Hlavní obsah

Jedna stránka za 163 tisíc a stamilionové zakázky bez soutěže. NKÚ rozcupoval éru ministryně Marksové

NKÚ: ministerstvo nehospodárně utratilo stamilionyVideo: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Seznam získal neveřejnou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu. Auditoři našli závažná pochybení v IT zakázkách.

Článek

Kdyby existovala soutěž o nejdražší dokument státní správy, byla by rozhodně jedním z favoritů strategie Ministerstva práce a sociálních věcí, jak rozvíjet IT systémy.

Za 19 stránek plus dalších 30 stran příloh úřad do loňského listopadu zaplatil přes osm milionů. Tedy jedna stránka vyšla přesně na 163 598 korun.

Seznam získal kompletní závěrečný (a navíc neveřejný) protokol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který v minulých měsících detailně zkoumal hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí v éře Michaely Marksové.

Zjištění kontrolorů sepsaná na sto stránkách jsou výbušná.

Namátkou: Objevují stamilionové zakázky bez soutěže, za které úřad zbytečně vydává peníze, nehospodárné utrácení za poradenské služby - v řádech desítek milionů. A také smlouvy, jež umožňují násobné prodražování objednaných služeb.

Exministryně Marksová nechtěla o výsledcích práce NKÚ mluvit. S tím, že zjištění musí ještě projednat kolegium NKÚ. „Pokud vím, ten závěr (NKÚ) ještě není, kolegium zasedne až na konci května. Do té doby se nemám k čemu vyjadřovat,“ uvedla Marksová.

Místo levného úředníka drahé externí firmy

NKÚ v protokolu upozorňuje, že ministerstvo je příliš závislé na externích firmách.

Jako příklad může sloužit právě strategie rozvoje IT za osm milionů. Nebo zakázka zadaná bez soutěže na takzvané služby systémové integrace. Ministerstvo ji uzavřelo na konci roku 2014 a za služby firmy Hewlett-Packard zaplatilo do loňského listopadu celkem 87 milionů.

Kdyby podle nejvyšších kontrolorů strategii rozvoje sepsal úředník ministerstva, stálo by to erár nanejvýš 588 tisíc.

Vedení ministerstva v minulých letech vyplácení desítek milionů za poradenství a další služby obhajovalo: Státní správa jede podle tabulkových platů a špičkové experty zkrátka nezaplatí.

„Úplně základní nástupní plat referenta se pohybuje mezi 25 až 30 tisíci korunami. Po nějakém zapracování je to, dejme tomu, 35 tisíc hrubého,“ postěžoval si už dříve Jiří Károly, ředitel IT na ministerstvu.

Jenže i na to má NKÚ odpověď: Nové předpisy umožňují, aby úřad u vybraných klíčových zaměstnanců stanovil platy mimo tabulky - zhruba od 60 do 100 tisíc měsíčně.

Ministerstvo toho ale nevyužilo. „Z možných pěti procent služebních míst označilo MPSV jako klíčová pouze 1,13 procenta všech služebních míst,“ stojí v protokolu NKÚ.

„Neoprávněné použití 500 milionů“

Marksová a její lidé, především náměstek pro IT Robert Baxa, vstoupili v roce 2014 na minové pole.

Ministerstvo se ještě vzpamatovávalo z roku 2012, kdy tehdejší šéf Jaromír Drábek z TOP 09 převedl všechny strategické IT agendy - také bez soutěže - na nové firmy. Byly to například systémy, přes něž tečou důležité agendy jako podpora v nezaměstnanosti nebo sociální dávky.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nakonec smlouvy s novými dodavateli zrušil. A Drábkův náměstek Vladimír Šiška skončil později na čtyři roky ve vězení kvůli zmanipulování soutěže a předražení zakázky.

Vláda pak dala ministerstvu úkol, aby všechny hlavní IT systémy do roku 2015 přesoutěžilo. Jenže podle NKÚ se to nestihlo - a to i vinou nové garnitury na ministerstvu v čele s Marksovou. Takže úřad musel průběžně prodlužovat bez výběrového řízení smlouvy se stávajícími dodavateli, aby celý systém výplat dávek nezkolaboval.

Například za leden až listopad loňského roku takhle ministerstvo podle NKÚ vynaložilo 500 milionů dodavatelské společnosti OKsystem, aniž muselo.

Podle zákona může úřad podepsat smlouvu bez soutěže jen tehdy, když k tomu má naléhavé důvody, které nemohl předvídat. A to podle kontrolního protokolu nebyl tento případ - všichni věděli, že je potřeba včas vybrat nového dodavatele. Přesto to úřad nestihl. „Došlo k neoprávněnému použití peněžních prostředků ze státního rozpočtu,“ stojí v protokolu.

Úřad sice už mezitím vybral pro některé zakázky nové vítěze v rámci otevřených soutěží. Ale tihle noví dodavatelé ještě nenasadili své systémy do ostrého provozu. Takže stále běží ty původní. A když NKÚ srovnal ceny současných a nově vysoutěžených, vyšlo, že ministerstvo platí denně o milion víc. Celkově pak mohlo - kdyby stihlo vysoutěžit a spustit všechny - k 1. lednu 2017 uspořit 362 milionů.

Smlouvy bez limitu - utratit se dalo cokoli

A do třetice: NKÚ v protokolu popsal, jak se některé zakázky, které navíc stále nejsou dokončené, značně prodražují. Seznam o tom už nedávno informoval s odkazem na audity vypracované současným vedením ministerstva.

IT systém na výplatu dávek v nezaměstnanosti vyhrála společnost ATOS s nabídkovou cenou 88 milionů. Ovšem k přelomu roku ministerstvo schválilo náklady navíc v hodnotě 73 milionů.

Bývalá ministryně Marksová už dříve řekla, že je to naprosté nepochopení, jak zakázky fungovaly. Původně vysoutěžené ceny zakázek jsou prý jen základní. A dopředu se počítalo s tím, že se budou během čtyřletého trvání navyšovat podle požadavků ministerstva.

„Protože nikdy dopředu nevíte, jak se mění legislativa. Takže logicky to jsou vlastně dvě čísla, která jsou nepoměřitelná. To není, že byla nějaká původní cena a my jsme ji navýšili,“ vysvětlila Marksová.

NKÚ ale zjistil, že takhle nastavené smlouvy vlastně neměly žádný strop - nebylo dané, kolik se může maximálně utratit. Navíc smlouva počítala s tím, že na rozvoj systému bude potřeba 1800 takzvaných člověkodnů. Doteď jich systém spolykal už 9500.

Stoupající náklady mají ještě jeden efekt - firma ATOS zvítězila v tendru s nejnižší cenou, ale jak se zakázka prodražuje, už neplatí, že byla nejlevnější. Správně tedy měla podle NKÚ zvítězit firma, která skončila druhá v pořadí.

Hrozí vrácení peněz a pokuta

Ani nynější vedení ministerstva zatím nechce o závěrech NKÚ podrobně hovořit.

„Ty částky jsou astronomické,“ potvrdil pouze Oleg Blaško, od prosince náměstek zodpovědný za IT, kterého do funkce uvedla ministryně v demisi Jaroslava Němcová z ANO.

Celým protokolem kontrolorů se nese jedno slovo: Nehospodárnost. Kontroloři ji vyčíslili na stovky milionů. Jestliže se s tím ztotožní i kolegium NKÚ, bude to mít zřejmě pro ministerstvo dalekosáhlé následky. V takovém případě totiž nastupuje finanční úřad, který může chtít po ministerstvu peníze do státního rozpočtu. A navrch ještě zaplatit penále.

Reklama

Doporučované