Hlavní obsah

Je po odstranění nádoru nutná ještě chemoterapie? Odhalí to nový test

Foto: Profimedia.cz

Rakovina prsu je nejčastějším rakovinovým onemocněním u žen v České republice.

Reklama

Podle klinické studie podstupuje zhruba 88 procent pacientek po vyoperování zhoubného nádoru rakoviny prsu následnou léčbu chemoterapií úplně zbytečně. Genomové testování by mohlo pomoct.

Článek

Rakovina prsu je nejčastějším rakovinovým onemocněním žen v České republice. Po odstranění nádoru ale pacientka mnohdy nemá vyhráno a musí podstoupit ještě zajišťovací léčbu v podobě chemoterapie. Na trh přichází nový genomový test MammaPrint, který by mohl mnoho pacientek chemoterapie ušetřit.

„Každý rok se diagnostikuje zhruba okolo 8000 nových případů žen s rakovinou prsu,“ vysvětluje Petra Tesařová, lékařka Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na tiskové konferenci ohledně nového testu. „Zda pacientka onemocnění přežije, závisí na mnoha klinických, ale i genetických, faktorech,“ vysvětluje.

„Pokud operujeme zhoubný nádor, můžeme mít dojem, že jsme se nemoci zbavili. Bohužel to tak ale většinou není, protože v organismu zůstává něco, čemu říkáme zbytková nemoc, což jsou buněčné zbytky nádoru, které se usazují na různých místech organismu,“ vysvětluje Tesařová celý problém. Tyto zbytky pak mohou v době oslabení organismu zapříčinit návrat nemoci. Většinou se tak stane do pěti let od operace.

Až 88 procent pacientek nemuselo podstoupit chemoterapii

Většina pacientek tak musí podstoupit ještě zajišťovací léčbu, která má zamezit tomu, aby se nemoc vrátila. „Hlavní problém je, že my ty zbytky neumíme detekovat, neumíme je ani měřit nebo zobrazit, takže tu zajišťovací léčbu dáváme naslepo,“ vysvětluje Tesařová. Nepoznají tak, zda je následná léčba nutná, nebo naopak zda je dostatečná operace. S tímto problémem by měly pomáhat genomové testy.

„Jedná se o vyšetření genů, které rozhodují o nebezpečnosti, agresivitě a invazivitě nádoru,“ popisuje princip genomových testů Tesařová. Na základě klinických studií se ukázalo, že léčba části pacientek chemoterapií proběhla úplně zbytečně. „Dokonce 88 procent pacientek zařazených do studie vůbec chemoterapii nemuselo podstoupit,“ vysvětluje Tesařová.

Mimo chemoterapii je možné podstoupit hormonální léčbu. „Hormonální léčba funguje jen u těch nádorů, které mají hormonální receptory, těch je zhruba 70 procent. Naopak chemoterapie funguje úplně u všech nádorů,“ říká Tesařová. Problém je, že chemoterapie má mnoho vedlejších účinků a je pro tělo náročná. Proto pokud pacientka nemusí chemoterapii podstoupit a může podstoupit pouze hormonální léčbu, je to pro ni lepší.

Nežádoucí účinky chemoterapie nejsou pouze momentální, ale mohou být i dlouhodobé.

Nejhorší jsou dlouhodobé následky

„Podstoupila jsem operaci levého prsu. Pak jsem absolvovala půl roku chemoterapie, dále roční biologickou léčbu a nakonec i hormonální léčbu,“ popisuje svou zkušenost pacientka Martina Hofmanová. „Chemoterapie není nic příjemného. Byla jsem hrozně unavená, neměla jsem chuť k jídlu, zvracela jsem a dost mi to zničilo žíly. Nejhorší jsou ale ty následky dlouhodobé. Já mám například problém s kostmi, se zuby, klouby a trpím migrénami,“ pokračuje Hofmanová.

Jistým řešením by se tak právě mohly stát genomové testy. „Dokáží mnohem lépe určit, o jaký nádor se jedná a jaká jsou jeho rizika do budoucnosti,“ vysvětluje Tesařová. V České republice jsou teď k dostání dva genomové testy – test Oncotype DX, který je na trhu už déle, a nově test MammaPrint.

Díky genomovým testům jsou onkologové schopni zjistit míru rizika návratu nemoci. U nízkého rizika není nutné pacientku zbytečně vystavovat chemoterapii a může podstoupit pouze hormonální léčbu bez jakéhokoliv rizika. „Je to krok k individualizaci léčby,“ pokračuje Tesařová.

Nebezpečnost nádoru se skrývá v útrobách genetické informace

„Karcinom prsu se většinou diagnostikuje tak, že pacientka sama si nahmatá nějakou bulku nebo se něco podezřelého zjistí na screeningu. Podstoupí tak vyšetření ultrazvukem a poté biopsii. Na histologii se pak zjistí, co má pacientka za nádor,“ vysvětluje Tesařová běžný postup při podezření na rakovinu prsu.

„Histologie nám ale ukáže pouze zevní projev nádoru,“ vysvětluje Tesařová, že se nejedná o stoprocentní vyšetření. „Ta nebezpečnost se skrývá v útrobách jeho genetické informace,“ pokračuje.

Testování pomocí MammaPrint se zatím provádí v Amsterdamu, kam se vzorky nádoru zasílají. Cílem je ale testovat v laboratořích po celé Evropě. „Naším cílem je zavést toto testování i v České republice,“ vysvětluje Lenka Vášová, oficiální zástupkyně MammaPrintu v ČR. Laboratoř, která by se tomu měla v budoucnu věnovat, je Masarykův onkologický ústav. Testování je možné i v současné době a do měsíce by ho měly proplácet i větší pojišťovny.

Reklama

Doporučované