K volbám přijde nejvýš 40 procent lidí. Pomohlo by referendum o Babišovi

Ke krajským volbám chodí stabilně 30 až 40 procent lidí, v první den voleb však byla účast jen pětinová.

Podle politologa Jana Herzmanna je nižší volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev ovlivněna tím, že krajům chybí zásadní téma, které by lidi k volebním urnám přilákalo.

„Trend minulých voleb směřuje někam k číslu 40, ale já osobně si myslím, že bude nižší. Řekněme sedmatřicet,” myslí si politolog a sociolog Jan Herzmann.

Účast kolem čtyřiceti procent předpovídá i Jan Hartl z agentury STEM.

Tipy politologů odpovídají dlouhodobému trendu - od roku 2000, kdy se do krajů volilo poprvé, chodí k urnám od třiceti do sedmatřiceti procent lidí. Jde tak o třetí nejméně „oblíbené" volby v Česku, hůř je na tom s účastí jen europarlament a druhé kolo senátních voleb.

Podle Herzmanna značná část veřejnosti nechápe, jaká je vlastně úloha krajů a proč by do nich měli volit. „Pokud necítí potřebu jít k volbám jako obecnou demokratickou povinnost, tak jim chybí motivace,” dodává Herzmann.

Výjimkou byl pouze rok 2008, kdy si hejtmana přišlo zvolit čtyřicet procent lidí. „Problém krajských voleb je, že nemívají nějaké výrazné téma. V tom byl právě výjimečný rok 2008, který takové téma měl,” dodává Herzmann.

Naráží na tehdejší silnou kampaň sociálních demokratů, kteří slibovali zrušení poplatků u lékaře, jež byly zavedeny pravicovou Topolánkovou vládou. Nalákali na něj řadu nerozhodných voličů a ujali se vlády ve všech krajích.

Jenže podobné téma jako při „oranžové tsunami" se v letošní kampani neobjevilo a krajské volby navíc ztratily dřívější náboj „zúčtování s vládou”. Naopak největší souboj se čeká mezi dvěma vládními stranami, ČSSD a vládním hnutím ANO.

Právě ANO by mohlo dostat k volbám část nerozhodnutých voličů. „Může se stát, že by část veřejnosti začala vnímat volby jako jakési referendum o budoucnosti Andreje Babiše, to by se účast pravděpodobně zvedla, ale já s tím moc nepočítám,” dodává Herzmann.

Naopak Hartl věří, že návrat ke čtyřiceti procentům je možný i bez silného souboje. „Pokles volební účasti by znamenal, že stále trvá jakési období rozčarování, ale já jsem optimista. Myslím, že na krajích není taková nedůvěra v politiky,” myslí si Hartl.