Článek
V květnu roku 2018 americký prezident Donald Trump odstoupil od íránské jaderné dohody a uvalil na Írán ekonomické sankce. Teherán se rozhodl, že během letošního roku také začne od dohody, která zahrnuje principy jaderného odzbrojení, postupně ustupovat.
Stěžejním bodem dohody, jehož porušování vyvolalo celosvětové obavy, je domluva na takzvaném obohacování uranu. Uran, který se po složitém chemickém a fyzikálním procesu vysoce obohatí, je totiž možné využít při konstrukci jaderných zbraní.
Původní smlouva určovala, že Írán musí své zásoby obohaceného uranu likvidovat a zároveň smí obohacovat uran jen ve velmi malé míře.
Krátce po oznámení, že Írán od nukleární dohody odstupuje, ale z médií přicházely první zprávy, že Teherán rychlost obohacování uranu výrazně zvýšil.
Podle Alí Akbara Sálehího, hlavy íránské vládní organizace, která se zabývá atomovou energií, vyrobí v současnosti Teherán denně pět kilo obohaceného uranu. Před dvěma měsíci přitom vyráběl denně pouze 450 gramů obohaceného uranu, jedná se tak o více než desetinásobný nárůst.
Obohacený uran se dá vyrábět několika způsoby. Podle britského deníku The Guardian může Írán vyrábět látku takovým tempem, neboť uvedl do chodu dvě moderní centrifugy. V takové centrifuze dochází při vysoké rychlosti k dělení molekul uranu.
Sálehí uvedl, že Írán nyní operuje s celkem 60 centrifugami typu IR-6. Vědci v zemi navíc údajně pracují na prototypu IR-9, který má být padesátkrát rychlejší než první generace centrifug IR-1, jejichž užívání jaderná dohoda povoluje.
Írán se ale prototypů IR-1 už úplně zbavil a pracuje pouze s výkonnějšími stroji. Podle předběžných propočtů může Teherán, pokud mu v tom nikdo nezabrání, vyvinout za pomoci nových centrifug do roka jadernou bombu.
Státy, které ratifikovaly jadernou dohodu, chování Íránu znepokojuje. Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je postup Íránu neakceptovatelný. Teherán zase viní Evropu z apatie a z nedostatečného tlaku na Spojené státy.
