Hlavní obsah

Italské těstoviny versus krmivo pro psy. Vážení profesoři soupeří o Prahu 6

 

Reklama

Seznam Zprávy sleduje nejzajímavější příběhy druhého kola senátních voleb. Dopoledne jsme byli u Škromachova bazénku, nyní jdeme do Prahy 6.

Článek

Když se volí v nejbohatším, nejvzdělanějším a taky nejstarším volebním obvodu v celé zemi, finále těžko může vypadat jinak než tady, v Praze 6. Osmašedesátiletý ředitel elitního gymnázia, kam chce asi každý místní obyvatel posílat své děti, za TOP 09, proti dvaasedmdesátiletému filozofovi, který strávil polovinu života v Itálii, za koalici ČSSD a zelených. Jiří Růžička proti Václavu Bělohradskému. A taky hesla „Volím Růžu, toho můžu” versus „Na Bělohrad!”, což naznačuje, že i vážení, zralí muži - intelektuálové s minimální politickou praxí, se v kampani dokáží odvázat jako protřelí profesionálové.

Odtud vzešel kníže

Praha 6 je obvod, kde ještě nikdo nikdy senátorský mandát neobhájil, držely jej ale výrazné postavy české politiky: pražského primátora Jana Koukala, který tu při premiéře v roce 1996 vyhrál už v prvním kole, dokázal o dva roky později porazit někdejší ministr vnitra za ODS a poté předseda Unie svobody Jan Ruml. Ten v roce 2004 předal křeslo Karlu Schwarzenbergovi, pro nějž to bylo v sedmašedesáti letech start pozdní politické kariéry, která měla o devět let později vyvrcholit druhým kolem prezidentské volby. A v roce 2010 si „šestku” vzala zpátky zase ODS a její senátor Pavel Bratský.

Letošní závod měl zase úplně jiné obsazení: vedle finalistů se o křeslo ucházeli také tanečník Vlastimil Harapes (ANO), legenda českého undergroundu a porevoluční zpravodajský důstojník František Čuňas Stárek (ODS) a několik bizarních figur jako bývalý šéf Sazky Aleš Hušák či konspirační teoretik Daniel Solis.

Neumím říkat, co se lidem líbí

První kolo s velkým přehledem ovládnul ředitel Růžička s 42 procenty, druhý Bělohradský přesvědčil 17 procent voličů. Rozdíl 7 a půl tisíce hlasů vypadá pro druhé kolo jako téměř nepřekonatelný, a tak poslední den dvouměsíční kampaně probíhá v poklidném tempu a v nevlídném počasí na očekávaných místech: Jiří Růžička startuje na Vítězném náměstí, místně zvaném Kulaťáku, srdci Dejvic, ohrožovaném momentálně infarktem z nekonečných kolon před nedalekým vyústěním tunelu Blanka.

A Václav Bělohradský zase rozbalil svůj stánek nabízející mimo jiné ony těstoviny s rajčaty, které ve volebním klipu vařil s Bohuslavem Sobotkou a Matějem Stropnickým, o tři stanice metra A dál - na sídlišti Petřiny, kde mívají sociální demokraté v Praze 6 nejlepší volební výsledky.

„Vždycky jsem říkal spíš to, co lidi rozzlobilo, než aby se jim to líbilo, ale vznikla tak aspoň diskuse,” popisuje své nově nabyté zkušenosti z kampaně profesor Bělohradský. „Teď bych měl říkat, co by se jim líbilo a těžko se na to zvyká.”

Spojení zelených a sociálních demokratů je v Praze - narozdíl třeba od severních Čech - docela přirozené, sází na něj i dnešní Sobotkovo vedení ČSSD a profesora Bělohradského zjevně těší, že se stal jeho symbolem, ať už volby dopadnou jakkoliv. „Sociální demokraté se mohou od zelených učit, že v 21.století jsou už jiné hodnoty než hospodářský růst a plná zaměstnanost, že planetu sdílíme s dalšími generacemi a že i to je sociální smír,” říká Bělohradský. „A naopak zelení se mohou učit od sociálních demokratů, co je to sociální reformismus, i když ČSSD není zrovna jeho vzorem.”

A na poprvé to vůbec není špatný výkon, Bělohradský je prvním kandidátem ČSSD, který se v Praze 6 dostal až do druhého kola senátních voleb, což má být základ pro příští roky.

Ty se z toho zblázníš, Jiří

Favorit Růžička mezitím rozdává voličům - pejskařům krmení od formy Brit, sponzora své kampaně, s nápisem „Páníčku, vol Jiřího Růžičku” a připomíná jim, aby v pátek a sobotu určitě přišli volit, i když jim domů nedoručili volební lístky - ty dostanou až ve volebních místnostech. „Možná to je i jeden z důvodů, proč v druhém kole senátních voleb bývá tak nízká účast,” uvažuje kandidát.

Mimochodem, může to být náhoda způsobená jen omezeným časem, který Seznam s Jiřím Růžičkou v kampani strávil, nelze si ale nevšimnout hned několika poznámek především starších voličů a voliček ve smyslu „vás volit budu, ale ten Kalousek…”. Jiří Růžička je na to už zjevně připravený. „Všude vysvětluji, že jsem Jiří Růžička, ne Miroslav Kalousek a za TOP 09 kandiduji, protože jsou mi blízké jejich cíle a hodnoty,” zní jeho decentní distanc, podpořený také tím, že se předseda TOP 09 jeho kampaně - narozdíl od Karla Schwarzenberga - vůbec nezúčastnil.

Případný úspěch Jiřího Růžičky ale taky znamená, že si „jeho” škola, Gymnázium Jana Keplera, bude možná muset brzy hledat nového ředitele. Po 26 letech. „Rád bych si vzal tak rok, rok a půl, abych tu školu někomu slušně předal,” říká na startu politické dráhy, která bude samozřejmě úplně jiná, než jeho víc než 40 let ve školství: „Mám jednoho váženého přítele, jehož podpora by mě potěšila. Ale ten mi na rovinu řekl: Jiří, tebe mám rád a vážím si tě, takže tě nepodpořím, protože se z toho schůzování zblázníš. Doufám, že ne.”

Reklama

Doporučované