Hlavní obsah

Írán údajně zadržel 17 agentů CIA a řadě z nich hrozí popravou. USA to považují za nesmysl

Zadrželi jsme 17 amerických agentů, tvrdí Írán. Některým z nich hrozí popravou.Video: Eliška Kolomazníková

 

Reklama

Skupina 17 agentů americké CIA sedí v íránském vězení a řada z nich tam čeká na smrt, uvedlo protišpionážní oddělení tamního ministerstva pro zpravodajské služby. Íránským revolučním gardám se podle kontrarozvědky podařilo síť špionů rozbít už v minulém roce. S informací ale Írán přišel až teď.

Článek

„Rozsudky už byly vyneseny, řada těchto zrádců bude popravena,“ uvedlo v pondělí vedení protišpionážního oddělení íránského ministerstva pro zpravodajské služby. Informovalo tak o 17 agentech CIA, které údajně před rokem zadržely íránské tajné služby.

Íránská polooficiální agentura Fars s odkazem na tiskovou informaci ministerstva uvedla, že všichni zatčení špioni pracovali individuálně, ne jako organizovaná buňka. „Identifikovaní agenti pracovali v klíčových sektorech ekonomiky, jaderného vývoje, infrastruktury, armády a kybernetiky, kde shromažďovali tajné informace,“ citovala íránská státní televize PressTV prohlášení ministerstva. Špioni měli uvnitř sektorů působit jako zaměstnanci nebo externí analytici.

„Víme, že celá řada okolních států i západních zemí se samozřejmě snaží zjistit, co se děje uprostřed Íránu. Jsou určitě i tajné služby, které se snaží podněcovat tamní nespokojené obyvatelstvo k protestům proti vládě, takže ta škála, čeho se ti údajní či možná reální špioni mohli dopustit, je široká,“ řekl Seznamu odborník na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

V prohlášení íránského ministerstva pro zpravodajské služby stojí, že Spojené státy špiony rekrutovaly přes internet. Odměnou mělo být například americké občanství, zajištění práce ve Spojených státech nebo proplacení lékařské péče.

K zadržení prý došlo už v minulém roce. „Tajné služby kontrarozvědky samozřejmě nejprve vyšetřují, co ti lidé dělali, kdo na ně byl napojený a tak dále. A teprve ve chvíli, kdy se udělají všechna tato opatření, je zveřejněno, že někdo byl zadržen. Já si podobné případy pamatuji i z Izraele, kde jsou stejně takovéto bezpečnostní případy drženy pod pokličkou,“ vysvětlil Tureček.

Totální nesmysl

Americký prezident Donald Trump tvrzení Íránu považuje za naprostou lež. „Jen další lži a propaganda zveřejněné teokratickým režimem, který těžce upadá a netuší, co dělat,“ napsal Trump na svém Twitteru. Prakticky totéž řekl v ranním pořadu televize Fox i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Přidal k tomu, že Írán má dlouholetou praxi v klamání.

Oznámení o vězněných agentech CIA přišlo ve chvíli, kdy Írán bojuje se Západem na několika frontách – spor má nejen se Spojenými státy, ale i Velkou Británií. S tou se vzájemně vydírají.

Velká Británie drží íránský tanker, který údajně pašoval ropu do Sýrie. To je ale kvůli protisyrským sankcím Evropské unie nelegální. Britové tanker zadrželi ve vodách Gibraltaru a navzdory opakovaným výzvám ho odmítají propustit.

V reakci na to íránské lodě ve vodách Hormuzského průlivu zadržely britský tanker a jeho 23člennou posádku. Ta podle Íránu nerespektovala pravidla námořní plavby. Británie to ale odmítá a považuje to za porušení mezinárodního práva.

Podle bezpečnostních analytiků může situace snadno přerůst ve vojenský konflikt. Jak Velká Británie, tak i Spojené státy jsou připraveny do něj vstoupit. A přidat by se mohli také regionální rivalové Íránu – například Spojené arabské emiráty.

