Hlavní obsah

Havlíček: Já o Vrběticích nevěděl. Teď nebude v Dukovanech ruského nic

Foto: David Neff

Budou bez Rusů v tendru Dukovany dražší? Rozhovor s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO).

Reklama

„Máme tady tisíce firem, které obchodují s Ruskem, a nám jde o to, aby průmyslové vztahy neutrpěly nějakým zásadním způsobem,“ říká k česko-ruským vztahům ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Článek

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ještě před pár dny hájil ruskou účast v tendru na Dukovany. Když vyšly najevo podrobnosti o výbuchu ve Vrběticích, otočil. V Dukovanech nebude ruského z hlavních technologií nic, řekl v rozhovoru pro SZ Byznys.

Definitivně tak vyloučil, že by se Rusko podílelo na dostavbě jaderné elektrárny jako subdodavatel. A vyloučené je podle něj i to, že by přeprodalo svou licenci na jaderný ostrov jinému uchazeči.

Faktické vyloučení Ruska z tendru a vyhoštění 18 diplomatů považuje vicepremiér za „dostatečně razantní reakci“, obchodní sankce proti Rusku navrhovat nebude. „V tuto chvíli bych spíš než pokračování vzájemné přestřelky doporučoval, aby se teď zklidnila situace.“

Rusko je definitivně ze hry na dostavbu Dukovan. Byla chyba nevyloučit ho přes varování bezpečnostních expertů z toho tendru rovnou – stejně jako Čínu?

V žádném případě. Právě proto jsme dělali bezpečnostní posouzení. My jsme de facto dneska nikoho nevyloučili z tendru, protože tendr ještě ani nezačal. My jsme se jenom rozhodli, že Rusko, respektive Rosatom, nebude přizváno do bezpečnostního posouzení, a to bezpečnostní posouzení se dělá kvůli všem potenciálním uchazečům a dělá se právě proto, aby všichni měli stejné podmínky. Rusko má velmi kvalitní technologii, na rozdíl třeba od Číny, která nemá zatím reference. My jsme chtěli hrát spravedlivou hru vůči všem. Ukázat, což je úkol Ministerstva průmyslu a obchodu, kdo je schopen dodat technologii za určitých technologických parametrů, a následně Ministerstvo vnitra dodává tento politických pohled. Vláda by teprve rozhodovala, kdo vlastně bude, nebo nebude součástí.

Když je Rusko vyřazené z bezpečnostního dotazníku, tak to tedy znamená, že se nebude moci účastnit tendru, ne?

Přesně tak. Nemůže se zúčastnit tendru, pokud samozřejmě příští vláda neudělá nějaké dramaticky jiné rozhodnutí. Ale to bych nepovažoval za šťastné, protože vlastně bezpečnostní posouzení je pro to, abychom se rozhodli, koho do toho tendru pustit, či nepustit. My jsme stále říkali, že kdykoliv můžeme kohokoliv vyřadit. Ať už tím, že ho vůbec nepřizveme, nebo tím, že ho vyřadíme v průběhu tendru, nebo tím, že s ním přerušíme jakoukoliv spolupráci. Na to jsou postavené smlouvy mezi státem a ČEZem velmi dobře. A to jsme vlastně dnes udělali.

O ruském podílu na Vrběticích jsem do soboty nevěděl

Proto jsem se právě ptala, jestli nebyla chyba vyloučit Rusko rovnou, když vám to radili bezpečnostní experti?

Nebyla to chyba, protože my jsme neměli informaci tohoto charakteru. To je zcela zásadní a závažná informace. Myslím tím samozřejmě teď Vrbětice. A my odmítáme, abychom někoho vyřazovali na základě toho, že si to přeje opozice nebo kdokoliv jiný. My se na to musíme dívat rovněž z úhlu pohledu i energetické bezpečnosti. Musíme se na to dívat z úhlu pohledu cen a musíme se na to dívat z úhlu pohledu toho, že máme-li někomu říct ne, třeba Rosatomu, tak to musí mít nějaké parametry. A ne že opozice zakřičí „nechceme toho a toho aktéra“ a my řekneme automaticky „dobře, my vás nepřizveme“. My jsme to chtěli udělat spravedlivě. Bezpečnostní složky vždycky měly možnost ve finále říci ano nebo ne.

Pan premiér Babiš uvedl, že se o ruském angažmá na výbuchu ve Vrběticích dozvěděl 7. dubna. Podle serveru Neovlivní.cz měl informace dříve, někdy koncem března. Kdy jste se je dozvěděl vy?

Já jsem se to dozvěděl několik hodin předtím, než byla tisková konference, což bylo v sobotu večer. Takže jsem to věděl v sobotu odpoledne.

Jak si vysvětlujete, že pan premiér Babiš a vicepremiér Hamáček, kteří ty informace měli, vás dál nechali, abyste v médiích ruskou účast v tendru hájil?

Z čeho vycházíte, že ty informace měli?

No tak víme, že už 7. dubna pan premiér o této záležitosti věděl. On to sám potvrdil.

