Hlavní obsah

Jak bláznivá teorie viní z tornáda letadlo z USA, a proč je to zhola nemožné

Foto: FB

Rozšířený řetězový mail se snaží přesvědčit, že vinu za tornádo na jižní Moravě nese americká armáda.

Reklama

aktualizováno •

Konspirace se nevyhýbají ani přírodním jevům. Naposledy tornádu, jež zasáhlo jižní Moravu. V týdnech po katastrofě se jedním z nejšířenějších řetězových mailů na českém internetu stala teorie, že tornádo způsobil vojenský letoun.

Článek

Řetězový mail zahrnuje obsáhlou přílohu, která velmi podrobně popisuje, jak mohlo americké vojenské letadlo letící z Turecka do Německa způsobit - a podle autora způsobilo - tornádo na jižní Moravě.

Aktualizace: Do článku jsme na základě postřehů čtenářů doplnili další podstatné údaje, které ukazují, proč je teorie nesmyslná. Více na konci článku v sekci A to nejdůležitější…

„Nejsem příznivcem konspirací, ale…“

„Nejsem žádným příznivcem konspiračních teorií o práškovaní lidí z letadel, ale náhodou jsem na Youtube objevil teorii, že za tornádo na Hodonínsku může použití technologií související s geoinženýrstvím,“ píše autor řetězového mailu.

A pak velmi podrobně rozebírá, jak se letadlo Boeing C17 A Globemaster (RCH805/MC805) ocitlo nad místem ničivé bouře, a z toho vyvozuje, že nemohlo jít o náhodu, protože tornáda se jinak běžně na našem území nevyskytují. Zvláště, když se v době letu vyskytla i další tornáda například v Německu či Polsku.

„Letadlo startovalo v 17:36 h. z Ankary v Turecku a v Ramsteinu v Německu bylo v 20:48 h. Nad středem línie průletu tornáda na Hodonínsku mezi Lužicí a Mikulčicema bylo letadlo v době mezi 19:36 h. a 19:44 h. kdy tornádo již začalo řádit a bylo poprvé zpozorováno lidmi na zemi, tedy v 19:23 h. dne 24.6.2021,“ mapuje autor důkladně průběh letu (text ponechán bez úprav i s gramatickými chybami).

Stejně tak se snaží detailně doložit trasu letadla pomocí různých informací a snímků stažených z internetu. Aby vše nakonec uzavřel úvahou, že letadlo zřejmě něco vypouštělo a tím tornádo spustilo. Pokud jde o samotnou letovou trasu, věnujeme se jí dále v článku.

Letadlo vs. energie bouře

Může mít letadlo prolétávající nad oblastí s tornádem vliv na to, co tento meteorologický jev na zemi způsobil? Už vzhledem k poměru sil na obloze těžko. Ať už jde o to, že by působilo letadlo pouhou svou přítomností nebo snad tím, že by se pokusilo bouři aktivně ovlivnit třeba chemicky.

„Obecně vliv nějakého letadla na konvektivní bouře je prakticky téměř nulový. Proč je to nesmyslná úvaha? Vezměme si jen ty hmotnosti a energie průměrného bouřkového oblaku, natož pak silné bouře versus letadélka s vahou pár desítek až maximálně stovek tun. Průměrná malá konvektivní bouře se slabou bouřkou v sobě obsahuje nějaké ty stovky tisíc tun vody a energie srovnatelnou s výbuchem malé jaderné pumy, jaká explodovala například nad Hirošimou,“ podotkl meteorolog David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu.

Silné bouře typu moravské supercely, jež dala vzniknout tornádu, mohou obsahovat kolem deseti milionů tun vody a mít energii, která mnohonásobně překračuje energii zmíněného „malého“ jaderného výbuchu. Navíc se formují několik hodin, výjimečně dní, rozhodně nevzniknou zničehonic a není je možné vyvolat tím, že mraky „popráškujeme“.

