Jsi cizinec, tak připlať. Florbalový Czech Open stojí zahraniční hráče víc než dvojnásobek toho, co Čechy

„Je to pro mě novinka, ale když nad tím tak přemýšlím, tak je to opravdu nefér. Například my jezdíme do Prahy ze Slovinska a ze svého si platíme úplně všechno, dopravu, ubytování a k tomu ještě máme platit vyšší startovné? Už tak jsme se divili, že cena byla vyšší než minulý rok a pokud to takhle půjde dál, tak si myslím, že pro spoustu zahraničních hráčů se stane turnaj nedostupným,“ říká pětadvacetiletá hráčka slovinského týmu FBK Olimpija Lublaň Laura Žavbi. O co jde?

Každý rok se v srpnu do Prahy sjíždí florbaloví nadšenci všech výkonnostních kategorií z celého světa. Na své si během čtyř hracích dnů přijdou jak amatérští hráči, tak milovníci elitního světového florbalu. Letos do hlavního města přijeli účastníci z 15 zemí, kteří poskládali necelých 250 týmů. Každý účastník turnaje (hráč, trenér, člen týmu) musí po dobu turnaje nosit na ruce pásek, který ho opravňuje ke vstupu do hracích hal, má díky němu dopravu po Praze zdarma a také může využívat volných vstupů na různé pražské atrakce.

Mezi výhodami českých a zahraničních účastníků není žádný rozdíl, přesto je cena odlišná. Čeští hráči letos platili za tento pásek 490 korun, reprezentanti zahraničních celků museli z peněženky vytáhnout 45 euro, tedy zhruba 1 150 korun. „Z ekonomického hlediska to není vůbec hloupost a jakožto ekonomovi mi to racionálně dává smysl. Chápu, že si v případě těchto států (především Švédsko, Finsko, Švýcarsko) dovolí organizátoři nastavit vyšší ceny, protože účastníci z takto vyspělých zemí to zkrátka v pohodě zaplatí. Je to ale podle mě učebnicový příklad cenové diskriminace třetího stupně, která spočívá v rozdělení spotřebitelů do několika skupin a následného stanovení ceny pro každou skupinu samostatně. Sem právě spadají různé ceny pro cizince. Stále se ale bavíme o diskriminaci jako ekonomickém pojmu, nikoliv jako nezákonném chování,“ myslí si hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Stejně jako na většině turnajů musí každý tým na florbalovém Czech Open logicky zaplatit také týmové startovné. Týmové startovné je odstupňováno podle toho, ve které výkonnostní kategorii celek nastupuje. V mužské části jsou takové kategorie tři (Open, Pro, Elite), v ženské pak dvě (Open, Elite). I zde není rozdíl mezi florbalisty pouze v jejich výkonnostní úrovni, ale také ve státní příslušnosti. Tedy v tom, kolik za účast na turnaji platí čeští a zahraniční hráči.

Zde je přehled částek týmového startovného pro české a zahraniční týmy při stanoveném kurzu 25,5 korun za euro.

Vyšší cena se týkala i vítěze kategorie Muži Open, která je určená zejména pro amatérské hráče, kterým se letos stal finský výběr Fousek Team. „O tom, že platíme dvakrát tolik co Češi, slyším poprvé. Není to sice nic, co by nám zabránilo v další účasti na turnaji, ale spravedlivé to rozhodně není, protože žádná privilegia během turnaje nemáme,“ říká Janne Nousiainen z vítězného týmu.

Turnaj Czech Open je známý svojí atmosférou a perfektní organizací, i proto se do Prahy florbalisté každý rok vrací. Pořádá ho pražský klub Tatran Střešovice a společnost Excalibur Tours. Za oběma subjekty stojí bratři Martin a Tomáš Vaculíkové. „Je to tak odjakživa, nevím, proč bychom na tom měli něco měnit. Je to běžné i v zahraničí,“ myslí si prezident Tatranu Střešovice Martin Vaculík. V posledních letech ale začaly české florbalové kluby vyjíždět na mládežnické i dospělé turnaje právě do ciziny a s takovými zkušenostmi se nesetkaly. „Jezdíme na turnaj do švédského Falunu, tedy města, kde se momentálně hraje asi nejlepší florbal na světě. Musím říct, že nevýhodné podmínky pro zahraniční účastníky jsme nezažili. Naopak, Švédové nám dávají výhodnější ceny, abychom si takovou cestu pro několik našich týmů mohli dovolit,“ říká trenér pražského Chodova David Podhráský.

Další argument pořadatelů pro takzvaně dvojí ceny je ten, že na účast českých týmů přispívá Český florbal každý rok finančními dotacemi tak, aby byla účast tuzemských klubů na turnaji stále dostupná. Z oficiálních zdrojů ale putuje na turnaj Czech Open 150 tisíc korun. To v přepočtu znamená, že při letošní účasti 131 týmů z Česka dělá dotace na jeden tým něco málo přes tisíc korun, což jsou například dva účastnické pásky. „Částka je to spíš symbolická, rozhodně nás to neopravňuje k tomu, abychom turnaj nějak ovlivňovali. Jsme si vědomi, že Czech Open umožňuje českým týmům možnost konfrontace se zahraničními celky. Jsou v tom ale pro nás i další důležité aspekty jako například prostor pro propagaci a prezentaci prosincového MS, delegování rozhodčích. Rozhodně ale nezasahujeme do cenotvorby, to je věc pořadatelů,“ vysvětluje vedoucí oblasti ekonomiky Českého florbalu Tomáš Frank.

