Hlavní obsah

Jak bolí hory? Lucie Výborná vystoupala s Háčkem, držitelem horolezeckého Oscara, na Gran Zebrú

Extreme interviews, 6. díl: Zdeněk Hák zvaný Háček vás s Lucií Výbornou zavedou na strmé svahy pohoří Ortler v Italských alpách a společně vystoupají na vrchol Gran Zebrú.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

V šestém díle Extreme Interviews vás Zdeněk Hák – Háček – zavede s Lucií Výbornou na strmé svahy pohoří Ortler v Italských alpách a společně vystoupají do výšky 3900 metrů.

Článek

„Háček“. Mezi horskými nadšenci není asi nikdo, kdo by jednoho z našich aktuálně nejlepších horolezců a skialpinistů neznal. Ve světě zase stačí říct Zdeněk Hák a reakce bude stejná. Proč? V loňském roce totiž společně s Markem Holečkem obdržel pomyslného horolezeckého „Oscara“ – Zlatý cepín za prvovýstup na Gašebrum I. Stali se tak mezinárodními „celebritami“ a našimi prvními horolezci, kteří takto prestižní ocenění získali.

Excelentní lyžař, pětinásobný vítěz závodu českého poháru ve skialpinismu, certifikovaný horský vůdce a dobrodruh, co si libuje v extrémních podmínkách. Kdo jiný by vám měl představit krásy skialpinismu než ten, kdo vylezl na 7492 m vysoký Nošak v Afghánistánu a sjel ho na lyžích?

„A přitom to bylo asi jedinkrát v životě, kdy jsem – z mýho hlediska – přestřelil. Právě na téhle naší expedici do Afghánistánu, když jsme lezli na Nošak,“ vzpomíná. „Já jsem vlastně na vrchol už šel jenom sám. V jednom místě se z vrcholu musí ještě klesnout a vystoupat zpátky, odkud se sjíždí na lyžích. A tam už jsem si říkal, že to snad těch 20 vejškových metrů, ani nedomrskám. Už jsem si tam lehal na zem, měl jsem vejškovou nemoc. Protože jsem byl špatně aklimatizovanej. Tam jsem, myslím, přestřelil. Ale jinak… Jinak u všeho, do čeho jsem šel, jsem si říkal, že by mohlo bejt dobrý. A nakonec to dobrý bylo.“

Zdeněk Hák vzal moderátorku Lucii Výbornou na chatu Forni, která leží ve výšce asi 2200 metrů. Odtud je čekal společný výstup na chatu Pizzini. Ovšem nikoli běžnou cestou, ale přes sedlo Pasquale ve výšce 3,5 tisíce metrů. Druhý den pak dvojici a kameramany čekal výstup od chaty Pizziny na vrchol Königspitze, italsky Gran Zebrù s výškou zhruba 3900 metrů. „Ten jsem vybral proto, že to je to vhodný kopec. Strmý, nelehce lezitelný a s krásnou atmosférou. Jsou tam krásný výhledy,“ sliboval na začátku extrémního rozhovoru Háček.

Mluvili třeba o tom, jak horolezectví bolí: „Ono to horolezectví jako takový strašně hezky vypadá na těch fotkách a videích, ale samozřejmě bolí to, bolí! Bolí to jako triatlon. Jako cross country běžky a jiný vytrvalostní sporty.“

Nebo o Háčkových začátcích: „Já jsem se vyučil kuchařem, pak jsem šel na hotelovku. Ale samozřejmě už když jsem se učil na kuchaře, tak jsem dělal normálně vejškový práce a vlastně tím jsem se potom živil. Pak jsem se živil prací v lese a pak teda, od roku 2010, cca… se živím jako horskej vůdce, no… Já nemám moc v lásce a v oblibě to spojení horský vůdce, teda. Zní tak nabubřele a já mám radši slovní propojení průvodce po horách.“

Nebo o pocitech štěstí: „Jsou okamžiky, který mě činí šťastným a někdy to je i šlapání stopy hlubokýho sněhu. Já nevím, proč… – A… jindy ten pocit není tak hezkej, je to spíš takový utrpení a… A vlastně, nadávání si, proč jsem do toho vůbec šel, když tady je jenom hlad, žízeň a utrpení.“ A odpověď na tuto otázku zní? „Stojí to za to!“

Jaký byl výstup Háčka a Lucie Výborné a co dalšího spolu ti dva cestou probrali, zjistíte v úvodním videu.

Reklama

Související témata:

Doporučované