Obrovská energie skrytá v bouři samozřejmě neexploduje jako puma, ale uvolňuje se postupně. Podle Rývy hlavně v podobě tepla, které bouře transportuje do nejnižší části zemské atmosféry.

„Velké bouřkové systémy pak mohou obsahovat stovky milionů tun vody v každý okamžik. Část té vody se opět vypaří do vzduchu, část je odnesena v podobě oblaků zbylých po bouři a velká část vypadne na zem během desítek minut až hodin,“ vysvětlil meteorolog.

Podle něj je to ve skutečnosti tak, že jsou to naopak letadla, která se musí mít hodně na pozoru před silnými bouřemi, protože průlet bouřkovým oblakem může být solidním hazardem se životy a hlavně s letadlem. Takhle vypadají letadla po průletu bouřkou.

Za nesmysl označil pokus ovlivnit bouři i další odborník z Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák. „Je to naprostý nesmysl, spadající do kategorie hoaxů, jako že třeba tornádo vyrobili Američani pomocí zařízení HAARP a podobně. Jakýkoliv zásah člověka do již existující extrémně silné bouře je naprosto zanedbatelný, spíš nulový,“ byl jednoznačný Setvák.

Proč letadla nelétají „rovně“

Autor řetězového mailu se pozastavuje nad tím, že pilot nezvolil přímou trasu, ale letělo tak, aby se dostal nad Moravu. A přímo do mapy zakreslil přímku, kterou se podle něj piloti měli vydat, aby se neodchýlili od nejkratší trasy.

Foto: koláž: Pavel Kasík

Jedním z „důkazů“ v řetězovém mailu má být údajně nesmyslná trasa, po níž letoun z Turecka do Německa letěl.

Jenže Země není placka, ale koule, přesněji geoid. A proto nejkratší trasa nevypadá na mapě vždy jako přímka. Mapa je totiž jen projekce trojrozměrného prostoru na dvojrozměrnou plochu. Vyzkoušet si to můžete v této on-line aplikaci.

Třeba když letí piloti z New Yorku do Británie nejkratší možnou trasou, tato trasa na mapě vypadá jako prohnutý oblouk. Vyplývá to z použité mapové projekce (Mercatorovo zobrazení), které zkresluje vzdálenosti na mapě, a to tím více, čím dále jsme od rovníku.

Foto: Pavel Kasík

Rozdíl mezi skutečně nejkratší trasou a přímkou zakreslenou do mapy.

V našem případě je ale vzdálenost mezi Německem a Tureckem mnohem menší, a tak zakřivení Země nehraje až takovou roli - skutečná nejkratší trasa a pomyslná přímka se zase tak neliší. Podle toho by to vypadalo, že letadlo skutečně zvolilo cestu trochu oklikou…

Foto: koláž: Pavel Kasík

Takto se ve skutečnosti liší trasa inkriminovaného letu z Turecka do Německa od přímky na mapě.

Proč tedy Američané naplánovali let mimo tuto nejkratší trasu? Samozřejmě nevidíme dispečerům ani pilotům do hlavy, ale podívejme se na snímek počasí nad Evropou krátce před startem letadla.

Vidíme, že z jihozápadu Evropy v tu dobu směrem na Vídeň ve výšce devíti až dvanácti kilometrů (běžná letová hladina pro lety na takovou vzdálenost) vál silný vítr o rychlosti až 157 km/h. Letět přímou cestou by znamenalo proletět přímo tímto nečasem. Zatímco prodloužení cesty směrem na sever umožnilo se částečně vyhnout tomuto počasí.

Autor řetězového mailu se ptá, proč piloti neletěli přímo. Toto je podle nás celkem logická možnost: Protože se letadlo vyhnulo extrémnímu počasí. Přitom sám autor o nutnosti přizpůsobit cestu počasí mluví, když spekuluje: „Je jasné, že toto letadlo mělo speciální úkol, jinak by tuto trasu nad oblastí postiženou prudkou bouří a tornádem nad Hodonínskem pilot nikdy nezvolil.“

Je možné, že si autor zkrátka neuvědomuje, že zmíněné letadlo letělo jedenáct kilometrů nad zemí (36 tisíc stop). Tornádo, které zasáhlo Hodonínsko, bylo sice „extrémní počasí“ z pohledu lidí na zemi, ale o deset kilometrů výše tento vzdušný vír prakticky nemohl být patrný.

