Hlavní obsah

Hysterie po vraždě francouzského učitele. Muslimové se bouří

Foto: Profimedia.cz

Snímek z protifrancouzských protestů v Bangladéši.

Reklama

Zatímco genocida muslimů v Číně islámským zemím zjevně nevadí, karikatury proroka Mohameda zaručeně vyvolají hysterii a pálení vlajek. Po vraždě francouzského učitele volají státy v čele s Tureckem po bojkotu francouzského zboží.

Článek

Karikatury Mohameda stály 18. října život francouzského učitele Samuela Patyho. Vražda rukou čečenského přistěhovalce vyvolala hysterii nejen ve Francii, ale také v muslimském světě. Nikoli však za hřích spáchaný ve jménu jejich náboženství, ale kvůli impulzu francouzského prezidenta zbavit se radikálního islamismu v zemi, kde byl v posledních letech důvodem vraždění a útočení na lidské životy i svobodu projevu. Namísto odsouzení vraždy představiteli islámských zemí jejich lídři volají po bojkotu francouzského zboží a svolávání dalších protestů. Kvůli karikaturám Mohameda se opět pálí vlajky a padají silná slova.

Do ulic vyšly oba tábory. Francouzi s cílem uctít památku zavražděného učitele, symbol svobody projevu, a odsoudit teroristické činy. Muslimové nejen na Středním východě vyjádřit nevoli s vyobrazováním proroka Mohameda a urážku náboženství.

Incident, který nyní hýbe světem, se odehrál 18. října ve Francii. Čečenskému mladíkovi stačila pro uříznutí hlavy kantora záminka, že třídě v rámci diskuze o svobodném projevu kantor ukazoval karikatury proroka Mohameda. Nehledě na to, že umožnil muslimským studentům opustit místnost, aby „se jich nijak nedotkl“, jeden z rodičů studentky, která ten den údajně ani nebyla přítomná vyučování, začal na sociálních sítích volat po učitelově potrestání. Situace postupně eskalovala ve vyšetřování inspekcí i policií, které zdánlivě ukončila až vražda.

Opět se otevřela mimo jiné diskuze nad tím, co vlastně pro muslimy urážlivé je a co nikoli. Nezdá se totiž, že by například situace v Číně, kdy jsou muslimové zavíráni do táborů a ve velkém utlačováni jiným národem, v islámském světě jakkoli vzbuzovala pozdvižení. Současná situace nicméně mezi Francií a islámskými zeměmi vyvolává politické napětí, které má dopad i na náladu ve společnosti.

Francie se nevzdá

Francie útok okamžitě odsoudila. Karikatur si nejen ona považuje jako důkaz svobodného projevu, což po útoku připomněl i prezident Emmanuel Macron. „Karikatur se nevzdáme,“ řekl u památníku učitele minulý týden. Zapálení do hájení svobod Francouzů pak ještě zdůraznil ve tweetech publikovaných v arabštině i angličtině. „Nikdy se nevzdáme,“ napsal znovu v neděli. Dodal však, že Francie nebude tolerovat projevy nenávisti a respektuje veškeré kulturní rozdílnosti. Detail o toleranci nestačil na to, aby nerozdmýchal vášně na východě.

Katarská univerzita odložila svůj francouzský kulturní týden na neurčito s tím, že její administrativa považuje urážky islámu a jeho symbolů za nepřijatelné. V Kuvajtu řada obchodů odstranila ze svých regálů francouzské výrobky, jako je sýr Kiri, perlivá voda Perrier a jogurt Activia.

Na sociálních sítích v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech se objevují výzvy k nenakupování v obchodním řetězci Carrefour. Majitel těchto obchodů na Středním východě vydal prohlášení, že v tomto regionu je značka plně vlastněna a provozována společností Majid Al Futtaim se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Společnost poznamenala, že zaměstnává 37 000 lidí a je „hrdá na to, že pochází z regionu“. Protesty se konaly v Iráku, Turecku a Pásmu Gazy, pákistánský parlament přijal rezoluci odsuzující zveřejnění karikatur proroka.

