Kaczyński představil tahák pro další výhru. Způsobil náhlý zájem o Česko

Takzvaný Polský úděl představila koaliční vláda třech národně-konzervativních stran v sobotu. Program má, podobně jako v minulosti slib příspěvků na děti, pomoci vládnoucí straně Právo a spravedlnost vyhrát třetí parlamentní volby v řadě. Navíc v situaci, kdy se v Polsku pravidelně diskutuje o předčasných volbách.

I představení nového programu připomínalo spíš předvolební show. Na pódiu se vystřídali předseda PiS Jarosław Kaczyński a premiér Mateusz Morawiecki. „Poláci jsou hluboce přesvědčení o tom, že jim náleží stejná životní úroveň jako v zemích na západ, a částečně také na jih od polských hranic. A my chceme tyhle touhy uspokojit,“ uvedl během tříhodinové prezentace Kaczyński. Svou politiku označil za politiku opřenou o polské tradice, solidaritu a rovné šance.

Původně se měl nový vládní program prezentovat už v březnu jako Nový úděl, překazila to ale další vlna koronavirové nákazy a lockdown. Nový program PiS má pět pilířů: počítá mimo jiné se zvýšením výdajů na dlouhodobě podfinancované zdravotnictví na 6 a později na 7 procent HDP v roce 2027.

Dál je v plánu zrušení daně z důchodu pro penzi do 2500 zlotých měsíčně (14 tisíc korun) a investice do družstevního bydlení, dálnic, zavedení sítě 5G a rozvoje čisté energie. S financováním mají pomoci peníze z unijního fondu obnovy, který původně loni polská vláda společně s maďarskou vetovaly kvůli podmínce dodržování standardů právního státu.

Součástí nového plánu jsou i daňové změny. Vláda chce zvýšit hranici, do které se příjmy nedaní, osvobodit osoby pobírající minimální mzdu nebo nižší důchody od placení daně a zvednout limit pro zařazení do vyšší daňové třídy.

Změnit se mají i odvody podnikatelů, například většími příspěvky na zdravotní pojištění. Získají je ti, co vydělávají nejméně, a výrazně vzroste zdanění těch lépe vydělávajících, píše liberální deník Gazeta Wyborcza (GW). Deník se odkazuje na analytiky společnost z Grant Thornton, podle kterých podnikatel s příjmy 12 tisíc zlotých hrubého, tedy asi 67 tisíc korun, zaplatí na daních ročně o 5,5 tisíce zlotých víc (30 tisíc korun). U podnikatele s příjmy 20 tisíc zlotých už daň za rok vzroste o 14 tisíc zlotých (78 tisíc korun).

Takové změny jsou podle GW, ale i portálu Money.pl či Rádia Zet příčinou náhlého zvýšeného zájmu o přesun firem do České republiky. A ten se neměří jen počtem vyhledávání na internetu.

Média upozorňují, že zájem Poláků o podnikání v Česku roste už delší dobu, a to i přes to, že Česko nepatří k daňovým rájům. Daň z příjmů právnických osob je v Česku sice stejná jako v Polsku, v Česku ale existuje možnost daňově uznatelných nákladů, což umožní polským podnikatelům ušetřit.

Rádio Zet píše, že z Polska „prchají“ hlavně mikro, malí a střední podnikatelé, i když svou podnikatelskou činnost provozují v Polsku. Právníci, kteří se zabývají přesuny polského podnikání do ČR, serveru money.pl řekli, že už před oznámením daňových změn se denně ptalo na přestěhování svého byznysu několik desítek až sto polských podnikatelů.

Portál Gazeta.pl upozorňuje, že jsou ale s přesunem spojené finanční náklady například za právní služby a překlady. Média také varují před fiktivním přestěhováním firmy za hranice, i když bude dál podnikat v Polsku, a to kvůli problémům s finančním úřadem.

Pokud je společnost registrována v zahraničí, ale podniká v Polsku, pak v souladu s polskými právními předpisy a s ohledem na dohody o zamezení dvojího zdanění, tzv. daňová provozovna v Polsku, a příjmy, které lze přiřadit této provozovně v Polsku, by měly být v zemi stejně zdaněny, dodává odborník.