Hlavní obsah

Havel a dědictví minulosti. Většina Čechů míní, že se snažil, stoupenci Okamury jsou proti

Foto: ČTK

Václav Havel

18. 11. 2019 10:57

Průzkum STEM pro Seznam Zprávy se ptal dospělých Čechů, zda Václav Havel jako prezident důsledně usiloval o vyrovnání s komunistickou minulostí.

Článek

Třicet let po listopadové revoluci považuje zřetelná většina Čechů za nejvýraznější postavu novodobé historie Václava Havla.

Zhruba stejná část populace si také myslí, že první polistopadový prezident důsledně usiloval o to, aby se republika vyrovnala s komunistickou minulostí. Tento postoj veřejnosti zaznívá v době, kdy má Česko vládu, která poprvé v polistopadové historii otevřeně spolupracuje s komunistickou stranou.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro Seznam Zprávy zpracoval Ústav empirických výzkumů STEM.

Václava Havla jako hlavní postavu polistopadové éry v něm spontánně jmenovalo 60 dotázaných.

A jedenašedesát procent respondentů pak v další části průzkumu uvedlo, že ve své politice důsledně usiloval o vyrovnání s komunistickou minulostí.

STEM v tomto případě připoměl, že postoj české veřejnosti se v odpovědi na tuto otázku nemění. Před 17 lety (když Václav Havel dokončil svůj druhý mandát prezidenta republiky) byl totiž podíl kladných odpovědí na stejnou otázku velmi podobný („určitě ano“ a „spíše ano“ uvedlo 57 procent lidí.)

Redakce položila stejnou otázku jako v průzkumu prezidentu Miloši Zemanovi. „Základní princip listopadové revoluce zněl ‚nejsme jako oni‘. To je odpověď na vaši otázku,“ řekl.

Jan Hartl z týmu STEM však vysvětluje, že vztah polistopadového režimu ke komunistické straně je jen jedním z významů, na něž se autoři průzkumu položenou otázkou ptali.

„My jsme se ptali, zda Václav Havel usiloval o to, aby se naše země vyrovnala s pozůstatky komunistické minulosti. Toto vyrovnání je třeba pojímat obecně a v zásadních ohledech. Jednoznačná prozápadní orientace, klíčový důraz na členství v NATO a euroatlantickou vazbu. Proti úzkému ekonomismu, „materiální základně“ všeho dění, pro aktivní překonání „zápecnického provincialismu“, pro duchovní obnovu,“ vysvětluje Jan Hartl ze STEM.

O průzkumu

Metoda sběru dat: face-to-face dotazování

Dotázáno: 1002 osob (PAPI: 680, CAPI: 322), soubor zahrnuje dospělou populaci ČR

Metodika výběru: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, region

Termín dotazování: 11.-25. 10. 2019

Připomíná také, že vyrovnání s komunismem lze vnímat úžeji jako zákaz komunistické strany. „Ve třetím významu si vyrovnání s komunismem lze představit jako potrestání osob – členů a funkcionářů KSČ,“ uvedl Jan Hartl.

V odpovědích respondentů, zda Václav Havel důsledně usiloval o vyrovnání s pozůstatky komunistické minulosti, nejsou mezi sociodemografickými skupinami dotázaných velké rozdíly.

„Lidé nespokojení s polistopadovým vývojem své zklamání čerpají z jiných oblastí, než je vyrovnání s komunismem, a tedy v téhle otázce nejsou k Václavu Havlovi tak kritičtí a polovina z nich se domnívá, že se Václav Havel snažil (je to ale samozřejmě méně než u spokojených),“ uvedli autoři výzkumu.

Kladné a negativní hodnocení v této otázce však přece jen koresponduje s tím, jak lidé hodnotili v průzkumu Václava Havla celkově.

Například lidé, kteří v průzkumu odpověděli, že Václav Havel byl „úspěšný autor divadelních her, ale mizerný politik“ (17 procent dotázaných) dali v nadpoloviční většině (58 procent) k vyrovánání s komunistickou minulostí negativní odpovědi.

A ti, podle nichž byl Václav Havel „osobnost, která nese vinu za většinu dnešních problémů země“ (16 procent) dokonce z téměř tři čtvrtin míní, že první polistopadový prezident o vyrovnání s komunistickou minulostí dostatečně neusiloval.

Stejně to bylo u respondentů, kteří Václava Havla celkově hodnotí negativně. Ve skupině dotázaných, kteří mají na Václava Havla „určitě negativní“ názor, odpovědělo negativně na úsilí vyrovnat se s komunistickou minulostí téměř 90 procent.

Mezi voliči jednotlivých stran pak záporné odpovědi na vyrovnání s minulostí dali zejména voliči hnutí SPD (74 procent). Voliči komunistů byli v odpovědích vyrovnaně rozděleni.

„Václav Havel byl člověk mimořádně sebekritický. Chápal zklamání těch, kteří po revoluci očekávali důslednější spravedlnost a vyrovnání se s minulostí. Považoval to za dluh celé společnosti i svůj vlastní,“ uvedl pro Seznam bývalý mluvčí prvního polistopadnového prezidenta Michael Žantovský, jak o vyrovnání s komunistickou minulostí smýšlel sám Václav Havel.

„Uvědomoval si, jak také v novoročním projevu 1990 řekl, že ‚bylo by velmi nerozumné chápat smutné dědictví posledních čtyřiceti let jako cosi cizího, co nám odkázal vzdálený příbuzný‘.“

Podle Michaela Žantovského Václav Havel si vždy byl nutnosti vyrovnání s minulostí vědom, usiloval o ně a často o něm mluvil. „Neměl však pravomoc rozhodovat za policii, za prokuraturu a za soudy, které se byly vesměs obsazeny komunistickými strukturami. Na druhé straně odmítal princip kolektivní viny a nepovažoval za správné trestat každého, kdo byl někdy členem či přívržencem komunistické strany. Smyšlenku o jeho podílu na tom, že jsme se nevyrovnali s komunistickou minulostí, často šířili ti, kteří pro toto vyrovnání nehnuli prstem, anebo dokonce nacházeli v exponentech komunistického režimu, stranické nomenklatury a tajné policie spojence při usilování o moc,“ říká.

Jan Hartl ze STEM pak připomíná, že Václav Havel se v prezidentském úřadu s komunisty nechtěl setkávat na rozdíl od lídrů jiných politických stran. To se však změnilo, když první polistopadový prezident v roce 2002 dokončil svůj poslední mandát hlavy státu.

„Osobně si myslím, že současnou situaci by vnímal jako dějinný paradox a prohru polistopadové politiky,“ říká Jan Hartl.

Foto: ČTK/Vlček Karel
Foto: Profimedia.cz
Foto: ČTK
Foto: Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz
Foto: Khol Pavel, ČTK
Foto: Profimedia.cz
Foto: Černík Vladimír, ČTK
Foto: Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz
Foto: archív TASR - Vladimír Benko, Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz
Foto: Profimedia.cz

Reklama

Doporučené