V pondělí se před francouzským velvyslanectvím v centru Bagdádu shromáždily desítky demonstrantů. Z davu vyčnívaly karikatury francouzského prezidenta se stopami bot otisknutými přes obličej. Shromáždění se konalo také v Pásmu Gazy před francouzským kulturním centrem, kde lidé drželi transparenty zobrazující Macronovy fotografie s velkým „X“ přes obličej. V Pákistánu demonstranti spálili francouzskou vlajku.

Foto: Profimedia.cz

V úterý do ulic na protest proti Francii vyšli i Bangladéšané.

Stejně jako Židé za války

Nejhlasitějším kritikem je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který Macronovi doporučil vyšetření duševního zdraví. „Nepřikládejte francouzskému zboží důležitost, nekupujte jej,“ vyzval Turky Erdogan v pondělí. Podle něj jsou muslimové nyní „vystaveni lynčovací kampani podobné té proti Židům v Evropě před druhou světovou válkou“ a dodal, že „evropští vůdci by měli francouzskému prezidentovi říci, aby tuto nenávistnou kampaň zastavil“. Francie na to reagovala odvoláním svého velvyslance v Turecku. Francouzští velvyslanci zase nakráčeli na kobereček v Jordánsku i Pákistánu, kde jim byl vyjádřen hluboký nesouhlas s jednáním Francie. Pákistánský premiér Imran Khan obvinil francouzského vůdce z podporování protimuslimských nálad. Ani jeden z vůdců muslimských zemí však veřejně zabití francouzského učitele neodsoudil.

Vyobrazení proroka Mohameda jsou v islámu široce považována za tabu a mnozí muslimové je považují za urážlivá. Státní sekularismus - laïcité - je však pro francouzskou národní identitu ústřední a „omezení svobody projevu na ochranu pocitů jedné konkrétní komunity podkopává jednotu“. Zavražděného učitele doma označují za národní symbol francouzských světských ideálů.

Macronova vláda připravuje návrh zákona, jehož cílem je vykořenit to, co nazývá „islamistickým separatismem“. Ten podle prezidenta ve Francii vytváří paralelní kulturu, která odmítá francouzské zákony a normy. Dodal, že islám je „náboženství, které si prochází krizí po celém světě“. Jeho postoj vyvolal vztek jak obyčejných lidí, tak některých politických vůdců v muslimském světě.

Na Twitteru se mezitím rozjela kritika ze strany lidí, kteří postoj Francie považují za pokrytecký a zaujatý vůči muslimům. K tomu posloužil široce sdílený argument, že zatímco karikatury muslimů bere západ jako poctivou hru pod ochranou svobody projevu, obrázky Židů jsou brány jako projevy nenávisti. Vrchní egyptský duchovní šejk Ahmed el-Tayeb, který je také velkým imámem Al-Azharu, nejvyššího sídla sunnitského islámu v učení, obvinil z pokrytectví rovněž ty, kteří „ospravedlňují urážku proroka islámu“.

Ve Francii zákon zaměřený na řešení úlohy země během nacistické okupace konkrétně zmiňuje, že antisemitismus a popírání holocaustu jsou trestné činy, ale lze jej použít také ke stíhání protimuslimské diskriminace - nebo obecně nenávistných projevů.

Útoky páchané ve jménu islámu však odsuzují i sami muslimové, například i ti žijící ve Francii. Podle nich nemají tyto násilné činy nic společného s vírou ani hodnotami. Na stranu Francie se přidala také Organizace islámské spolupráce. Téma je sporné i na území muslimských zemí. Diana Moukalled, libanonská spisovatelka a spolueditorka nezávislé zpravodajské stránky Daraj, kritizovala, že značná část muslimů je více pobouřená kreslenou karikaturou více než vraždou francouzského učitele. Jiní sice útok odsoudili, na druhou stranu se cítí karikaturami dotčení.

Šéf saúdskoarabské Muslimské světové ligy, šejk Mohammed al-Issa, pro saúdský zpravodajský kanál uvedl, že zatímco karikatury urážejí, vliv proroka musí být větší než jakýkoli dopad těchto kreseb. Vyzval muslimy, aby nereagovali přehnaně.

Reklama

Doporučované