Hlavní obsah

Japonsko chce podržet nejstarší řemeslo, podpora čeká na schválení

Foto: https://pixabay.com/

Ilustrační foto.

Reklama

Ulice zející prázdnotou a zavřené obchody nutí sexuální pracovníky k hledání nových cest, jak nabídnout své služby, ty jsou ale daleko nebezpečnější než normálně. Po vlně kritiky místní vláda prolomila ledy a chce pomoci i jim.

Článek

Japonská vláda nařídila nouzový stav spolu s dalším omezeními, zavřely obchody a lidé dostali doporučení, aby nechodili ven. Kabinet premiéra Šinzó Abeho se snaží ekonomické dopady vyrovnat finanční injekcí ve výši necelého bilionu amerických dolarů. A nezapomněl ani na nejstarší řemeslo světa.

Po vlně kritických ohlasů by měla japonská vláda projednat návrh, který pošle přes devět set dolarů každému, kdo rozkoš nabízí. Původní koncept podpory totiž pracovníky v tomto odvětví nepodporoval.

Prostituce je v Japonsku nelegální, takže kněžky lásky rozhodně nespadají do kategorie OSVČ. Ale jiné typy sexuálních služeb už povolené jsou.

Obavy o zdraví

Americká CNN přinesla svědectví pracovnice, která se i přes strach snaží uživit tím, co umí. Mika (jméno bylo změněno) se živí nabízením sexuálních služeb přes deset let. V době prázdných ulic chodí za zákazníky přímo do jejich domovů, kde nemůže dopředu vědět, zda se v pořádku vrátí.

Mika pracuje legálně v průmyslu „doručování zdraví“, což je eufemismus pro eskortní služby. Obdobným výrazem je také „módní zdraví“, kdy je masážních salonech nabízen například orální sex a další služby.

Sama nemá našetřeno a žije teď z vypůjčených peněz, dokonce se snažila najít jiné zaměstnání, ale uprostřed krize neúspěšně. Pokud to bude pokračovat, nebude mít na nájem či základní pokrytí nákladů, natož aby splatila zmíněný dluh.

Podle svých slov nežádá o soucit či pochopení, ale o pomoc. „Sexuální pracovníci nemohou přestat pracovat, ale nechceme šířit virus,“ říká Mika v reportáži CNN. „Samozřejmě se obávám svého zdraví, ale teď se starám více o to, jak přežít,“ dodává.

Dosah na podporu je nejistý

Za určitých podmínek mohou právě i sexuální pracovníci požádat o finanční pomoc, která je ale podle nich nejistá. Pravidla získání prostředků se zdají být neprůhledná a velmi přísná. Podle informací CNN si někteří nejsou jisti, jak o výhody požádat a zda na ně vůbec dosáhnou.

Podle mnoha pracovníků v sexuálním byznysu jsou vládní pravidla finanční pomoci matoucí a nepřehledná. Mika pro CNN uvedla, že není jasné, zda se podpora dostane těm, kteří ztratili určitou část svých příjmů, nebo těm, kteří byli zcela propuštěni ze zaměstnání.

Dalším úskalím je požadavek o prokazování svých příjmů a ušlého zisku, což není pro lidi nabízející sexuální zážitek radostná zpráva - často jsou totiž placeni bokem. Stejně tak svoji práci nehlásí jako své zaměstnání, protože se jednoduše bojí předsudků ostatních včetně vlastní rodiny.

„Není jasné, zda může být schválena podpora pro pracovníky na volné noze, jejichž příjmy nebyly hlášeny vládě,“ uvedla Mika. „Chci se o to ucházet, ale není jasné, jak to udělat,“ dodává.

Krok je podle některých kontroverzní, podle informací CNN se ohradily některé známé osobnosti, které protestují proti použití peněz z kapes daňových poplatníků na podporu pracovníků nabízejících sexuální služby.

Nyní musejí všichni počkat na dokončení vládního balíčku, který bude příští týden formálně přezkoumán a projednán. Zda se vnese světlo do podmínek získání financí, zatím není jasné.

Boj v dalších státech

Například v Bangladéši je prostituce naprosto legální, na nevěstince dohlížejí místní orgány vydávající licence a předpisy. V březnu vláda uzavřela veškeré provozovny v zemi včetně největšího zařízení Daulatdia, kde pracuje na dva tisíce sexuálních pracovníků. Pro zmírnění dopadů se jim pozastavilo nájemné a podle místních médií dostal každý okolo pětadvaceti kilogramů rýže.

Nelegální jsou jakékoliv sexuální služby v Malajsii, kde vláda zavedla měsíční přídavky a ubytování pro bezdomovce a nezaměstnané - část z nich tvoří právě lidé nabízející sexuální služby. Ti však často své povolání tají, protože se bojí následků v podobě ztráty výhod.

„Vláda neuznává sexuální služby jako práci,“ řekla pro CNN Elisha Korová, zakladatelka organizace PKKUM, která pomáhá komunitě v Malajsii.

Zatím asi největší podpory se dostalo pracovníkům v Thajsku, kde jsou sice tyto služby nelegální, ale generují odhadem čtyřicet až šedesát miliard dolarů ročně, což je asi kolem deseti procent HDP celé země, uvedla pro CNN Liz Hiltonová z organizace Empower Foundation, která podporuje sexuální pracovníky.

Po uzavření barů a dalších zařízení bylo totiž pracovníkům umožněno služby provozovat, aby si vydělali na nájem a jídlo, shrnula Hiltonová. Podle ní se na sexuální služby vždycky zapomnělo, teď ale „nejsou sexuální pracovníci vyloučeni z vládní pomoci“, dodává.

Reklama

Doporučované