Definitivní informace dostali aktéři v pátek minulý týden čili před tou sobotou. Jaké měl premiér informace předtím, jestli měl nějaké náznaky a tak dále, se musíte zeptat pana premiéra. Já jsem každopádně ty informace dostal v sobotu odpoledne.

Premiér potvrdil, že měl informace už 7. dubna. Tak se ptám, jestli vám nepřijde zvláštní, že vám přesto s vicepremiérem dovolili dál pokračovat v záležitostech, co se týká tendru na Dukovany.

Jsem přesvědčen, že v momentu, kdy měli ověřené informace a měli je v nějaké podobě, tak jsem byl informován neprodleně. Jestli do té doby byly nějaké indicie, tak pochopitelně to neznamená, že se na tom dá stavět a že se na tom základě dají dělat okamžitě prohlášení a nějaké zásadní zásahy.

Zeman nemusí vše komentovat hned

Proč se se zveřejněním informací o vrbětické kauze tak otálelo?

Nedomnívám se, že se cokoliv prodloužilo, nedej bože záměrně. Tak to určitě nebylo. Ta diskuze samozřejmě byla o tom, proč se tato vůbec celá věc, která vznikla v roce 2014, dostala na světlo až v roce 2021. Ale to si myslím, že všichni ti, kteří byli na vládním jednání, dostatečně zdůvodnili. Vysvětlili to, že to podléhá určitému režimu v rámci vyšetřování, v rámci porovnávání všech důkazů a tak dále. Co zveřejnili, je věrohodné.

Pan prezident Zeman se vyjádřil jen prostřednictvím mluvčího na Twitteru, a to poměrně vlažně. Je to dost?

Pan prezident je zkušený člověk, který si na všechno bere chvíli čas. Aby měl několikadenní odstup. Všechno hned komentovat, to je práce exekutivy, to je práce vlády. Naší vládě nikdo nemůže vytknout to, že jsme nejednali dostatečně akčně. Jestliže se premiér něco dozví v pátek ve večerních hodinách, v sobotu o tom informuje prezidenta, v sobotu večer se dělá tisková konference. Okamžitě děláme akty ve smyslu vyhoštění diplomatů. Okamžitě jednáme o Dukovanech a de facto zastavíme bezpečnostní prověřování Rosatomu. Akčněji už reagovat ani nelze.

Teď se ale bavíme o tom, co udělal nebo neudělal pan prezident.

Role prezidenta je prostě trochu jiná než role vlády. Já bych chápal to, kdybyste nám vyčítala, že vláda jede v něčem pomalu, a to nelze v žádném případě říci a pan prezident na to prostě má svým způsobem právo, mít určitý odstup, podívat se a seznámit se se vším a teprve poté se k tomu vyjádřit. Myslím, že to patří i k té funkci prezidenta, nekomentovat okamžitě všechno několik hodin poté.

Bezpečnostní dotazník má dál smysl

Vy jste řekl, že Rusko nedostane bezpečnostní dotazník. A co bude s tendrem, rozhodne podle vás příští vláda. Rosatom se tendru tedy nemůže zúčastnit jako součást konsorcia ani jako dodavatel licence pro jiného uchazeče?

To je vyloučeno, protože ostatní uchazeči ze Spojených států, Kanady, Jižní Koreje a Francie mají vlastní jaderný ostrov a je v podstatě absolutně vyloučené, že by si jaderný ostrov nechali dodávat od někoho jiného, tím spíš třeba od Rosatomu, což jsme navíc dali do toho usnesení. A navíc v zadávací dokumentaci máme naprosto jasně stanoveno to, že pokud by někdo dodával jako subdodavatel nějakou část té kritické jaderné infrastruktury, tak že to musí být subjekt z Evropské unie nebo ze zemí NATO.

Jinými slovy v Dukovanech 2 nebude ruský ani šroubek?

Nebude tam z těch hlavních technologií ruského vůbec nic.

Má ale teď ten bezpečnostní dotazník vůbec ještě smysl, když jsou Čína a Rusko mimo hru a ostatní země v něm budou odpovídat na otázky, které by stejně musely zodpovědět v tendru?

Bezpečnostní dotazník vůbec nezpochybňujme. To je proces, který je naprosto běžný. My jsme ho nedělali kvůli Rosatomu nebo komukoliv jinému. ČEZ se průběžně potkává se všemi potencionálními uchazeči, ale my říkáme, že od určité doby, v tomhle případě to bude od května, už musí mít tato jednání nějaké přesné definované parametry a všichni ho musí mít stejné. Všichni mají na zodpovězení všech dotazů stejný čas. To znamená do 30. listopadu. Dostávají stejné otázky. Stejné požadavky, což je naprosto spravedlivé. Je to objektivní, nikdo nás nemůže z ničeho nařknout a teprve na základě vyhodnocení těchto odpovědí nebo vlastně všech dokumentů, které všichni zašlou, se budoucí vláda rozhodne, koho do tendru pozve.

A co přesně se z dotazníku chcete dozvědět?

