Článek
Otvírat letiště na svátek Všech svatých v sobě může nést jistou symboliku – zvlášť pokud jde o německé letiště Willyho Brandta (letiště Berlín-Braniborsko). Ještě v květnu totiž letiště hlásilo více než 11 500 nedostatků, takže Němci budou potřebovat pomoc shůry, aby nezopakovali ostudu s posouváním slavnostního aktu.
Letišti na jihu německé metropole, jehož stavba započala už před 13 lety, se totiž chronicky nedaří. Provoz mělo zahájit už před osmi lety. Jenže nejdříve se datum zahájení posunulo o rok, tedy na rok 2012, a pak ještě několikrát. Z letiště se tak z místa propojujícího lidi stal symbol neschopnosti dotáhnout velký projekt do konce.
Jak se odkládalo otevření letiště Willyho Brandta v datech
leden 1992 - Vznikají plány na nové letiště.
září 2006 – Byl položen základní kámen a za pět let má být hotovo. Otvírat se mělo 30. října 2011.
červen 2010 – Otevření letiště se posunulo na 3. června 2012.
květen 2012 – Čtyři týdny před otevřením byl termín posunut na 17. března 2013. Důvodem byly problémy s požární ochranou.
září 2012 – Analýza odhalila příliš technických závad, zejména v požární bezpečnosti. Dozorčí rada změnila termín na 27. října 2013.
leden 2013 – Také termín 27. října 2013 byl zrušen. Tehdejší technický ředitel zveřejnil zprávu s desítkami tisíc závad na budově. Otevření odloženo na neurčito.
prosinec 2014 – Dozorčí rada rozhodla o novém termínu. Předpokládané otevření se má uskutečnit v polovině roku 2017.
květen 2015 – V květnu oznámil nový ředitel letiště Karsten Mühlenfeld bankrot technologické firmy Imtech Deutschland. Z tohoto důvodu došlo k dalšímu zdržení.
březen 2016 – Vedení pracuje na potřebných povoleních. To vedlo k dalším úpravám a dalším zdržením.
leden 2017 – Otevření budovy bylo odsunuto na rok 2018. V budově byly nalezeny další zásadní problémy.
srpen 2017 – V pořadí další ředitel letiště Engelbert Lütke Daldrup plánuje dokončení stavebních prací a stanovení nového termínu otevření.
listopad 2019 – Engelbert Lütke Daldrup zveřejnil nový termín otevření na 31. října 2020.
Co způsobilo letité zpoždění?
Důvodů pro posunutí termínu otevření bylo podle německých médií mnoho. Jedním ze zásadních problémů byl první terminál, kde chaotické vedení projektu vedlo například ke stavbě místností, se kterými plány vůbec nepočítaly. Nejzávažnějším zádrhelem však byly nedostatky v protipožární ochraně. „Byla to stavební katastrofa,“ připouští ředitel letiště Engelbert Lütke Daldrup, podle něhož se nejvíce chyb udělalo v hektické snaze za každou cenu stihnout druhý termín otevření letiště v červnu 2012.
Celý uspěchaný proces pak vedl k dalšímu odložení a výraznému zvýšení nákladů jak na opravy, tak na udržování budovy. Za to, že budova přečká do ostrého startu, platí Němci podle médií více než čtvrt miliardy korun za měsíc. „Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (255 milionů korun) měsíčně,“ řekl v květnu zahraničním novinářům v Berlíně Daldrup.
Celkové náklady na stavbu zatím přesahují částku 7 miliard eur, tedy v přepočtu asi 180 miliard korun. Ale to není konečná suma, podle odhadů se počítadlo celkových nákladů může zastavit až u deseti miliard eur – tedy na více než trojnásobku původních odhadů.
Ještě před opravdovým zahájením celého provozu prvního terminálu má budovu testovat přibližně 10 tisíc dobrovolníků. Ti mají odzkoušet eskalátory, výtahy, odbavovací přepážky a bezpečnostní kontroly. Podle plánů ředitele letiště by v prvním roce po zahájení mělo využít berlínskou stavební „ostudu“ asi 31 milionů lidí. Do roku 2025 by pak měl počet vzrůst na celých 45 milionů za rok.
Německá veřejnost však podle ankety deníku Der Tagesspiegel nebere plány příliš vážně. Více než dvě třetiny respondentů si totiž myslí, že letiště nikdy neotevře.
Během studené války obsluhovala samotný Berlín hned čtyři letiště. Město totiž spojenci rozdělili do okupačních zón a každá z nich měla vlastní vzdušný přístav. Tři letiště leží přímo ve městě, které obklopovala sovětská zóna.
Tři vnitroberlínská letiště sehrála klíčovou úlohu při zásobování nově vzniklého Západního Berlína během Berlínské krize v letech 1948 a 1949. Sovětský svaz tehdy blokoval veškeré přístupy do města a zásobování více než dvou milionů obyvatel obstarávaly pouze letouny. Východní Berlín obhospodařovalo letiště Schönefeld, které leží na území spolkové země Braniborsko. A právě u něj vzniká Letiště Willyho Brandta.
O stavbu nového vzdušného přístavu, který by dokázal nahradit dosluhující zařízení v Berlíně hodně usiloval dlouholetý berlínský starosta Klaus Wowereit (vlevo). Zde na snímku z roku 2012 s tehdejším šéfem německého EasyJetu Thomasem Haagensenem.
Tou dobou už mělo letiště rok odbavovat letadla a jeho halami mělo projít více než dvacet milionů pasažérů ročně.
Jenže něco se zvrtlo a z velkolepého projektu se stala noční můra. Termín slavnostního otevření se poprvé posunul v roce 2010, otvírat se mělo v červnu 2012 a tak Němci trénovali na ostrý start provozu.
Projekt měl celou řadu much - od špatných projektů až po financování. Na stavbě se dohromady se nasčítalo na 60 tisíc chyb. Řada nedostatků souvisela s požární bezpečností.
To jsou nové požární hlásiče, které budou chránit terminál letiště.
Za ta léta, co letiště stojí, ale nepracuje, si začala příroda brát svůj prostor zpátky.
Snímek z roku 2016 ukazuje halu hlavního terminálu. Po pasažérech ani památky, ale stavba jela naplno, ačkoliv už pět let se mělo létat.
Dopravník na zavazadla zahálí už několik let, tento snímek pochází z roku 2016.
Za dobu, co se otevření stále posouvalo, zastarala řada systému. Ty museli Němci vyměnit a tím cena vzdušného přístavu dál narůstá.
S blížícím se datem otevření Němci znovu trénují, letos v listopadu zkoušeli odbavování.
V blízkosti letištních budov se však stále staví...
... a upravuje se okolí.
Zdaleka hotovo není ani uvnitř...
... práce jedou naplno například v terminálu 2.
Na maso v housce snad první pasažéři dorazí na Halloweena 2020, tedy 31. října 2020. Politiky pak bude hodně strašit cena, za níž letiště vznikne - místo 2,8 miliardy eur to bude nejméně trojnásobek.
