Hlavní obsah

Jak Babišova chemička žádala o sporných 50 milionů: Naše nová hnojiva pomůžou Česku

Jak Babišova chemička žádala o sporných 50 milionů: Naše nová hnojiva pomůžou Česku.Video: Seznam.cz, Seznam Zprávy

 

Reklama

Seznam získal dokumenty k žádosti Lovochemie o peníze na novou výrobu. Je to jeden z projektů Agrofertu, kvůli nimž Česku hrozí, že vrátí do EU 450 milionů.

Článek

Na konci procesu s odbornými názvem „Inovace technologie výroby směsi pro přípravu sirných hnojiv“ jsou vlastně obyčejné bělavé kuličky, jaké zná asi každý.

Zkrátka hnojivo, které se sype k bramborám, cibuli nebo řepce – rostlinám, které mají rády dostatek dusíku.

A právě na novou a údajně výrazně zdokonalenou technologii na výrobu těchto hnojiv dostala společnost Lovochemie dotaci 50 milionů. Lovochemie je součástí skupiny Agrofert, kterou založil a donedávna napřímo vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO).

Tahle dotace je mezi těmi, které se dostaly do zprávy Evropské komise – jako jedna z vysoce problémových kauz kolem Agrofertu. Česku tak podle auditu hrozí, že bude do Bruselu vracet 450 milionů.

„V současné době je Lovochemie největším výrobcem hnojiv v České republice. Svým výrobním programem výrazně přispívá k rozvoji českého zemědělství,“ uvedla před dvěma lety firma o svém výrobním programu v žádosti o padesátimilionovou dotaci.

Seznam si – stejně jako v případě dalších sporných dotací Agrofertu – vyžádal od Ministerstva průmyslu celý dotační spis. Udělal to podle informačního zákona, podobně jako například v případě 100milionové dotace, kterou čerpala pekárna Agrofertu na nové typy toustového chleba.

Dotační spis mimo jiné ukazuje, že úředníci byli při hodnocení žádosti Lovochemie vstřícní. Proto také Lovochemie nakonec na evropské peníze dosáhla. A z dotačních dokumentů také vyplývá, že budoucnost této dotace bude záležet na odborném posouzení, jestli byla přidělena správně.

Nově, lépe a z kyseliny

Co vlastně inovace výroby v lovosické chemičce zjednodušeně obnáší: ve staré výrobně z roku 1967 vzniká hnojivo tak, že se nejprve přemění kamenec na síran amonný a pak se odloučí čpavek. Lovochemie v žádosti o dotaci tvrdila, že jde o složitý proces, navíc závislý na jediném dodavateli surovin.

Nově tedy má – s pomocí dotačních peněz – hnojivo vznikat pomocí dostupnějších kyseliny sírové a čpavku. „Homogenější a kompaktnější granule – lepší mechanické vlastnosti,“ popsala Lovochemie v žádosti o dotaci, jak má výrobek vypadat.

Když měla Lovochemie vypsat hlavní výhody celého projektu, vyjmenovala v dotačních dokumentech, že nezatíží životní prostředí, že odpadnou problémy s dopravou materiálů a vzniknou nová pracovní místa. Navíc že k dotaci 50 milionů přidá dalších 150 milionů ze svého.

Máme výzkumníky, říká chemička

Podmínkou dotace bylo, aby se jednalo o inovaci. Tedy zásadně vylepšenou výrobu a nový produkt. Oboje s využitím výzkumu.

Lovochemie v žádosti o dotaci uvedla, že inovuje výrobu už existujících hnojiv řady DSA. Ty produkuje společnost Duslo na Slovnesku. I Duslo patří do skupiny Agrofert. Potřebný výzkum pak zajistila akciovka VÚCHT, která také spadá pod Agrofert.

Foto: Vojtěch Blažek

Ministerstvo průmyslu loni rozhodlo o přidělení dotace 50 milionů

„Výsledky výzkumu a vývoje VÚCHT a.s. jsou tak poskytovány členům skupiny Agrofert, kteří je mohou využívat pro své vlastní účely,“ vysvětlila Lovochemie v žádosti o dotaci. Dodala, že na výzkumu se také podílelo její vlastní oddělení jakosti, celkem 30 zaměstnanců s patřičným vzděláním a mnohaletou praxí.

