I zbytek Evropy trápí sucho. Od východní Francie až po Rumunsko

Déšť, který pokropil vyschlá pole na východě Francie, přišel jako spása. „Od začátku karantény nespadla ani kapka,“ citoval ekologický deník Reporterre vesničana Denise Perreaua z départementu Côte-d’Or na východě země. Právě regiony poblíž německých hranic jsou také shodou okolností nejvíce zasažené pandemií koronaviru.

Situace na východě Francie se tak v posledních týdnech stala kritickou. „Chybějící srážky jsou ohromující. V Alsasku, Burgundsku, Franche-Comté dosáhly 90 procent. Jinak řečeno: napršelo méně než deset procent toho, co naprší obvykle,“ vysvětluje klimatoložka Michèle Blanchardová z Méteo France. Například v alpském městě Grenoble nepršelo 40 dní, v dalších městech, jako jsou Méty či Nancy, více než 30 dní za sebou.

K suchu se přidávají stoupající teploty - během letošního dubna byly na východě země teploty v průměru o tři stupně Celsia vyšší, než je obvyklé. Výsledkem je vyschlá zemědělská půda ohrožující úrodu obilí i dalších plodin.

Meteorolog François Jobard zveřejnil na Twitteru mapku znázorňující srážkový deficit během letošního jata oproti dlouhodobému normálu. Grafika ukazuje, že sucho ohrožuje až polovinu francouzského území, nejvíce již zmíněné východní regiony.

Zemědělci sdružení v odborovém svazu FNSEA už vyslali vládě urgentní vzkaz s prosbou o pomoc - kromě finanční podpory žádají například i o povolení k použití půdy, jež leží ladem, ke krmení dobytka.

Stejně naléhavě vidí současné sucho i v sousedním Německu. Jak informovala agentura Bloomberg, vysychání čelí i největší německá řeka Rýn, kde je mnohdy jen 60centimetrová hloubka.

„Předchozí dva roky byly neobvykle suché. Půda potřebuje vodu,“ citoval server Deutsche Welle meteorologa a oceánografa Mojiba Latifa. Expert se obává, že pokud v následujících týdnech vydatně nezaprší, čeká Německo už druhé sucho během dvou let, které by zasadilo tvrdou ráno zemědělskému sektoru.

Slabé úrody už přitom zemědělci zažili v roce 2018, kdy vláda vyhlásila „krizi národních rozměrů“. Ceny některých druhů zeleniny se tehdy zvedly až o třetinu a o okamžitou pomoc muselo požádat na osm tisíc zemědělců. Těžké ztráty utrpěli i vloni, kdy zemi postihlo velké sucho během léta.

Půda je nyní na mnoha místech Německa tak suchá, že pole nebudou ani v případě velkých srážek schopná absorbovat velké množství vody. Podle agronoma Petera Gerandta z univerzity v Göttingenu může obnova zemědělské půdy trvat několik let.

Těžké době čelí i polští zemědělci. Ti přišli kvůli pandemii koronaviru o tisíce sezonních pracovníků z Ukrajiny, nyní se k problémům přidalo i sucho. „Všichni panikaří. Nevíme, co s námi bude,“ citovala agentura AFP Adriannu Bukowskou-Lazarskou, jejíž farma v obci Czerwinsk nad Vislou ročně produkuje přes 300 tun jahod.

Ministr zemědělství Jan Krzystof Ardanowski už varoval, že sucho bude mít vliv na potravinářství a že ceny půjdou nahoru, i když zatím nehrozí nedostatek surovin. Prezident Andrzej Duda pak občany vyzval k šetření vodou - každý Polák má podle úřadů k dispozici jen 1600 kubíků vody ročně.

„Naše vodní zdroje jsou srovnatelné s egyptskými,“ píše se ve vědecké zprávě s výmluvným názvem „Polsko, evropská poušť“. Zatímco největší přírodní rezervaci v zemi, národní park Biebrza zachvátily požáry, sucho je znát i ve Varšavě, kde z řeky vystupují písčité mělčiny, které jsou obvykle několik metrů pod vodou.

Až o polovinu se letos zřejmě sníží úroda obilovin v Rumunsku. Podle tamního ministra zemědělství Adriana Orose zasáhne sucho tři miliony hektarů, které farmáři oseli loni na podzim. „Uvažujeme o opatřeních, kterými bychom kompenzovali zemědělcům ztráty,“ oznámil ministr. Tvrdí nicméně, že domácí produkce pokryje poptávku v zemi, takže nedostatek potravin by hrozit neměl.

„Pokud budeme mít 50 až 60 procent úrody pšenice, ječmene, žita a řepky, půjde to. Domácí spotřeba obilnin je 2,5 až 3 miliony tun, normální roční produkce je 9 milionů tun. Pokud tedy vypěstujeme pět až šest milionů tun, bude to dobré,“ ujistil. Rumunsko už na začátku dubna zakázalo vývoz obilnin a pekárenských výrobků mimo území Evropské unie, později ale zákaz zrušilo.

Kromě vlád národních států mohou evropští farmáři dostat pomoc i z evropských fondů. Na začátku dubna schválila Evropská komise úvodní balíček pomoci umožňující farmářům brát si nízko úročené půjčky a snáze se dostat k přímým platbám, napsal server Euractiv.

Před 14 dny pak Komise schválila další pomoc ve výši 76 milionů eur, která má pomoci například se skladováním mléčných a masných výrobků.