Koronavirem se ve Španělsku nakazil každý desátý, ukázala studie

Francie dnes vstoupila do další fáze uvolňování protiepidemických opatření. Francouzi již nemusí uvádět důvod svého pohybu venku, přinejmenším do 7. ledna ale platí zákaz nočního vycházení. Počet nově nakažených koronavirem za posledních 24 hodin se dnes zvýšil, informuje agentura Reuters. Počet pacientů s nemocí covid-19 hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče dnes mírně klesl.

Proti postupu vlády v Paříži a dalších francouzských městech protestovalo několik tisíc umělců a zaměstnanců v kultuře. Podle původních plánů měla dnes ve Francii otevřít také divadla, kina či muzea. Vláda nakonec rozhodla, že otevření kulturních provozů zváží až 7. ledna. „Vláda dovolila, aby znovu otevřely kostely, (…) ale do divadla či do kina lidé jít nemohou,“ uvedl jeden z demonstrantů. Ti také žádali větší finanční pomoc od státu.

Vakcína proti covidu-19, kterou vyvinula americká farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech, nyní proudí do nemocnic po celých Spojených státech poté, co její nouzové nasazení minulý týden schválily úřady. Zdravotníci v Bostonu se doručení vakcíny rozhodli oslavit tancem. Video se brzy stalo hitem na sociálních sítích.

Zhruba 62 procent z objemu úvěrů Mezinárodního měnového fondu (MMF) poskytnutých v reakci na pandemii nemoci covid-19 směřovalo do 21 zemí těžce zasažené Latinské Ameriky. Uvedla to dnes šéfka fondu Kristalina Georgievová.

V Latinské Americe žije zhruba osm procent světové populace. Na celkovém počtu nakažených covidem-19 se však podílí zhruba 20 procenty a na úmrtích 30 procenty.

Na výrazném zpřísnění postihů účastníků i pořadatelů večírků a oslav, kteří porušují protiepidemická opatření, se dnes dohodla Rada belgických generálních prokurátorů. Státní zástupci se domluvili na zvýšení pokut či na možnosti zabavit účastníkům třeba automobil a pořadatelům vybavení, které sloužilo k uspořádání párty, píší tamní média.

Podle rady se sankce vztahují především na akce a večírky s velkým počtem účastníků. „Například rodinné sešlosti nás tolik nezajímají,“ upozornil člen rady Ignacio De La Serna. Dodal ale, že pokuty hrozí i menší oslavám se sousedy. Podle generálních prokurátorů obyvatelé země „obecně respektují opatření“ proti koronaviru.

Virem SARS-CoV-2 se už ve Španělsku nakazila téměř desetina populace, tedy zhruba 4,7 milionu lidí. Ukázaly to výsledky studie, která zkoumala u vzorku více než 50 tisíc lidí výskyt protilátek. Oficiální statistiky, které sčítají laboratorně potvrzené případy infekce, nyní uvádějí, že nakažených má země 1,76 milionu, napsala agentura Reuters.

„Infikován byl každý desátý člověk, který žije ve Španělsku… polovina během první vlny a polovina během té druhé,“ řekla Raquel Yottiová, šéfka medicínského institutu Carlose III., který se na studii podílel.

Nejvyšší výskyt protilátek vědci zjistili v hlavním městě Madridu, kde se podle nich koronavirem nakazilo téměř 19 procent obyvatel.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) považuje protikoronavirovou vakcínu od firmy Moderna za kvalitní, účinnou a bezpečnou. K jejímu schválení by mohlo dojít již tento týden.

Více v článku:

Itálie letos bude mít kvůli pandemii covidu-19 více mrtvých než za druhé světové války. Statistický úřad Istat očekává, že celkový počet úmrtí za tento rok v jihoevropské zemi překročí hranici 700 tisíc, což se stalo naposledy v roce 1944. Virus SARS-CoV-2 nyní v Itálii den co den připraví o život stovky lidí, za posledních 24 hodin zemřelo 846 nakažených pacientů.

