Hlavní obsah

Jak se aerolinkám daří v krizi? Bojují o přežití

Foto: Emirates

Ilustrační foto

Reklama

Světová letiště se pomalu vracejí do provozu, ale lidé se cestování stále vyhýbají. Letecké společnosti se snaží krizi přežít různými způsoby. Především však žádají o pomoc vlády a šetří, kde se dá.

Článek

Letecký průmysl patří k odvětvím, které koronavirová krize postihla nejvíce. Zavřené hranice, bezpečnostní opatření i strach z nákazy vedly k prudkému poklesu poptávky po cestování. Pro letecké společnosti to znamenalo vysoké ztráty, které je donutily k drastickým úsporám.

Aerolinky po celém světě rušily lety, odstavovaly letadla, propouštěly zaměstnance, snižovaly jim platy nebo je posílaly na nucenou dovolenou. Záchranu pro ně představovala hlavně finanční pomoc od států.

Přestože se nyní letecká doprava pomalu dává do pohybu, společnosti i tak předpokládají, že potrvá roky, než se letecký průmysl z krize oklepe a vrátí se do stejného stavu jako před pandemií.

Americká letecká společnost na konci dubna oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí prodělala 2,2 miliardy dolarů (54,5 miliardy korun). Před rokem její zisky činily 185 milionů dolarů. Proto bylo v rámci úspor 39 000 zaměstnanců American Airlines v době pandemie na neplacené dovolené nebo odešlo do předčasného důchodu.

Firma také pozastavila provoz stovek svých letadel. „Nikdy dříve naše odvětví nečelilo tak velké výzvě. Očekáváme, že oživení bude pomalé a že poptávka po letecké dopravě zůstane delší dobu pod tlakem,“ uvedl ředitel společnosti American Airlines Doug Parker.

Americká vláda nabídla finanční pomoc největším leteckým společnostem ve výši 25 miliard dolarů (595 miliard korun), aby zamezila propouštění. Mezi nimi byly i American Airlines, Delta, Southwest, United a další dopravci.

Ale i přes finanční injekci musely American Airlines ve snižování nákladů pokračovat. Společnost propustí 30 procent zaměstnanců z administrativy a managementu. Aerolinky zaměstnávají v administrativě 5000 lidí, v managementu a podpůrných profesích pracuje 17 000 lidí.

Podobná situace nastala i v Německu. Ještě na konci dubna německý letecký dopravce předpokládal, že bude propouštět kolem 10 000 zaměstnanců. Toto číslo v červnu musel zvýšit na 22 000, což činí 16 procent jeho pracovní síly. Společnost Lufthansa zaměstnává kolem 135 000 lidí po celém světě.

Mluvčí největší letecké společnosti v Evropě přiznala, že vzhledem k aktuální finanční krizi ve firmě přebývá 26 000 zaměstnanců. „Ve skupině Lufthansa budeme mít 22 000, z toho polovina připadne na Německo,“ sdělila Lufthansa agentuře AFP.

Pět tisíc lidí, kteří firmu opustí, bude přímo z leteckého provozu. Týká se to 600 pilotů, 2600 palubních průvodčích a 1500 členů pozemního personálu. Palubní personál leteckou společnost žádal, aby ho nuceného propouštění ušetřila. Členové odborů zastupující piloty proto sami nabídli snížení svých mezd o 45 %. Firma by tím ušetřila 350 milionů eur.

Aby společnost Lufthansa ušetřila, zahájila restrukturalizaci, a také s německou vládou vyjednala záchranný kruh za devět miliard eur. Nyní musejí státní pomoc schválit akcionáři.

Lufthansa vlastní další menší letecké společnosti. Mezi nimi je Eurowings, která sníží počet zaměstnanců v administrativě o 30 procent, což představuje 300 pracovních míst. Společnost Brussels Airlines, v níž Lufthansa vlastní 45% podíl, propouští 1000 pracovníků. Nízkonákladová společnost Germanwings, další dopravce ze skupiny Lufthansa, neobnoví provoz.

