Hladomor hrozí více než dvaceti zemím světa, uvádí zpráva OSN

Světový potravinový program a Organizace pro výživu a zemědělství ve společné zprávě uvádějí, že až 34 milionů lidí na světě trpí podvýživou, což znamená, že jim hrozí smrt hlady.

„Vidíme, jak se před našima očima odehrává katastrofa. Hladomor, který je poháněný konflikty, klimatickými šoky, pandemií-19 a klepe na dveře milionům rodin,“ uvedl výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley.

Nejvíce ohrožených států se nachází v Africe. „Katastrofický scénář“ hrozí Jemenu, Jižnímu Súdánu a Nigérii. Ohrožený je ale i Afghánistán, Libanon, Haiti, Guatemala či Honduras.

Podle zprávy by se do léta mohlo dostat přes 7 milionů lidí v nestabilním a konflikty zmítaném Jižním Súdánu do stavu krize. V Jemenu, který je také roky zmítaný válkami, ekonomickou nestabilitou a nedostupnou lékařskou péčí, se do léta dostane do kritické potravinové tísně až 16 milionů Jemenců.

Beasley, který Jemen v první polovině března navštívil, uvedl, že by se měl svět probrat a uvědomit si, jak strašná situace v Jemenu panuje, zejména mezi těmi nejmenšími. „V nemocnicích na dětských odděleních většinou slyšíte pláč i smích. Tam nikdo nepláče ani se nesměje, je tam mrtvé ticho. Je to peklo, nejhorší místo na zemi, za které nese lidstvo plnou odpovědnost,“ řekl v rozhovoru, který poskytl po návratu z Addis Abeby agentuře AP.

V severní části Nigérie, která je zmítaná ozbrojenými konflikty, by se v potravinové tísni mohlo ocitnout až 1,2 milionu obyvatel.

Důvody, kvůli kterým se státy potýkají s nedostatkem potravin, roztřídila OSN do několika kategorií. Zaprvé se jedná o státy a oblasti, které jsou dlouhodobě zmítané nestabilní politickou situací a válečnými konflikty (Jemen, Jižní Súdán). Druhou příčinou je aktuální koronavirová pandemie a kromě jejích zdravotních dopadů pak především dopady ekonomické (Latinská Amerika). Další je extrémní počasí v podobě extrémního sucha (Angola, Madagaskar), invaze hmyzu, který ničí úrodu (Zimbabwe, Somálsko, Etiopie) a závěrem nedostatečná dostupnost pomoci.

Zpráva uvádí, že k tomu, aby byly lidské životy zachráněny, je třeba co nejrychleji konat. Navrhuje proto několik zásadních rozhodnutí. Především ukončit konflikty, dostatečný přístup k zranitelným komunitám, aby jim mohla být poskytnuta pomoc, a především finanční pomoc od donorů.

OSN se již dříve vyslovila, že by pro boj proti hladomoru potřebovala získat 5,5 miliardy dolarů, které by zajistily potravinovou podporu, obživu pro potřebné, očkování pro dobytek, nebo aby mohla zřídit podpůrné programy pro zemědělce.

„V mnoha regionech sezóna výsadby právě začala, nebo brzy začne. Musíme jít s časem a nenechat si utéct příležitost chránit, stabilizovat, a dokonce možná zvýšit místní produkci potravin,“ uvedl ředitel Organizace pro výživu a zemědělství QU Dongyu.