Článek
Gramozovi Berišovi bylo tehdy 8 let. Věří, že útok byl nezbytný, aby zastavil vraždění etnických Albánců v Kosovu.
Beriša říká, že on a desítky jeho příbuzných byli 26. března 1999 přinuceni shromáždit se v obchodě v městečku Suhareka. Popisuje, jak srbská policie tehdy dveře zavřela a začala zvenčí na budovu střílet a také házet granáty.
„Byly tam i velmi malé děti. Staré asi tak 9 měsíců. A ony pořád brečely a křičely. Prosily o vodu. Ale ta střelba nepřestávala, a to až do okamžiku, kdy všechen křik utichl,” popisuje tehdejší události Beriša.
Beriša říká, že ten den bylo zabito 49 jeho příbuzných – včetně jeho otce, třináctiletého bratra Drilona a šestnáctileté sestry Dafiny. On sám byl zraněn jen na ruce a předstíral, že je mrtvý.
K masakru v Suharece došlo dva dny poté, co letadla NATO začala Jugoslávii bombardovat.
NATO svými leteckými útoky zasáhlo srbské vojenské cíle a také státní televizní stanici v Bělehradě, přičemž bylo zabito 16 jejích pracovníků. Celkově si pak letecké útoky vyžádaly životy 500 civilistů.
V té době bylo Tině Todorovičové asi jen měsíc a žila se svou rodinou v Bělehradě.
„Je strašné, že jsem tehdy mohla být také snadno zabita. Moji rodiče o tom ale moc nemluví. Jako ostatní – chtějí, abychom byli šťastní,” říká nyní Srbka. Todorovičová je přesvědčená, že deklarace o nezávislosti Kosova neměla být nikdy uznána. Pro ni stejně jako pro mnoho dalších Srbů je NATO agresor.
„Nerozumím tomu, proč muselo dojít k bombardování. Nežili jsme v 15. století, aby se to muselo řešit zbraněmi. Myslím, že každá země má dostatek diplomatů, aby se mohli domluvit. A je nefér, jak pak téměř každý stát uznal nezávislost Kosova. To je naše země, tam vznikl první srbský stát. Jak nám to mohl někdo sebrat a pak nás ještě kritizovat,” dodává Todorovičová.
Pokud jde o Gramoze Berišu, tak on a jeho matka tím, že vyskočili z jedoucího auta, unikli smrti v masovém hrobě. V roce 2009 srbský válečný soud odsoudil čtyři srbské policisty za masakr jeho rodiny. Ale Berišu stále pronásleduje jedna ze vzpomínek.
„Byl tam chlapec asi tak stejně starý jako já. Jmenoval se Mirat a dostal se na korbu toho auta také ještě živý. Moje matka a já jsme se mu snažili pomoct. Říkali jsme mu, ať vyskočí s námi. Ale on nechtěl a jen nás žádal, abychom z něj sundali jedno mrvé tělo, kvůli kterému nemohl dýchat. Říkal: Chci tady zůstat se svou matkou. Jen sundejte to tělo.”
Beriša tvrdí, že Mirat byl pak zabit. Jeho tělo se ale nikdy nenašlo. Stejně tak jako těla 24 Berišových příbuzných.
Podrobnosti v úvodním videu. Je součástí pořadu Svět bez obalu, který můžete v premiéře sledovat na Televizi Seznam každý čtvrtek od 21:00.
Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod ZDE.
