Článek
S jistou nadsázkou by se dalo říct, že lidé – zejména v rozvinutější části světa – se začínají dělit na masožravce a býložravce. Tento trend se nevyhnul ani České republice. Poptávka po rostlinných alternativách stoupá, stále více Čechů preferuje bezmasá jídla. V minulém roce se k veganům, vegetariánům či k pescetariánům (ti, kdož tápou, najdou níže boxík s vysvětlením jednotlivých pojmů) řadilo pět procent obyvatel Česka.
U lidí mezi 18–34 rokem je tento trend ještě vyšší, v této věkové skupině se jedná až o 10 procent. Kolem jedné třetiny obyvatelstva se pak chystá přejít k více rostlinné potravě a konzumovat méně živočišných výrobků i masa. Byť zatím Česko v průměru zaostává za EU, trend, který nastavila mladší populace, je jasný. I Češi chtějí jíst zeleně. Výsledky vyplývají z průzkumu agentury Ipsos zveřejněného v dubnu minulého roku.
Kdo je kdo
Laktoovovegetarián si může dopřát zvířecí produkty, jako jsou vejce, mléko či med.
Laktovegetarián má dovoleny mléčné výrobky, ale ne vejce.
Ovovegetarián smí naopak vejce, ale ne mléčné výrobky.
Pescetarián (rybo-vegetarián) může do stravy zahrnout i ryby a případně jiné formy tzv. plodů moře.
Pescopollovegetarián (kuře-rybo-vegetarián) si popřeje drůbež a ryby, nebo pouze „bílé maso“.
Pollotarián do jídelníčku zahrnuje kuřecí maso a případně i další drůbež.
Vegan si nedá vůbec žádné zvířecí maso ani vedlejší produkty živočišného původu, jako jsou mléko, med a vejce, stejně jako položky, které jakkoliv přišly do styku s živočišnou říší.
Frutarián má povoleno pouze ovoce, ořechy, semena a jiné části rostlin, které mohou být získány bez poškození rostliny.
Vitarián (vyznavač syrového veganství) se živí jen čerstvým a nevařeným ovocem, ořechy, semeny a zeleninou.
Zdroj: Wikipedia
Na tento fenomén začínají reagovat i obchodní řetězce. Společnost Rostlinně v listopadu minulého roku uskutečnila průzkum, v jaké míře jsou v nich dostupné rostlinné produkty. Hodnotitelé si v každém z pěti největších městech ČR – v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a v Liberci – vybrali jednu pobočku následujících sedmi řetězců: Lidl, Billa, Tesco, Globus, Kaufland, Penny a Albert.
Není živočišný produkt jako živočišný produkt
V rámci průzkumu si společnost určila pět různých kategorií: rostlinné alternativy masa, mléčných výrobků, rostlinné sladkosti, pečivo a drobné občerstvení, rostlinná předvařená jídla a hotová jídla a konečně rostlinné omáčky, dipy a pomazánky.
Jednotlivým kategoriím výzkum přikládal různou důležitost. „Vyšší váhy byly přiděleny produktům, které jsou přímým soupeřem živočišným verzím, nebo jsou obvykle konzumovány ve velkém množství, tedy mají potenciál v signalizování trendu na trhu,” vysvětlila Marianna Slováková, projektová manažerka Rostlinně. Podle tohoto klíče tedy byly jednou z nejdůležitějších kategorií například rostlinné alternativy masa.
Bašty rostlinné výživy
Letošní hodnocení ovládl řetězec Globus, který obsadil první pozici hned ve čtyřech z pěti sledovaných kategorií. Německá firma si především vede velmi dobře v alternativách pro maso. K výsledku jí také pomohlo zavedení speciálního oddělení Zdravý svět.
„Pozorně vnímáme poptávku těch zákazníků, kteří se chtějí více starat o své zdraví a kteří mění svůj životní styl směrem k přírodě. Nabídka Zdravého světa to reflektuje,“ okomentovala úspěch vedoucí korporátní komunikace Globus Rita Gabrielová.
Druhým místem se může těšit řetězec Albert. Bodoval především v sekci rostlinných hotových jídel, kde obsadil první příčku a sebral tak absolutní vítězství Globusu. Dále společnost Rostlinně ocenila vlastní značku s názvem Nature’s promises. Část produktů z této značky je totiž zcela veganská.
Na poslední – sedmé – pozici se umístil Penny Market. Dle hodnocení Penny nenabízí ani základní rostlinné produkty. Jak vysvětlil tiskový mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík, řetězec se zaměřuje zejména na rozšíření nabídky bio produktů.
Ani vegan, ani vegetarián, ale reduktarián
Společnost Rostlinně se chystá žebříček sestavovat každoročně. Chce sledovat, jak se obchodní řetězce vypořádají s rostoucí poptávkou především mladší populace.
Pozornost mladých se ovšem stále častěji obrací také k reduktariánství. Jedná se o jakousi střední cestu mezi současným konzumním jídelníčkem a přísným veganstvím. Reduktariáni omezují konzumaci živočišných produktů na minimum, z jídelníčku je ale zcela nevylučují. Hlavní silou reduktariánů má být jejich počet, protože mohou přitáhnout více lidí než vegetariáni nebo vegani.