„Letos bohužel mírně překročíme hranici 700 tisíc úmrtí,“ řekl stanici Rai 3 šéf statistického úřadu Gian Carlo Blangiardo. Přesto ale tento rok nebude ani zdaleka tak smrtící jako válečné období – v absolutních číslech tehdy za rok zemřelo podobné množství lidí jako nyní, země ale tehdy měla zhruba o třetinu obyvatel méně.

Pandemie covidu-19 způsobila odliv milionů lidí z New Yorku. Nově se do města naopak přistěhovaly miliony lidí s nižšími příjmy. Změna složení obyvatel města by tak mohla podle odhadů představovat finanční ztráty v hodnotě desítek miliard dolarů. Otázkou je, jak bude reagovat trh s nemovitostmi. S odkazem na dnes zveřejněnou studii společnosti Unacast o tom napsala agentura Reuters.

Celkově newyorskou metropolitní oblast letos opustilo 70 tisíc obyvatel, což podle studie představuje ztrátu příjmů ve výši asi 34 miliard dolarů (přes 736 miliard Kč).

Přední britské odborné časopisy British Medical Journal a Health Service Journal dnes vyzvaly kabinet premiéra Borise Johnsona, aby zrušil plánované uvolnění koronavirových restrikcí o vánočních svátcích. Hrozí totiž podle nich, že by po oslavách v závěru roku případná vlna nakažených zahltila zdravotnický systém země, informovala s odvoláním na časopisy agentura Reuters.

Je to teprve podruhé za více než sto let, co tyto odborné magazíny vydaly společné prohlášení. Britskou vládu v něm vyzvaly, aby opatření naopak po vzoru Německa či Nizozemska zpřísnila. „Věříme, že vláda se řítí vstříc další velké chybě, která si vyžádá mnoho životů,“ píše se v úvodníku časopisů. Redakce také vedení země kritizují za to, že na jaře i na podzim nereagovalo na epidemii dostatečně rychle.

Polský premiér Mateusz Morawiecki a ministr zdravotnictví Adam Niedzielski dnes vyzvali Poláky, aby se o Vánocích chovali zodpovědně a strávili je doma v kruhu svých nejbližších. Niedzielski upozornil, že není možné, aby se chystané očkování konalo v době eskalace pandemie.

V centru Kyjeva se dnes střetli policisté s demonstranty, kteří žádají jednodušší daňový systém pro drobné podnikatele a rovněž protestují proti karanténním opatřením. Demonstranti se snažili postavit na náměstí Nezávislosti, známém jako Majdan, stany. Policie jim v tom zabránila, přičemž použila sílu a slzný plyn, píší ukrajinská média s odvoláním na aktivisty.

Protesty za jednodušší daňový systém a proti koronavirovým opatřením dotýkajícím se malých firem se v Kyjevě konají už nějakou dobu. Dnešní demonstrace se neobešla bez střetů, při kterých podle serveru RBK-Ukrajina utrpělo zranění 40 členů bezpečnostních složek.

Za uplynulý den se v Izraeli potvrdila nákaza koronavirem u dalších 2279 lidí. S odvoláním na informace Ministerstva zdravotnictví o tom napsal web The Times of Israel. Naposledy denní bilance nově nakažených hranici 2000 překonala 14. října, kdy v devítimilionové zemi stále platila druhá plošná uzávěra. Aktuální nárůst infikovaných se přitom rychle blíží k hranici, kterou úřady stanovily pro obnovení restrikcí.

Od začátku pandemie se nákaza koronavirem v Izraeli potvrdila u 360 297 lidí a 3004 infikovaných zemřelo. Aktivních případů je nyní v zemi 18 651. Ve vážném stavu je 344 pacientů s onemocněním covid-19 a 130 z nich vyžaduje plicní ventilaci. Ve středně vážném stavu je 134 nakažených, ostatní mají mírné nebo žádné příznaky.

Nizozemským slovem roku se stal výraz anderhalvemetersamenleving, který označuje společnost, v níž je nutné dodržovat rozestup 1,5 metru. Informoval o tom dnes server RTL Nieuws. Také anketu v nizozemskojazyčné části Belgie ovládlo slovo spojené s pandemií. Výraz knuffelcontact se používá pro osobu, s níž se lidé navzdory pandemii objímají či mazlí.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že o podmínečné registraci vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech rozhodne již 21. prosince. Původně o ní měla jednat až o osm dní později, informovala agentura DPA. Podle ní je tak možné, že se začne v Evropské unii očkovat ještě letos.

