pro sociální demokracii v příštích volbách?

Ambicí je samozřejmě vyhrát, ne se jen coubertinovsky zúčastnit. Já bych byl samozřejmě nejšťastnější, když by byla ČSSD první na pásce. Jestli bychom chtěli relevantně mluvit do sestavy vlády, měli bychom mít 25 %.

Takový výsledek, dokonce o 7 procent lepší, jste ale měli naposledy před deseti lety. Jak myslíte, že jste na téhle sestupné tendenci vy osobně? 

Já považuji za osobní chybu komunikaci po lánské schůzce. Ne to, že jsem byl s dalšími kolegy v Lánech. Považuji za chybu, že se špatně zkomunikovala.

Říkejme tomu přesně. Vy jste o ní lhali.

Ne. Já osobně jsem o ní lhal, kolegové neříkali nic. Mohl jsem se také promlčet. Byla to chyba, já jsem se za ni omluvil. Odešel jsem z vedení strany, odešel jsem z Poslanecké sněmovny a snažil jsem se to odpracovat v regionu.

S tříletým odstupem: Proč jste tehdy lhal? Chtěl jste tolik být premiérem?

Základní problém byl, že jsme měli nějaké projekce, jaký bude výsledek a jaké pak budou možnosti. Ten šok byl z toho, že jsme skončili sice první na pásce, ale s velmi chabým výsledkem a na záda nám dýchal Andrej Babiš. Nebál jsem se o to, co bude dál sám, bála se nás většina předsednictva strany. V Lánech jsme byli proto, abychom mluvili o volebním výsledku a co z toho pro nás plyne. Vyslechli jsme si názor prezidenta, daňového poplatníka to stálo zhruba šest gulášů, co jsme snědli. A jak to bylo dál, si pamatují úplně všichni.

Odjížděl jste tehdy z  Lán s příslibem jmenování premiérem?

Ne, žádný takový příslib nepadl.

Kdyby tenkrát opravdu Bohuslav Sobotka kvůli volebnímu výsledku odstoupil, jak jej k tomu vedení strany včetně vás vyzvalo, znamenalo by to, že byste byl premiérem vy jako první místopředseda, ne?

Nechci předjímat, co by kdyby. Záleželo by, jak by se rozhodlo vedení strany. To nebylo rozhodnutí jednoho muže. Ano, byla to jedna z teoretických možností. Ale záleželo by i na tom, jak a zda vůbec by se podařilo vyjednat složení koalice. Je to samozřejmě věc, do které se opřeli moji oponenti a za kterou jsem já zaplatil, a to i v těchto krajských volbách.

Přesně před třemi lety jste si ještě mohl myslet, že premiérem opravdu za pár dní budete. Teď je z vás poražený hejtman. Nechtěl jste tehdy v 37 letech všechno příliš rychle?

Říká se, že spěchat se má pomalu. Možná bych dneska dělal některé věci jinak, ale to v životě nejde. Teď si musím vyhodnotit, jestli s touhle tíží budu chtít být dál aktivní v politice.

Ve Sněmovně jste byl od roku 2002. Od svých 26 let jste zastával placené volené funkce. Je Vám 40, co chcete dělat?

Budu se normálně živit. Mám právnické vzdělání z Masarykovy univerzity, řádné, pětileté, denní.

A doktorát ze Sladkovičova.

Ano. A kdo chce, ať po mně hází kamenem. Ale znova opakuji, já jsem práva vystudoval řádně, nejsem žádný turbobakalář, turbomagistr ani turbodoktor. Budu se živit tím, co jsem se naučil. Využiju u toho své kontakty, co jsem získal, včetně zahraničí. Odmítám jakoukoliv trafiku.

Podle iDnes.cz chcete za rok kandidovat do Sněmovny a už jste prý kvůli tomu jednal se znojemskou organizací ČSSD.

Je to zcela vyfabulovaný článek. Sněmovnu teď neřeším. Bude věcí sociální demokracie, jak si bude chtít obsadit kandidátky. Budou nějaké primárky. A já sám nejsem ani členem znojemské organizace.

Kde si myslíte, že budete za deset let?

Těžko říct. Já jsem člověk, který má od studií zájem o veřejné dění. Nebudu se držet žádného křesla, jako kdybych byl k němu přilepen kanagonem. Za deset let se budu rozhodovat, zda budu v soukromé sféře nebo budu aktivním politikem. Teď budu řadovým koaličním zastupitelem. Je to neplacená funkce. Jsem teď zhruba ve fázi Michala Haška roku 2004. Při příštích krajských volbách mi bude 44 a uvidím, jestli budu kandidovat, nebo ne.