Hlavní obsah

Itálii čeká klíčové referendum. Buď změní ústavu, nebo se vydá cestou brexitu

 

Reklama

Stav italských bank vyvolává velké obavy. A do toho může padnout vláda po nedělním referendu, k němuž upíná zraky celá Evropa.

Článek

Po brexitu a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA může přijít další šok pro evropský establishment. V neděli Italové v referendu rozhodnou o ústavních reformách, které navrhuje italský premiér Matteo Renzi.

Referendum se sice týká zavedení změn v italském politickém systému, ale ve svých důsledcích může vést k pádu italské vlády a nestabilitě v zemi, jejíž banky vyvolávají hrůzu v evropském bankovním systému, a názory populistů, kteří by Renziho mohli vystřídat, zas rozpaky v Bruselu.

Reformy, o nichž Italové v referendu rozhodnou, by ovlivnily třetinu současné italské ústavy, která platí od roku 1948.

Reforma, nejdůležitější od konce druhé světové války, má výrazně omezit vliv Senátu a posílit druhou komoru. V současné době jsou obě komory zcela rovnocenné. Případná změna sníží počet členů Senátu o dvě třetiny. Tato komora má také reformou ztratit možnost svrhnout vládu a přijít o značný vliv na blokování přijímaných zákonů.

Podle premiéra Renziho by tyto reformy oživily ekonomiku, omezila by se byrokracie a veřejné výdaje.

Rezignace Renziho a vítězství euroskeptismu

Renzi o zavedení těchto reforem velmi usiluje. Dokonce prohlásil, že pokud je lidé v neděli odmítnou, ze své funkce odstoupí. Když se totiž v roce 2014 stal premiérem, slíbil, že Itálii vytáhne z problémů a vytvoří silnou středolevicovou většinu.

Neúspěch v referendu by ale znamenal odmítnutí jeho agendy občany, a tím i premiérovu porážku.

Mnoho lidí proto považuje referendum za plebiscit o tom, jak je premiér úspěšný. Italové kritizují vysokou míru nezaměstnanosti a nezvládání uprchlické krize.

Černý scénář po zamítnutí Renziho referenda počítá s tím, že padne vláda. Ale nejen to.

Pokud totiž v referendu zvítězí kampaň „ne”, otevře to dveře populistickému Hnutí pěti hvězdiček, které již dříve prohlásilo, že chce referendum o vystoupení z Evropské unie. Průzkum z června říká, že téměř 40 % Italů se staví negativně vůči Evropské unii.

Bankovní krize

Kromě znepokojení o možném pádu vlády, referendum způsobuje také obavy na finančních trzích. Vítězství „ne” by totiž mohlo vyvolat bankovní krizi. Momentálně italské banky mají dluh ve výši 360 miliard euro. Což je třetina celkového dluhu eurozóny. Ačkoli i nyní ekonomická situace v zemi není dobrá, vidina politické krize, tržního chaosu a hospodářského poklesu ji ještě zhoršuje.

Že se v referendu jedná o velmi komplikovanou otázku, dokazují i poslední průzkumy. Ty ukazují, že čtvrtina Italů není rozhodnutá, jak bude hlasovat. Podle premiéra právě tito voliči rozhodnou o výsledku referenda. Průzkumy ale mírně favorizovaly odpůrce navrhovaných reforem. Ti měli navrch o pět procentních bodů.

Reklama

Související témata:

Doporučované