Článek
Ten bude ve sklenících s rajčaty analyzovat jednotlivé rostliny. Bude schopen vyhodnotit produkci, předpovědět objem i kvalitu sklizně i včas odhalit potenciální škůdce. Hotová je konstrukce, na kterou se nyní budou instalovat kamerové systémy.
Zhruba do roku a půl by systém měl být nasazen ve skleníku, poté bude testován, do dvou a půl let by mělo přijít komerční využití, řekl dnes novinářům vedoucí projektu a ředitel Ústavu informatiky a umělé inteligence Roman Jašek. Systém poté bude nabízen na mezinárodním trhu. Systém se testuje na Farmě Bezdínek na Karvinsku, která patří do holdingu NWT a jež obhospodařuje největší produkční skleníky v zemi. Rajčata tam pěstuje na asi deseti hektarech.
Systém bude fungovat tak, že mezi jednotlivými řádky ve velkokapacitních sklenících bude po kolejích jezdit robot a bude analyzovat každou rostlinu a plody rajčat, jejich velikost i barvu. „Stroj ulehčí práci farmářům, rozpozná rostlinu, dokáže identifikovat, že není ve správném stavu a upozorní na anomálii. Ve sklenících je nebezpečí zavlečení škůdců, kteří mohou napáchat velké škody. Na základě dat jsme schopni zjistit, kde je ložisko nákazy škůdců,“ uvedl ředitel divize Efektivní ICT společnosti NWT Vít Štěpánek. Farmy jsou podle něj tlačeny k tomu, aby dokázaly přesně říci, jaká je jejich předpokládaná sklizeň a v jaké kvalitě. Systém dokáže pomocí algoritmu identifikovat zralost a množství rajčat, které budou zhruba do 14 dnů k dispozici ke sklizni.
„Systém bude autonomní a bude nápomocný farmáři. Systém připraví data a upozorní na anomálii, spočítá mu predikci, což jsou činnosti, které farmářům zabírají spoustu času,“ uvedl Štěpánek. Na Farmě Bezdínek například jen dva dny v týdnu dva pracovníci kontrolují a počítají množství škůdců. „Systém to dokáže za pár sekund celé zanalyzovat, navíc to může dělat mnohem častěji a dříve upozornit pracovníky, kteří jsou zodpovědní za boj se škůdci,“ uvedl Štěpánek.
Systém je podle Jaška unikátní multioborovou spoluprací, pracují na něm rostlinolékaři, agronomové, vědci, datový analytici i designéři. Konstrukce, která je nyní hotová, byla náročná zejména proto, že musí být odolná, vydržet podmínky ve skleníku i nasazení 24 hodin denně. Podle Jaška bylo náročné ji vyvinout, nastavit i vyvážit, aby byla odolná a robustní i umožňovala sledování kamerami s milimetrovou přesností. „Musíme garantovat, že systém bude trvalý, bezpečný a odběratelům bude přinášet dané hodnoty,“ uvedl Jašek. Robotickou část projektu konzultovali zlínští odborníci na tokijské univerzitě.
Rozpočet projetu je podle Štěpánka asi 40 milionů korun, z toho 70 procent pokryla dotace Technologické agentury ČR.