Největší slabinou celé konspirační konstrukce je ale samotné načasování. Autor řetězového mailu nijak nevysvětluje, proč tornádo začalo „řádit“ ještě dříve, než se letadlo nad příslušné území dostalo. Znovu si připomeňme, že sám píše, že „nad středem línie průletu tornáda na Hodonínsku mezi Lužicí a Mikulčicema bylo letadlo v době mezi 19:36 h. a 19:44 h. kdy tornádo již začalo řádit a bylo poprvé zpozorováno lidmi na zemi, tedy v 19:23 h. dne 24.6.2021.“

Navíc, jak si ukážeme na konci, je ten časový omyl ještě trochu větší…

Jak již výše vysvětlili experti, není nám znám žádný mechanismus, kterým by letadlo letící ve výšce 11 kilometrů mohlo způsobit tornádo. Ale i kdyby takový mechanismus nakrásně existoval, těžko bude působit směrem do minulosti. To by museli Američané vymyslet nejen stroj na ovládání počasí, ale i stroj času. A pokud mají stroj času, tak by jej jistě použili k tomu, aby se vrátili do minulosti a zabránili pisateli v šíření tohoto řetězového e-mailu.

Navíc kdyby si autor konspirační teorie dal ještě větší práci, našel by spoustu letadel, která letěla po ještě nelogičtějších trasách, často právě kvůli extrémnímu počasí.

Umíme ovlivnit počasí? Možná trochu, ale…

Moravské tornádo samozřejmě není jediným meteorologickým jevem, kolem něhož panují teorie, že je výsledkem lidského zásahu. Pravda je, že lidstvo by občas počasí ovlivnilo rádo.

„Různé státy se snaží o modifikace počasí - buď zesílení srážek, nebo potlačení krup. Většina odborné veřejnosti je k tomu velmi skeptická. Princip těchto metod je sice fyzikálně podepřen, nicméně efektivita je sporná. Nemůžete to vyzkoušet dvakrát za sebou, jednou s ovlivněním, jednou bez ovlivnění. Většinou se k tomuto hlásí buď soukromé firmy, často s hodně nesmyslnými argumenty a vyhodnocením ‚úspěšnosti‘. Nebo je za tím politika, snaha demonstrovat, jak jsou dobří, typicky v Číně a Rusku,“ říká Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu.

Asi nejvíce konspiračních teorií ohledně počasí jich spojuje s technologickým zařízením HAARP z USA, které má vyvolávat sucha, deště nebo dokonce zemětřesení. Zmínka o HAARP se v internetových diskuzích opakovaně objevuje i v souvislosti s tornádem na Hodonínsku a Břeclavsku, s touto teorií přispěchal třeba dezinformační web Aeronet - proč je to nesmysl naopak shrnul ve svém textu například fact-checkingový projekt Manipulátoři.cz.

Za zkratkou se skrývá High-frequency Active Auroral Research Program - vojenský projekt ukončený už v roce 2014 se zaměřoval na výzkum ionosféry, ta se nachází 50 až 600 kilometrů nad zemí. Jeho součástí byly speciální antény rozmístěné na různých místech na zeměkouli, které do vyšších vrstev atmosféry vysílaly elektromagnetické vlnění a vědci zkoumali, jak na to ionosféra nabitá částicemi z kosmu reaguje. Množství takto vyslané energie bylo v celkovém součtu zanedbatelné a počasí ani například počítače na zemi ovlivnit nemohlo.