Pokud EMA příští pondělí doporučí vakcínu americké firmy Pfizer a jejího německého partnera BioNTech k podmínečné registraci na unijním trhu, bude třeba ještě souhlas Evropské komise. Ta by jej podle očekávání mohla udělit během několika dnů.

Dánská vláda se rozhodla rozšířit nynější opatření proti koronaviru, zahrnující uzavírku barů, restaurací, divadel, kin a muzeí, na celou zemi. Podle agentury Reuters to uvedla dánská televize TV2.

Omezení minulý týden začala platit v nejhůře postižených oblastech, mezi něž patří i tři největší dánská města Kodaň, Aarhus a Odense, od pátku byla pak uzávěra rozšířena na 80 procent obyvatelstva. Nyní se má týkat celé země. V platnosti zůstane nejméně do 3. ledna.

Dánsko, které má 5,8 milionu obyvatel, v posledních dnech zaznamenává rekordní přírůstky nakažených. Vůbec nejvíce jich bylo 12. prosince, a sice 3557. Za posledních 24 hodin přibylo infikovaných 3337, čímž se jejich počet od začátku epidemie zvýšil na 113 642. S nemocí covid-19 zemřelo celkově 950 osob.

V Evropské unii včetně Německa by mohlo začít očkování proti koronaviru ještě před koncem roku. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn předpokládá, že do konce nadcházejícího léta se dobrovolně nechá očkovat 60 procent z asi 83 milionů obyvatel Německa. K dosažení kolektivní imunity je podle odborníků hranice proočkovanosti populace potřeba na zhruba 75 procentech. Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že ochota Němců podstoupit vakcinaci není příliš vysoká.

Ještě na jaře průzkum univerzity v Erfurtu udával, že o očkování projevilo zájem 79 procent respondentů. Přes léto podpora klesala a na podzim už dosahovala jen okolo 56 procent. Mezi hlavní důvody pro své váhání lidé nejčastěji uváděli pochybnosti o bezpečnosti vakcinační látky a záměr zjistit si o preparátu více.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) považuje vakcínu od firmy Moderna za účinnou a bezpečnou. Informovala o tom BBC.

Rakousko současná přísná opatření proti šíření koronaviru uvolní jen na Štědrý den a Boží hod, na svatého Štěpána už budou omezení zase platit. Vyplývá to z nařízení, které dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Školáci se do lavic vrátí až 11. ledna. Předtím dostanou stejně jako učitelé možnost se otestovat, informovala agentura APA. Ve Švýcarsku mezitím sílí kritika vlády, která odmítá zpřísnit protikoronavirové restrikce.

Během dvou vánočních dní, z nichž jen 25. prosinec je státním svátkem, se bude moci v Rakousku sejít až deset lidí z deseti domácností, nyní je to šest dospělých a šest dětí ze dvou domácností. Jak budou opatření vypadat na silvestra, rakouská vláda zatím neurčila.

Rozhodnutí dánské vlády nechat vybít všech 17 milionů chovných norků kvůli nákaze koronavirem zasáhlo celosvětový kožešnický průmysl. Obavy z nedostatku norkových kožešin, jichž bylo Dánsko největším vývozcem, vyhnaly podle Mezinárodní kožešinové federace ceny této suroviny v Asii až o 30 procent. Experti očekávají, že módní domy jako Louis Vuitton, Dior či Fendi jako náhradu použijí kožešiny z lišek nebo činčil, píše agentura Reuters.

Německo má prakticky hotovou síť zhruba 440 vakcinačních center, má připravené plány masové imunizace, najímá personál a připravuje pozvánky pro nejohroženější skupiny obyvatel. Jediné, co chybí, je vakcína proti koronaviru, která by mohla být dostupná ještě do konce roku. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn předpokládá, že do konce nadcházejícího léta se dobrovolně nechá očkovat 60 procent obyvatel 83milionového Německa.