Hlavní obsah

Živě z Hongkongu. Demonstranti oblehli vládní budovy a střetli se s policií

12. 6. 2019

Živě z Hongkongu. (Video: AP)

Tisíce lidí se ve středu ráno místního času shromáždily u vládních budov v Hongkongu, aby protestovaly proti spornému návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily. Návrh zákona měl ve středu začít projednávat v parlament ve druhém čtení. Kvůli protestům, které zablokovaly vstup do budovy zákonodárného sboru, byla ale schůze prozatím odložena.

Článek

Převážně mladí lidé ve středu ráno místního času prorazili bariéry a zablokovali přístup k budově parlamentu, takzvané legislativní radě. Její schůze, na které se mělo o kontroverzním návrhu zákona jednat ve druhém čtení, měla začít hodinu před polednem místního času (5:00 SELČ).

Sekretariát zákonodárného sboru ale v tu dobu vydal prohlášení, že se schůze odkládá „na pozdější termín, který bude stanoven“.

Hongkongská policie na svém twitterovém účtu protestující varovala, aby se rozešli. Zprvu klidný protest postupně přerostl ve střety mezi policisty a demonstranty. Ti se pokusili proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny, plastové láhve či dopravní kužely. Podle místních médií utpělo zranění přes 20 lidí.

Demonstranti zdůrazňují, že v ulicích setrvají, dokud se hongkongská vláda nevzdá plánu na prosazení zákona.

Závěrečné hlasování o sporném návrhu zákona by se mělo podle původních informací konat 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament je ovládán přívrženci Pekingu.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová se v emotivním projevu vyjádřila k budoucnosti zákona nejednoznačně. Rozhodnout o normě by podle ní měli zákonodárci, z druhé strany ale uznala, že dosavadní vysvětlování a dialog zřejmě „zcela nerozptýlily obavy“ demonstrantů.

Podle policie se demonstranti dopustili výtržností, které mohou být potrestány až deseti lety vězení. Mezi zatčenými je podle deníku South China Morning Post také jeden z organizátorů protestů, který svolával demonstranty po sociálních sítích.

Mnoho z demonstrantů si během protestů navléklo chirurgické ústenky. Činili tak nejen z důvodu ochrany přes slzným plynem, ale i v obavě z elektronických sledovacích systémů, jako je například technologie rozpoznání obličeje, které Peking i v Hongkongu čím dál častěji používá s cílem identifikovat a trestat politicky nespolehlivé občany.

Už v neděli vyrazilo podle organizátorů demonstrací do ulic Hongkongu přes milion lidí. Pokud je tento údaj správný, jedná se o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou nižší, udávají okolo 240 tisíc lidí.

Více než stovka hongkongských podniků oznámila, že se připojila ke stávce na protest proti spornému návrhu. Jsou mezi nimi knihkupectví, obchody s elektronikou či květinami, kavárny i restaurace. Bojkot vyhlásil i svaz učitelů, jehož členové chtějí na týden přerušit výuku.

Británie ve středu vyzvala hongkongskou vládu, aby zákon o vydávání znovu zvážila, a zdůraznila, že Hongkong musí chránit práva a svobody občanů a autonomii. „Vyzývám hongkongskou vládu, aby naslouchala obavám lidí a svých přátel v mezinárodním společenství a aby se znovu zamyslela nad těmito kontroverzními opatřeními,“ uvedl britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.

Německá vláda oznámila, že společně s Evropskou unií zkoumá dopady možného přijetí extradičního zákona na dohodu, kterou Berlín s touto administrativní oblastí uzavřel ohledně vydávání trestně stíhaných osob.

„Jsme znepokojeni potenciálními důsledky těchto opatření, zvlášť s ohledem na velký počet britských občanů žijících v Hongkongu,“ prohlásila britská premiérka Theresa Mayová. „Důležité je především to, aby zákon o vydávání respektoval práva a svobody stanovené čínsko-britskou deklarací“ z roku 1984," dodala.

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit neurčitým obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.

Doporučujeme

Další zprávy