Mýty pod lupou

Fakty a argumenty odborníků bojujeme v rubrice Mýty pod lupou proti dezinformacím a hoaxům, které se šíří internetem, na sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

Už před několika lety to médiím vysvětloval mimo jiné fyzik Umran Inan, který se na projektu podílel. Možnost, že by zařízení HAARP dokázalo vyvolat sucha nebo tornáda, označil za naprosto scestnou. „Nemůžeme udělat nic s počasím na Zemi. Maximální síla záření z HAARP byla silná, ale třeba ve srovnání s jedním bleskem zcela zanedbatelná. A na Zemi je 50 až 100 blesků každou vteřinu,“ řekl. Další odpovědi ohledně systému HAARP od jeho provozovatelů najdete na tomto odkazu (text je v angličtině).

A pokud jde o ovlivňování počasí v lokálním měřítku? „Reálné pokusy jsou s rozprašováním malého množství jodidu stříbrného nebo dříve i suchého ledu do bouřkového oblaku,“ říká David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu. Rozprášené krystalky měly fungovat jako takzvaná kondenzační jádra, na kterých se začaly vytvářet malé kapky vody, jak se na nich srážela vodní pára.

„Úmysl byl ten, že vytvoříme více drobných částic, a tudíž nezbyde vlhkost pro tvorbu velkých krup, které páchají škody na úrodě. Podobné pokusy probíhají v USA, ale před lety snad i na jihovýchodě Rakouska. Nevím o žádném relevantním výzkumu, který by dokázal jednoznačně potvrdit přínos takové činnosti,“ dodal Rýva.

Zároveň zcela odmítl teorii, že by se snad dalo počasí ovlivnit nějakým radarem. „Radarem vysílané mikrovlny z velké části atmosférou procházejí, aniž by je ta pohlcovala. Pokud ale chceme něco nějak ohřát, tak to něco musí energii dokázat absorbovat. Navíc meteorologický radar vysílá asi tolik energie, co polovina běžné rychlovarné konvice. Nejeden konspirátor by si po tomto zjištění musel po každém uvaření ranní kávy připadat jako ten nejhorší záškodník, který uvařením kávy přispěl k tornádu,“ podotkl meteorolog.

Představa, že jde vyvolat počasí na objednávku v daném místě a čase, je podle Rývy přinejmenším velmi úsměvná. „Možná to souvisí s tím, že lidstvo poslední dobrou čím dál víc ztrácí nějakou základní pokoru k přírodě a jejím silám. Nejsme páni vesmíru, jak si občas myslíme, a dokonce i to počasí je značně nad naše síly,“ uzavřel.

A to nejdůležitější…

Autor řetězového mailu se navíc dopustil jedné chyby, která při kontrole unikla i mnoha dalším lidem, včetně autorů tohoto textu. Naštěstí nás na ni upozornil Lukáš Rozumek, jeden ze čtenářů, kteří našli v řetězovém e-mailu další – a dost podstatný – problém. Schválně, zda si toho všimnete také, když víte, kde hledat.

Foto: řetězový e-mail, koláž: Pavel Kasík

Malý detail…

Pokud nevidíte, nejste sami. Přehlédl to autor řetězového mailu (alespoň předpokládáme, že to nebyl úmysl), přehlédli to autoři tohoto textu i lidé, kteří článek kontrolovali… Je to jen jedno číslo, ale dost podstatné.

Foto: řetězový e-mail, koláž: Pavel Kasík

Šestka znamená červen, pětka znamená květen…

Přesně tak. Autor řetězového mailu se asi špatně podíval a spojil se mu do jednoho dne 24. květen (let letadla) a 24. červen (tornádo).

Existuje ještě jeden zásadní důvod, proč tornádo nebylo způsobeno tímto konkrétním americkým letadlem. Letadlo přelétalo nad ČR 24. května, tedy o měsíc dřív.
Lukáš Rozumek

Letadlo neproletělo nad Hodonínskem o pár minut později, ale o měsíc dříve. Takže nejenže je tato teorie o ovlivňování počasí nesmyslná, ale opírá se navíc o úplně špatné datum. V porovnání s tím jsou všechny ostatní výše zmíněné vady jen drobnosti.

Reklama

Doporučované