Hlavní obsah

Hledá se analýza dokazující předražení restitucí. Zeptejte se na Ministerstvu kultury, radí nově ministryně Schillerová

Piráti chtějí po vládě, aby jim doložila na číslech, jak byly předraženy církevní restituce.Video: Pavlína Kosová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Zdanění církevních náhrad obhajoval premiér Andrej Babiš údajným předražením. Analýza, na kterou se odvolával, ale neexistuje. „Vůbec jsme to neřešili,“ říká nově ministryně financí Schillerová. Ještě v září přitom tvrdila, že zpráva dokládající Babišova slova pochází přímo z jejího resortu.

Článek

Pátrání po tom, z čeho premiér Babiš vycházel, když mluvil o předražení církevních náhrad, začíná připomínat hledání Peroutkova článku o Hitlerovi gentlemanovi „vlevo dole“.

„Tyto náhrady byly prodražené asi o 54 miliard,“ tvrdil Babiš kolegům v předchozí vládě ještě jako ministr financí už před dvěma lety. Z jakých podkladů vycházel, ovšem dosud nebyl schopný jednoznačně říct. Naopak, stále přibývá variant, o jakou analýzu se jedná a kdo ji vypracoval nebo vypracovat má.

Podle té poslední, kterou na dotaz Seznamu nastínila tento týden ministryně financí Alena Schillerová, její resort údajné předražení církevních náhrad vůbec neřešil.

„Já jsem si s kolegy prováděla výpočet z pohledu zdanění. Nadhodnocení odhadů nebylo předmětem této analýzy. Analýzu jako takovou musí mít ministerstvo kultury, to je odpovědné za celou tuto oblast," odmítla nově ministryně, že by premiér Babiš vycházel při slovech o čtyřiapadesátimiliardovém předražení z podkladů jejího resortu. „To já nevím, to je dotaz na pana premiéra,“ reagovala pak na otázku, z čeho tedy premiér čerpal.

Přitom právě Schillerová ještě v září tvrdila, že to byla informace pocházející právě z jejího resortu. „My jsme si udělali takovou rychlou analýzu toho, zda ty ceny odpovídaly, zda odrážely realitu. Dospěli jsme k tomu, že to ocenění bylo opravdu vyšší," prohlásila Schillerová ve sněmovně 11. září.

Když však Seznam následně o analýzu požádal, dostal překvapivou odpověď: „Povinný subjekt (Ministerstvo financí) konstatuje, že nedisponuje analýzou v zaznamenané podobě,“ odepsal sekretariát ministryně po téměř měsíci.

Schillerová poté dodala, že analýzou vlastně měla na mysli jednání, která o restitucích na ministerstvu opakovaně vedli. „Pokud závěr z této analýzy není písemně zaznamenán, logicky vám jej Ministerstvo financí nemohlo poskytnout."

Babiš: Analýza? Nebyla potřeba

Jinou verzi vysvětlení si však paralelně vyslechl onlinový deník Aktuálně.cz. Tomu tiskové oddělení resortu napsalo v půli září: „Komplexní analýza posouzení výše náhrady je nadresortní záležitostí a jako taková je v tuto chvíli ve stádiu přípravy,“ citovalo Aktuálně vyjádření ministerstva.

A jasno do věci nevnesl ani deníkem oslovený premiér. Ten na opakovaný dotaz Aktuálně nakonec připustil, že sumu 54 miliard převzal z interpelace tehdejšího poslance ČSSD Michala Haška z roku 2012. Žádné vlastní podklady si prý k tématu zpracovat ani jako ministr financí, ani jako premiér nenechal. „Proč bych ji měl? Stačí se podívat na to, co tehdy proběhlo,“ řekl Babiš Aktuálně.

O pravdivosti Babišova tvrzení o předražených náhradách za nevrácené zemědělské pozemky nově pochybují i Piráti. Ti přitom původně byli ochotní téma dodatečných úprav restitučních nároků znovu otevřít.

„Premiér Babiš podporuje něco, co není podložené, vysílá signály, že náhrady jsou předražené. To by si neměl cucat z prstu," vysvětlil změnu pirátského postoje šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek v zářijovém rozhovoru pro Respekt.

Video: Zdanění restitucí budí vášně

Jednání sněmovního rozpočtového výboru o církevních restitucích (natočeno v červnu).Video: Pavlína Kosová, Seznam Zprávy

Hlasy stačit budou

I bez jejich hlasů ale nejspíš bude podpora pro dodatečné zdanění náhrad v rámci církevních restitucí dostačující. Odvést devatenácti procentní daň z celkem 59 miliard korun za pole, louky a lesy, které stát církvím v restitucích nevrátil, požadují komunisté. A vládní koalice hnutí ANO a ČSSD, která se o hlasy patnácti komunistických zákonodárců opírá při hlasování ve sněmovně, ho podporuje.

Poslanci obou stran se k tomu dokonce museli svým podpisem zavázat v koaliční dohodě. Přesto, že tak někteří mají s návrhem osobní problém, nakonec pro něj při hlasování ve sněmovně ruku nejspíš zvednou. „Když se někomu něco slíbí nebo dá, tak to tak má zůstat. Jenže je to v koaliční smlouvě...,“ řekl Seznamu jeden z koaličních zákonodárců.

Zdanění restitucí navíc podporuje i SPD. Zatím však není jisté, kdy se o návrhu bude ve sněmovně jednat. Na programu je bod zařazený sice už na probíhající první prosincové schůzi pléna. Reálně se k němu ale zákonodárci tentokrát nejspíš nedostanou.

Reklama

Doporučované