Také letecká společnost Air France se chce s důsledky koronavirové krize vyrovnat snížením pracovních míst. Chystá se propustit 7 000 až 10 000 zaměstnanců. Na konci června nebo začátkem července to hodlá oznámit definitivně.

Letecký dopravce se snaží docílit toho, aby zaměstnanci odcházeli dobrovolně. Chce se tím vyhnout kritice ze strany vlády. Ta ji vyzývala, aby neiniciovala nucené odchody. „Úpravy budou nutné, ale chci požádat Air France, aby nedošlo k nuceným odchodům. Myslím, že je to důležitá červená čára,“ řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire pro France Inter.

Air France očekává, že ji dohodou opustí 8300 zaměstnanců, což je 17 procent všech pracovníků. Aerolinky chtějí propustit 2000 letušek a stevardů, 6000 členů pozemního personálu a 100 až 300 pilotů. Propouštění pilotů by se týkalo především starších lidí, zejména kapitánů Airbusů A380, které společnost začala vyřazovat z flotily.

Škrty se nemusí týkat jen Air France. Postižena by byla i dceřiná regionální letecká společnost Hop! Musela by zrušit 1500 z celkových 2700 míst.

Francouzské aerolinky zaznamenaly letošní ztrátu ve výši 200 milionů eur. Začátkem června poskytla francouzská vláda 15 miliard eur (401 miliard korun) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Finanční pomoc vyčleněná pro Air France činí sedm miliard eur.

Přestože britské aerolinky obnovily provoz, nevyhnuly se úsporným opatřením. Letecká společnost se mimo jiné snaží ušetřit hlavně na mzdách zaměstnanců. Její piloti si v dubnu a květnu museli vybrat dva týdny neplacené dovolené a vyrovnat se s tříměsíčním snížením základní mzdy o polovinu.

Přestože se British Airways chtěla ztrátě pracovních míst vyhnout, nakonec se musela uchýlit i k propuštění 12 000 zaměstnanců z celkových 42 000. O práci tak přišlo mimo jiné 1000 pilotů.

„V posledních několika týdnech se výhled pro letecký průmysl dále zhoršil a my musíme jednat nyní. Jsme silný, dobře řízený podnik, který v naší stoleté historii čelil mnoha krizím a překonal je,“ napsal v dopise zaměstnancům generální ředitel British Airways Alex Cruz. Letecká společnost podle něj bojuje o život.

Britské aerolinky od vlády získaly 35 milionů liber. Jelikož jí začala docházet hotovost, rozhodla se přijít k penězům i jiným způsobem. Chce rozprodat svou kolekci uměleckých předmětů. Sbírka zahrnuje také obrazy od současných malířů ze Spojeného království Damiena Hirsta, Petera Doiga a Bridget Rileyové.

Ruský letecký dopravce Aeroflot kvůli koronavirovým opatřením zaznamenal ztrátu 22,5 miliardy rublů (téměř osm miliard korun). Osobní přeprava u Aeroflotu v březnu klesla téměř o třetinu a provozní zisk společnosti se propadl přibližně na 13 miliard rublů.

Analytici však předpokládají, že letošní zisk Aeroflotu klesne o více než dvě třetiny, a to na 100 miliard rublů.

Podobného scénáře, jako ostatní aerolinky, se drží také společnost Emirates. Dopravce na začátku dubna začal v rámci úsporných opatření propouštět. Společnost škrtla 30 000 pracovních míst, to znamená asi 30 procent pracovníků. Čistky se týkají také její flotily, kde společnost zvažovala vyřazení velkokapacitních letadel A380.

Letecká společnost ze Spojených arabských emirátů se snaží ušetřit i na platech zaměstnanců. Emirates zaměstnancům strhla polovinu mzdy. Nejdříve předpokládala, že toto opatření potrvá jen tři měsíce, nakonec však snížení platů prodloužila až do září.

Reklama

Doporučované