Článek
Dál také pokračují práce na šesté bráně a přilehlém objektu bývalé dvořanské světnice. „Termín pro dokončení celé akce západního křídla je letošní podzim, přes zimu se budou dělat interiéry, expozice a výstavy a mělo by to být zpřístupněno na začátku sezony 2021,“ uvedl Jiroušek.
Na projekt obnovy západní části hradního areálu s názvem Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva získal Národní památkový ústav 61 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu. Celkové náklady dosáhnou téměř 79 milionů korun.
Památka v ohrožení.
Po dokončení projektu začnou práce na hradním paláci, což je druhá část rekonstrukce celé části hradního areálu.
V roce 1919 hradní zříceninu zakoupil pardubický Muzejní spolek, z jehož podnětu bylo ustaveno Kunětické družstvo, které následně zahájilo opravy a zabezpečovací práce. Byly zčásti provedeny podle projektu významného architekta Dušana Jurkoviče, na projektu spolupracoval i architekt Jan Pacl. Právě na základě této koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s hodnotnými interiéry v západním traktu.
Kunětická hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí vzniklou třetihorní činností země. Díky své siluetě a monumentálnímu postavení v krajině byla osídlena již v období pravěku. Doloženo je osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné. Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného hradu.
Na základě archeologických výzkumů lze říci, že rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé polovině 14. století. Šlo o hrad s palácem a hranolovou, původně obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží v západní části areálu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani skutečnost, že hrad byl královým majetkem. Písemné zmínky o existenci a podobě hradu se nedochovaly.
Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek.
