Hlavní obsah

„K volbám přes mrtvoly.“ Kaczyński mění zákon, aby udržel termín voleb

Foto: Profimedia.cz

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński při páteční schůzi Sejmu, kterého se většina ze 460 poslanců účastnila vzdáleně.

Reklama

Polská politika má za sebou turbulentní víkend. Tématem číslo 1, které přebilo i ekonomický balíček, zůstávají prezidentské volby, na kterých vláda trvá i navzdory epidemii.

Článek

Co se v Polsku během víkendu stalo?

Všemu předcházela páteční schůze parlamentu, která se uskutečnila vůbec poprvé na dálku prostřednictvím internetového přenosu. Na 460 poslanců Sejmu rozhodovalo o rychle připraveném „protikrizovém štítu“, tedy o hospodářských opatřeních, která navrhla polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS).

Ta k ekonomickému balíčku připojila navíc změnu volebního zákona. Podstatnou změnu navrhla – jak už má ve zvyku – překotně a pozdě v noci, předem ji neavizovala médiím ani veřejnosti a nepředjednala ji ani s opozicí.

Podrobně se věnujeme i dění v Maďarsku:

Co a proč se mění?

Změna ve volebním zákoně spočívá v rozšíření možnosti korespondenčního hlasování. Nově se má týkat lidí v povinné karanténě i lidí nad 60 let věku.

Právě senioři jsou skupinou nejvíce ohroženou šířením koronaviru, zároveň ale tvoří hlavní voličskou skupinu vládnoucí strany PiS a také jejího prezidentského kandidáta Andrzeje Dudy. Ten chce ve volbách 10. května obhájit svůj mandát.

Foto: Profimedia.cz

Volební plakát Andrzeje Dudy.

Pro PiS je obsazení funkce prezidenta klíčové. Hlava státu v Polsku disponuje silným právem veta, pro jehož přehlasování je ve sněmovně potřeba tříčtvrtinová většina. Tu vládnoucí konzervativci nemají, a pokud by se prezidentem stal opoziční kandidát, ohrozilo by to další systémové změny podle představ PiS.

Je v něčem háček?

Změny mají hned dvě velká legislativní a politická „ale“. Podle tří dřívějších rozsudků ústavního soudu se volební pravidla mohou naposledy zásadně měnit půl roku před volebním cyklem. Ten v případě letošních voleb prezidenta běží už od poloviny února.

Výjimkou ze situace by byly změny za výjimečného stavu, který ale vláda nevyhlásila. V parlamentu také musí projít volební zákon třemi čteními, což se nestalo.

Foto: Profimedia.cz

V Polsku platí kvůli koronaviru stav epidemie. Na snímku centrum Varšavy.

Druhým háčkem je nekonzistence přístupu strany PiS. Ta sama v roce 2018 korespondenční hlasování omezila s argumentem, že taková možnost otevírá cestu k volebním podvodům.

Další věcí je samotné riziko organizace masové akce, jako jsou volby v době epidemie koronaviru. V pondělí ráno hlásily úřady nárůst potvrzených případů na 1 905 a 26 obětí. K volbám by podle aktuálního průzkumu šlo jen 20 procent lidí.

Proč trvá PiS na květnovém termínu voleb?

Strana argumentuje tím, že nechce v době epidemie ohrozit seniory. Na konání prezidentských voleb v květnovém termínu si ale zarputile trvá, a to navzdory volání části kandidátů o přesunutí voleb či jejich nové vypsání.

Deník Rzeczpospolita to v komentáři nazval cestou „k volbám přes mrtvoly“, Deník Gazeta Prawna zase píše o změně „způsobem budícím hrůzu“.

Předseda strany Jarosław Kaczyński argumentuje tím, že by změna termínu porušila ústavu. Pro přesun data voleb by bylo potřeba vyhlásit v zemi výjimečný stav či stav živelní pohromy. Volby by se pak mohly konat až 90 dní po ukončení tohoto stavu.

Foto: Profimedia.cz

Místopředseda Sejmu R. Terlecki z PiS pomáhá předsedovi PiS J. Kaczyńskému s hlasovací kartou.

Pokud by to bylo na podzim, mohla by realita v Polsku být úplně jiná, včetně politických nálad společnosti. Nikdo s jistotou neví, jak se epidemie v zemi vyvine a jak tvrdé budou dopady ekonomické recese. Ta bude vůbec první, kterou Polsko od roku 1991 zažije. Experti mluví až o desetiprocentní nezaměstnanosti.

PiS tak nejspíš trvá na volbách i z toho důvodu, že podle průzkumů současná krize zvýšila důvěru ve vládu a zvedla preference i Andrzeji Dudovi. Zatímco ještě v únoru neměl vítězství ve druhém kole vůbec jisté, teď by měl podle tří průzkumů dobrou šanci na výhru už v prvním kole. V létě nebo na podzim by ale mohla být situace úplně jiná.

Jak dopadlo hlasování?

Zákon prošel pozdě v noci, schůze Sejmu trvala od pátečního podvečera až do sobotních 6 hodin ráno. Část poslanců hlasovala z domova ze služební tabletů, část byla přímo v jednacím sále.

Pro balík hospodářských opatření obsahující i změny voleb nakonec hlasovala i opoziční Občanská platforma. Proti byli lidovci a levicová trojkoalice.

Foto: Sejm RP

Většina poslanců se páteční schůze Sejmu účastnila vzdáleně. Na snímku u řečnického pultíku premiér Mateusz Morawiecki.

Opozice teď spoléhá na to, že se jí zákon podaří v pondělí odpoledne změnit v Senátu, ve kterém má těsnou většinu. Senátoři plánují změny voleb ze zákona vyškrtnout, vládní poslanci je ale mohou v Sejmu znovu prohlasovat.

Co s volbami bude?

Kandidátka opoziční Občanské platformy v neděli vyzvala ostatní volební soupeře a všechny voliče k bojkotu květnového termínu voleb. Zároveň oznámila, že přerušuje kampaň. „Nedokážu pochopit, jak je možné žádat lidi o důvěru a zároveň je přemlouvat, aby riskovali svoje životy a zdraví,“ napsala Małgorzata Kidawová-Błońská v otevřeném dopise.

Foto: Sejm RP

Kandidátka Občanské platformy Małgorzata Kidawová-Błońská.

Kampaň už dříve kandidáti vzhledem k okolnostem omezili. Stěžují si na to, že má Duda jako prezident v současné krizi výhodu, často totiž vystupuje s mimořádnými prohlášeními, objíždí zemi a má veškerou pozornost vládních médií.

Sám Duda ale v sobotu nečekaně zmínil možnost přesunutí voleb. „Pokud bude epidemie řádit a bude třeba, aby dál platila mimořádná opatření, termín 10. května se může ukázat jako neudržitelný,“ podmínil změnu Duda.

Není tudíž vyloučené, že se volby budou konat v jiném termínu. Strana PiS už v minulosti prokázala, že je schopna svůj postoj změnit klidně o 180 stupňů. Pro přeložení termínu voleb je podle průzkumu 77 procent Poláků.

Reklama

Související témata:

Doporučované