Může nám zjistit velmi cenné informace od různých dodavatelů nebo z různých dodavatelských uskupení, případně různých konsorcií. Nemluvě třeba o kybernetické bezpečnosti, o čem se mluví relativně málo, ale je to zcela zásadní věc. Chceme vědět, jakým způsobem chtějí jednat, s jakými partnery a dodavateli chtějí řešit potencionální dodavatelé kybernetické záležitosti.

Tendr pokračuje

Menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr říká, že žádný tendr na Dukovany vlastně nebude, že prakticky skončil. Že Francouzi ani Korejci nesplňují požadavky české vlády na reaktor o výkonu 1200 MW a že vlastně půjde o přímou zakázku pro americký Westinghouse. Bude to tedy tendr nebo to nebude tendr?

Michal Šnobr je maskot všech těch, kteří nechtějí jádro. Chápu ho jako minoritního akcionáře, protože jemu jde o jednu jedinou věc, a to je zhodnocení jeho akcií. Pro něj informace, že nebude jádro, bude automaticky znamenat, že se mu zhodnotí jeho akcie – a on je hráč. Měl jsem možnost se s ním setkat, kdy nám přesně říkal, jak to máme udělat, abychom uspokojili minoritní akcionáře s tím, že když je uspokojíme, tak bude mlčet. To je jeho přístup.

A věcně k námitkám pana Šnobra?

On bojuje proti jádru, nicméně ještě před 14 dny říkal, že to je šité na míru Rusům, teď bude říkat, že je to šité na míru Američanům. Jeho cílem je, aby se jádro nestavělo. A je samozřejmě nervózní z toho, že jsme ho za poslední dva roky tady udělali, že máme smlouvy s ČEZem, že máme finanční model, investiční model, dodavatelský model. Že máme připravený zákon, že začíná notifikace. V každém případě, taková ta pohádka o tom, že není někdo schopen něco dodat, není úplně přesná. My jsme řekli, že to je do 1200 MW, což tedy umožní Američané v rámci své technologie a Korejci a Francouzi jasně deklarují, že jsou připraveni do dalších několika let z těch 1400 MW nebo 1700 MW připravit produkt takový, který bude odpovídat našim požadavkům.

Požadavky na maximální výkon bloku se tedy nebudou měnit?

Nebudou se měnit. Byť tam třeba nějakou vůli ještě máme, ale je pravda, že s ohledem na chlazení, to je asi jediná věc, v čem má pan Šnobr pravdu, tak těch 1200 MW umožní bezproblémově chladit celkově tedy 3200 MW.

Vy jste argumentoval, že by Rusko v tendru mohlo pomoci snížit nabídkovou cenu. Je teď Česko bez Ruska v tendru ve slabší pozici? Nemůžeme vyjednat tak dobrou cenu, jakou bychom byli bývali vyjednali s Ruskem v tendru?

Samozřejmě, že pro vlastní tendr to, že tam nebude největší dodavatel jaderné technologie na světě, navíc dodavatel, který má rozestavěno 30 reaktorů i v jiných evropských zemích, tak to samozřejmě škoda je. Protože my jsme tím mohli vytvořit velmi dobrý tlak na cenu. Víc aktérů znamená i to, že všichni ostatní se budou snažit technologicky nastavit ty parametry tak, aby uspěli. I na ostatních tendrech, které ve světě probíhají, je vidět, že rozdíl v té ceně je až čtyřnásobný.

Nechceme to torpédovat dál

Budete navrhovat ekonomické sankce pro Rusko?

V tuto chvíli bych spíš než pokračování vzájemné přestřelky doporučoval, aby se teď zklidnila situace. Už samo o sobě to, že odchází diplomat České republiky z Ruska, je dostatečně významná věc. To, že jsme zastavili Rosatomu účast v rámci bezpečnostní prověrky a vyřadili jej z možností být součástí tendru na Dukovany, tak to je dostatečně razantní odpověď a nedomnívám se, že teď by bylo dobré, abychom se vzájemně trumfovali v tom, kdo udělá větší opatření. Máme tady tisíce firem, které obchodují s Ruskem, a nám jde o to, aby ty průmyslové vztahy neutrpěly nějakým zásadním způsobem.

Takže další, ostřejší kroky v současné chvíli nepřichází v úvahu?

Já bych neřekl, že nepřichází v úvahu. Samozřejmě uvidíme, jaké budou reakce, ale myslím si, že není cílem to dneska torpédovat dále a dále.

Takže nemyslíte, že by reakce měla být ostřejší?

A jak si to například představujete, že bychom udělali ještě ostřejší reakci než tu, co jsme udělali v rámci Rosatomu? V podstatě největší obchodní případ, který byl potenciálně možný. Rosatom měl doposud šance stejné jako všichni ostatní. A v tuto chvíli o ně přišel. A to se domnívám, že je dost významný signál, který nemá jen charakter toho obchodu, je to samozřejmě klíčová energetická stavba. Pochopitelně je to i akt určitého vyjádření důvěry vůči zemi, se kterou prostě chceme v dalších letech budovat projekt typu Dukovan. Takže si myslím, že ta odpověď z naší strany byla velmi razantní.

Reklama

Doporučované