Pořadatelé turnaje navíc argumentují tím, že právě příspěvek Českého florbalu kompenzuje rozdíl v odlišných cenách účastnických pásků. Pokud budeme brát v úvahu velmi umírněný odhad toho, že každý tým přijede na turnaj s dvanácti členy (tomu tak je zejména v amatérských kategoriích, u elitních kategorií není výjimkou, že s týmem přijede víc než dvacetičlenná výprava), tak to ani zdaleka nesedí. Rozdíl v tomto případě není 150 tisíc ale víc než 837 tisíc.

131 českých týmů x 12 hráčů x poplatek 490 korun = 770 280 korun

112 zahraničních týmů x 12 hráčů x poplatek 1 150 korun = 1 545 600 korun

Stejná skutečnost navíc platí také u červencového turnaje Prague Games, který pořádají stejní organizátoři. Mládežnické obdoby Czech Openu se letos zúčastnilo dokonce 403 družstev, z toho hned 191 ze zahraničí. Rozdíl v tom, kolik organizátoři vyberou za české a zahraniční týmy, tak bude ještě vyšší, nehledě na to, že na mládežnický turnaj Prague Games už Český florbal žádnou částkou nepřispívá. Turnajům Czech Open a Prague Games se nedá upřít to, že se po více než dvě desetiletí stará o rozšíření florbalu v povědomí české veřejnosti. Po čtyři srpnové dny jsou v pražských ulicích k vidění hráči různého věku s florbalovými holemi v ruce. Organizátoři počítají samozřejmě také vysoké výdaje například na pronájem hal či výplatu rozhodčích. Do Česka navíc přivádí každý rok opravdu elitní týmy s těmi nejlepšími světovými hráči, které by čeští fanoušci jen těžko viděli na vlastní oči. Právě účast elitních týmů ze zahraničí organizační tým Czech Openu z části financuje. „Ekonomická síla Švédska, Švýcarska nebo Finska je úplně někde jinde, české a slovenské týmy se s nimi nemohou rovnat. Jsme unikátní tím, že turnaj děláme rozumně ve všech směrech, a to i ekonomicky,“ dodává Martin Vaculík.

Za účast zahraničních týmů v elitní kategorii platí organizátoři statisíce, nevýhodné podmínky se tedy týkají především klubů z amatérských kategorií (OPEN a PRO). „Argumentovat odlišnou ekonomickou sílou různých států je zcela zcestné. V tomto případě se podle zjištění České obchodní inspekce nejedná o vztah prodávající a spotřebitel, a tím pádem zde dozorová kompetence ČOI není, jinak by ale šlo o diskriminační proces. Nemůžete znevýhodňovat občany podle státní příslušnosti. Můžeme to maximálně označit za neetické a nemorální,“ říká mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. „Existuje směrnice EU o službách na vnitřním trhu. Ta v článku 20 zakazuje rozdílné ceny za služby na základě státní příslušnosti. Tato směrnice ale na daný případ skutečně nelze použít, protože zde podle mého soudu není naplněna definice služby. Ihned se mi ale vybavily případy koupaliště v Dubí nebo mýtného na německých dálnicích,“ doplňuje David Halbrštát z advokátní kanceláře JUDr. David Halbrštát, advokátní kancelář.

Florbal byl v devadesátých letech jakožto nový sport na úplném začátku. Nespoutaní harcovníci se po školních tělocvičnách proháněli s hokejkami, kterým se dnešní mládež už jen směje. Často to byla doslova divočina a nyní by se „devadesátky“ mohly díky odlišným cenám pro zahraniční účastníky v hlavě kdekomu vrátit. Potvrzuje to i nejvyšší člověk Czech Openu, ovšem toho šachového, který každý rok přiláká v průběhu července do Pardubic stovky zahraničních hráčů.

„Dříve, řekněme v 90. letech, to bylo normální a troufám si říct, že to dělali všichni. Je za tím podle mě pouze snaha o větší zisk celé akce spojená s vědomím, že cizinci mají zkrátka víc peněz. Podle mě to je ale mravně nepřípustné a myslel jsem si, že v dnešní době si to už nikdo nedovolí,“ diví se Jan Mazuch, ředitel největšího festivalu šachu a her na světě. „Není možné se na to dívat jednoduchou optikou. Je to mozaika, která se skládá z různých aspektů tak, abychom to byli schopni ufinancovat. Někdo to má zadarmo, někdo to má dražší a vždycky se najde někdo, kdo na to bude mít zkratkovitý názor. Ale nemyslím si, že to něčemu prospěje,“ uzavírá prezident Tatranu Střešovice a majitel společnosti Excalibur Tours Martin Vaculík.