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy jsou chladné už desítky let. „Jako zlomový okamžik můžeme identifikovat rok 1979 a takzvanou islámskou revoluci, která způsobila státní převrat v Íránu. Byl sesazen prozápadní šáh a byl nahrazen režimem, který se od samého začátku vyjadřoval velice kriticky k Západu a Spojeným státům,“ řekl Seznamu Josef Kraus, bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Ten samý politický režim, byť s obměněnými personáliemi, v Íránu vládne do dnešních dnů.

Diplomatické styky USA s Íránem přerušily krátce po zmíněné revoluci v roce 1979. Vztahy mezi oběma zeměmi se ještě více vyostřily loni, když Spojené státy odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a znovu proti islámské republice zavedly sankce.

Cesta ke konfliktu v Hormuzském průlivu v bodech

  • Červenec 2015 - Světové mocnosti uzavřely mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu. Spolu s USA a Íránem ji podepsala také Velká Británie, Čína, Rusko nebo Evropské unie. Výměnou za to, že Írán oficiálně přestal usilovat o výrobu jaderné zbraně, byly zrušeny sankce OSN, USA i Evropské unie.
  • Květen 2018 - Spojené státy od mezinárodní jaderné dohody jednostranně odstoupily. Americký prezident Donald Trump ji označil za špatnou. Někteří amerikanisté ale tvrdí, že rozhodnutí smést dohodu ze stolu padlo proto, že zastupovala úspěch administrativy demokratického exprezidenta Baracka Obamy.
  • Listopad 2018 - Spojené státy obnovily sankce proti Íránu. Černou listinu přitom rozšířily o stovky nových cílů, včetně 50 finančních institucí.
  • Duben 2019 - Prezident Trump oznámil, že Spojené státy zařadily Íránské revoluční gardy, oficiální složku ozbrojených sil země, na seznam zahraničních teroristických organizací.
  • 20. června 2019 - Jednotky Íránských revolučních gard sestřelily americký dron. Zdůvodnily to tím, že se dron pohyboval nad územím Íránu. Podle Spojených států ale k útoku došlo v mezinárodním vzdušném prostoru.
  • 22. června 2019 - Írán popravil bývalého zaměstnance letecké firmy podřízené ministerstvu obrany, který byl obviněn ze špionáže pro americkou CIA. Kompromitující dokumenty a špionážní vybavení byly údajně nalezeny v jeho bytě.
  • 24. června 2019 - Bílý dům zavedl nové, přísnější sankce a mířil na ta nejvyšší místa – na černé listině se ocitl íránský duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, nejvyšší armádní představitelé i šéf diplomacie Džavád Zaríf.
  • 1. července 2019 - Írán překročil povolený limit zásob lehce obohaceného uranu, který se využívá k výrobě jaderných zbraní. Poprvé tak porušil mezinárodní dohodu z roku 2015.
  • 4. července 2019 - Gibraltar, zámořské území Velké Británie, zadržel ve svých vodách tanker Grace 1 převážející íránskou ropu. Dodnes ho drží, navzdory opakovaným výzvám ze strany Íránu. Své jednání Velká Británie zdůvodnila tím, že se tanker v rozporu se sankcemi Evropské unie snažil propašovat ropu do Sýrie.
  • 10. července 2019 - Íránské lodě se pokusily zadržet tanker Velké Británie v Hormuzském průlivu, který odděluje Perský záliv a Ománský záliv. Poté, co na místě zasahovala britská válečná loď, se íránská plavidla stáhla.
  • 14. července 2019 - Írán zadržel další plavidlo. Tentokrát šlo o relativně starý a drobný tanker Riah, provozovaný firmou ze Spojených arabských emirátů. Údajně z Íránu pašoval ilegálně získanou ropu.
  • 18. července 2019 - V den, kdy Írán poprvé informoval o zadržení tankeru Riah, americká vojenská loď ve vodách Hormuzského průlivu sestřelila íránský dron.
  • 19. července 2019 - Íránské revoluční gardy zadržely britský tanker Stena Impero s 23člennou posádkou na palubě.
  • 22. července 2019 - Íránské ministerstvo pro zpravodajské služby oznámilo, že od minulého roku země vězní 17 agentů CIA. Řadě z nich na základě soudních rozsudků hrozí trest smrti.

Reklama

Doporučované