Samotná výroba pak bude po dokončení investice probíhat ve speciálním reaktoru s novým konstrukčním řešením. Tedy podle Lovochemie opět dosud nepoužitá novinka, a tudíž nárok na dotaci. Podle dotačních dokumentů se nová výroba nyní buduje, dokončena má být příští rok.

Co na to odborníci?

Tady nastupuje hlavní rozpor mezi tím, jak celou dotaci „čtou“ úředníci Evropské komise. A jak se brání Lovochemie, potažmo Agrofert.

Auditoři jsou přesvědčeni, že ve skutečnosti se o inovaci nejedná. Protože Lovochemie jen vylepšila už existující hnojivo i výrobu. Konkrétně ty ze zmíněné slovenské chemičky Duslo, na nějž v žádosti o dotaci odkazuje.

„Z tohoto pohledu žadatel pouze rozšiřuje výrobu, která již probíhá ve společnosti Duslo na Slovensku,“ míní auditoři. Podle auditorů není rozhodující, že reaktor má udělený český patent. Zkrátka: výroba se už děje na Slovensku v rámci jednoho holdingu, takže nemůže jít o novinku.

Agrofert naopak tvrdí, že se jedná o různé výrobky i postupy. „Lovochemie má úplně jiný technologický postup výroby než společnost DUSLO,“ reagoval Agrofert krátce poté, co v květnu do Česka dorazila zpráva auditorů.

Zpráva je pouze předběžná, znamená to, že české úřady i Agrofert k ní nyní píší připomínky. Teprve na jaře zřejmě Evropská komise vydá finální rozhodnutí, jestli Česko stamiliony bude vracet, či nikoli.

Už z podstaty sporu je jasné, že v tomhle případě budou muset nastoupit odborníci, aby posoudili, jestli tedy výroba Lovochemie je inovativní a postavená na vlastním výzkumu. Členové auditního týmu jsou totiž právníci, ne chemici.

Podobně jako v kauze pekárny Penam (také patří pod Agrofert), jejíž dotaci Seznam už popsal: za 100milionový příspěvek z EU vyrábí nové druhy toustového chleba, údajně trvanlivějšího a bez chemie. Ovšem auditoři i tady zjistili, že stejný chleba se stejným způsobem peče v jiné pekárně Agrofertu v Německu. Tedy opět: nemůže jít o inovaci.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka už dříve řekl, že firma je připravena vše auditorům vysvětlit.

Závažnost chyb: kritická

Součástí dotačního spisu jsou také posudky hodnotitelů z Ministerstva průmyslu, které o dotaci rozhodovalo. Hodnotitel s interním číslem 3876 (jména hodnotitelů se nezveřejňují) například posuzoval projekt z pohledu ekonomiky. I přes výtky nakonec napsal: Doporučuji.

Hodnotitel 4252 také přidělil dostatečný počet bodů, aby žádost prošla. Odkázal na to, že Lovochemie splnila podmínku vlastního výzkumu, protože má vlastní výzkumné oddělení. Auditoři však z výročních zpráv Lovochemie vyčetli, že zaniklo už v roce 2012 a přesunulo se centrálně do mateřského Agrofertu. Takže hodnotitel body podle auditorů přidělil špatně.

V některých případech, tvrdí audit, hodnotitelé ani neodůvodňovali počet udělených bodů. Ale jen jinými slovy opsali to, co Lovochemie uvedla do žádosti o dotaci. „Omezují své připomínky na opakování/přeformulovávání textu obsaženého v projektové žádosti,“ všimli si auditoři. Podobné zjištění popsali i v případě 100milionové dotace na toustový chleba.

Celkově projekt podle auditorů nesplnil podmínky dotace. „Nemělo být jeho financování doporučeno výběrovou komisí a v důsledku toho není způsobilý k financování,“ uzavřeli auditoři s poznámkou, že míra závažnosti je podle nich „kritická.“

Reklama

Související témata:

Doporučované